Sci-fi

Článků v rubrice: 56

Jaká je skutečná tvář science fiction?

Kdysi dávno jsem se dopustil mladické nerozvážnosti. Vzal jsem si k ruce několik svých oblíbených sci-fi knížek a vypsal vynálezy, které byly předpověděny a které se nakonec staly realitou. Nebylo jich málo...

Fotogalerie (1)
Ilustrace: J. P. Krásný

Obraz světa, se kterým se v této literatuře setkáváme, je obrazem uměleckým, nikoliv vědeckým či technickým. Mezi oběma druhy pohledu je asi takový rozdíl, jako mezi impresionistickým obrazem Tower Bridge v mlze a stavebním výkresem téhož. To první na vás působí v rovině pocitů, to druhé fakty.
Přesto vědu ve science-fiction najdete. Autorská fantazie v tomto žánru vychází z vědeckého poznání a z názoru odborníků o možnostech budoucího rozvoje možností vědy a techniky. Čtenář pak do ruky dostává text, který je v rámci dosaženého stupně znalostí nerozporný a v nadstavbě využívající autorské licence a tvůrčí fantazie.
Mezi takové práce bezpochyby patří například román (a od něj odvozený film) 2001: Vesmírná odysea, Rajské fontány a další díla spisovatele Artura C. Clarka, nebo Asimovovy romány a povídky z cyklu Já, robot. A třeba také antologie Těžká planeta, kterou uspořádal právě Isaac Asimov, a který v ní také jednotlivé povídky doprovodil komentáři a seznamem doporučené odborné literatury.
Této takzvané hard SF ale postupně ubývá. Má totiž jednu velmi nepříjemnou vlastnost: jak od autora, tak i od čtenáře vyžaduje schopnost přemýšlet, znát a orientovat se ve vědě a technice, aby na tomto základu dokázal vystavět kvalitní a nerozporný příběh.
Přesto se v současné SF najdou autoři, kteří i přes své (někdy „jen“ relativní) mládí mají výrazné vědecké vzdělání a ve své tvorbě využívají svoje znalosti a zejména pracovní metody vědy. Mezi nimi bych vyzdvihl zejména dva autory - Neala Stephensona a Paula J. McAuleyho. Snowcrash a Diamantový věk Stephensona a McAuleyho Fairyland se už naštěstí objevily i na českých knižních pultech.

PAGI
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Výroba vakuové nádoby ITER

Práce na staveništi tokamaku ITER pokročily a množí se zprávy o dokončených komponentách vlastního reaktoru tokamaku ITER, o jejich transportu z výrobních závodů na staveniště a jejich instalaci.

Proti znečistění ovzduší se dá bojovat i jednoduchým nástrojem za dolar

Jednoduché nové zařízení, které přijde na méně než 1 USD, by mohlo pomoci celosvětovému úsilí o snížení škodlivého znečištění ovzduší emisemi amoniaku. A zároveň zlepšit produkci potravin! Malý plastový nástroj navrhli brazilští vědci ve spolupráci s ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail