Klonování - ano či ne?

Informace o porodu prvního klonovaného dítěte, která se tak trochu symbolicky objevila mezi letošními svátky, opět oživila všeobecný zájem lidí o tuto metodu replikace živých organizmů. Autoři sci-fi toto téma vnímali jako zajímavé a důležité už dávno - a tak máme k dispozici docela slušnou zásobu prací na toto téma od dramat přes humoristické příběhy až po anekdoty a hříčky. Shrňme si maličko, co se o klonování říká.

Autorská fantazie napověděla jako jeden z důsledků klonování devalvaci hodnoty lidského života. Domnívám se, že právě tohle hodně ovlivňuje mnohé odpůrce klonování. Máme tady ale i další zvyklosti, které by klonováním byly tvrdě nabourány. Ke vzniku dědice dnes musí obě zúčastněné strany vynaložit jisté zpravidla vědomé úsilí. Ke vzniku armády nárokujících klonů stačí naproti tomu ukrást jen ten básnický pramínek vlasů. U klonu nezjistíte odlišnost, nemáte šanci určit, kdo je více nebo méně pravý - když všichni jsou stejně praví, i ti, co stojí vlevo.
A aby tohle uvažování bylo ještě o něco zajímavější (a drastičtější) - zkuste popřemýšlet nad kanibalizmem. Moderní zákonodárství se k této formě stravování staví velmi rezervovaně a pro jeho účastníky má vyhrazené paragrafy trestního zákona. Co kdyby vám někdo vyrobil klon vaší tchýně - mám povídat dál, nebo raději chystat příbory?
Tak tohle jsou někteří z démonů, které hrozí klonování vypustit do světa. Myslím, že vás napadnou ještě některé další možnosti, jak tuhle metodu zneužít, lidská fantazie nezná mezí.
Proti tomu stojí jiné argumenty. Asi nejzajímavější je možnost náhrady orgánů a tím dosažení praktické dlouhověkosti, odstranění nebo omezení řady nemocí. Absence imunitní reakce je lákadlem pro každého lékaře, který někdy prováděl transplantaci. Stejně tak to zní lákavě pro lidi nemocné cukrovkou či ty s nefunkčním žlučníkem - a vůbec, co byste řekli naklonované kostní dřeni? Nemusíme ale chodit tak daleko - stačí uvažovat o možnosti umělé výroby inzulínu a dalších látek. Ačkoliv na výčet tyhle možnosti zabírají méně místa, než předchozí negativní argumenty, zasahují snad stamilióny a možná i miliardy lidí.
Přes všechny řeči o odpovědnosti vědců a techniků zatím historie říká jediné - vždycky se ve výzkumu pokračovalo, nanejvýš se pak na etická bebíčka lidstva používaly finanční náplasti vzor Nobel. Regulace klonování zákonem bude stejně neúspěšná, jako zákazy prostituce, potratů, pálení lihu nebo líbání na veřejnosti.
Myslím si, že příroda se vývojem postarala o to, aby věci fungovaly k jejímu prospěchu a ne jí ke škodě. Zdravotní problémy klonovaných ovcí naznačují, že jsme přehlédli nějakou drobnost, díky níž je klasické rozmnožování upřednostněno proti mechanické replikaci. Proto já osobně zatím z možnosti klonování lidí strach nemám - jen mi je už teď předem líto těch nešťastných bytostí, které vědci ve své pýše oživí.