Mars: jak zabíjet a oživovat sny

Kdysi dávno kartografové poctivě zakreslili na mapy svůj dům, cesty, které od něj vedly, a nějakou tu řeku nebo horu, okolo nichž prošli. Zbytek mapy nechali prázdný a aby dali najevo, že se už dost nadřeli, připojili nápis HIC SUNT LEONES – zde jsou lvi. Kdo by také chtěl být kvůli troše barvy na papíru sežrán?

Roky, ba dokonce staletí, běžely. Bílá místa z map Země mizela a lidé potřebovali své lvy přestěhovat jinam. Zvedli hlavy a bylo vymalováno – ta malá načervenalá tečka, svítící z noční oblohy a nesoucí jméno boha války, se stala na dlouhá desetiletí místem, kam nejprve vědci a po nich spisovatelé odkládali to, co se už nevešlo na Zemi. Nebo možná naopak: brali si odtamtud to, co na Zemi nešlo tak jednoduše najít.
Od devatenáctého století až po rozvoj kosmických letů se Mars stal symbolem, jevištěm, nepřítelem, kulisou a bůhví čím ještě. Marťanské kanály najdete snad v každém románu či povídce, odehrávající se na Marsu bez ohledu na to, že suchá řeč vědy tyhle útvary už dávno poslala – vlastně ona je poslala právě tam, kde se používají, totiž do říše fantazie.
Seznam románů a povídek, v nichž se objevuje motiv Marsu a Marťanů, určitě nikdy nebude dopracován do úplnosti a dokonalosti. Z šedi průměru a tmavohnědé barvy šmelce přesto vynikají velká díla. H. G. Wells a jeho Válka světů nás dodnes znepokojují, Aelita, kráska z Marsu Alexeje Tolstého sice zapadla, přesto je symbolem prvního velkého období ruské či sovětské SF literatury – a nesmíme zapomenout na Edgara Rice Burroughse, jehož příběhy Johna Cartera se dodnes vydávají.
Období po druhé světové válce jednoznačně patří Rayi Bradburymu, jeho Marťanské kroniky se staly legendou. Nebyl sám, například Robert A. Heinlein alespoň část děje mnohých svých prací situoval právě na Mars - Cizinec v cizí zemi nebo novela Dvojník. Druhá invaze Marťanů bratří Strugackých zase využívá alegorické schopnosti SF, díky které anonymizovali prostředí jejich čtenářům víc než důvěrně známé. Trilogie Cesta slepých ptáků Ludvíka Součka je zase pro změnu naší, českou klasikou.
Věda postupně pro sebe vykolíkovala další kus světa okolo nás a její řeč, založená na faktech a ověřitelných skutečnostech, naznačila fantazii, že by se měla přestěhovat na další a nové pole své působnosti. Kanály a Marťané nejspíš svůj boj s unikulturou prohrají a zůstanou jen okrajovými tématy.
A pak… a pak jeden z lidí na Marsu zvedne hlavu, objeví na obloze malou namodralou tečku a na ní najde Jizvy. Román Korris, hezoun ze Země, se stane bestsellerem a nakonec povede k vyslání kosmické sondy k té vzdálené a zřejmě hrozivé planetě. Fantazie si pak bude muset časem hledat nové místo působnosti. Třeba právě kolébku lidstva – Mars…