Vypouštění radioaktivní vody z Fukušimy do moře
Pracovní skupina Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která přezkoumává japonskou politiku vypouštění upravené vody z jaderné elektrárny Fukušima Dai-iči ...
Určitě ano. Před dvěma lety jsem totiž zavítal na Katedru teoretické elektrotechniky na FEL ZČU, kde jsem poprvé v životě uviděl magnetickou kapalinu a současně jsem se dozvěděl o probíhajícím výzkumu možností zlepšení chodu elektrických motorů právě s využitím magnetické kapaliny. Na nic jsem tedy nečekal a okamžitě jsem se ponořil do práce na lepších motorech; tu se mi podařilo uplatnit i v rámci soutěže Ceny Nadace ČEZ 2014.
Známe dva druhy magnetických kapalin: ferokapaliny a magnetoreologické kapaliny. Ferokapaliny jsou tvořeny velice malými částicemi železa v oleji. Velikost těchto částeček je menší než 10 nanometrů. Oproti tomu magnetoreologické kapaliny obsahují částice zhruba tisíckrát větší. Jejich rozměry jsou v jednotkách mikrometrů. Díky různé velikosti částeček se kapaliny i odlišně chovají. Magnetoreologická kapalina v magnetickém poli okamžitě tuhne a její tekutost můžeme řídit magnetickým polem. Oproti tomu ferokapalina zůstane v magnetickém poli tekutá. Právě tato ferokapalina byla pro můj záměr ideální.
Otáčení motoru je způsobeno magnetickým tokem mezi rotorem a statorem, mezi nimiž je vždy nezbytná vzduchová mezera. Ferokapalina klade procházejícímu magnetickému toku nižší magnetický odpor než vzduch. Vyplníme-li tedy mezeru ferokapalinou, magnetický tok a s ním i vykonaná práce se zvýší. Nevýhodou jsou ovšem vyšší třecí ztráty způsobené kapalinou.
Tato myšlenka je poměrně nová a motory se s ferokapalinou zatím nevyrábějí. Musel jsem proto začít od píky. Nejprve bylo třeba uskutečnit experimenty, které by prokázaly, že o něčem podobném má smysl vůbec uvažovat. Přes řadu pokusů s jednoduchými zařízeními se vzduchovou mezerou dokazující zvýšení magnetických toků a sil při využití kapaliny jsem se postupně dostal až k samotným motorům.
Na univerzálním komutátorovém stroji jsem provedl řadu měření s kapalinou a bez kapaliny. Naměřil jsem přitom – v závislosti na velikosti magnetické indukce v mezeře – zvýšení točivého momentu motoru při měření nakrátko o 11,4 % až 47 %. Proud potřebný pro vyzvednutí závaží motorem se podařilo snížit až o 12,4 % a díky magnetické kapalině se rozběh motoru zrychlil. Účinnost motoru se do rychlosti 300 ot/min zvýšila o 5,9 %.
Pro sestavení prototypu prvního elektrického stroje s ferokapalinou, který by bylo možné využít v běžné praxi, bude třeba provést ještě mnoho experimentů a výpočtů. Prvního září 2014 jsem nastoupil na doktorské studium a mám tedy před sebou celé čtyři roky zajímavých experimentů s magnetickými kapalinami.
Autor získal 2. cenu v soutěži Cena Nadace ČEZ 2014 v kategorii Elektrické stroje.
Pracovní skupina Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která přezkoumává japonskou politiku vypouštění upravené vody z jaderné elektrárny Fukušima Dai-iči ...
Firma Fusion Processing Ltd. oznámila pokračování vývoje svého CAVStar® Automated Driving System jako součásti druhé fáze úspěšného projektu autonomního (tj. bez řidiče) autobusu CAVForth ve Skotsku.
Octan sodný neboli horký led je úžasná chemikálie, kterou si můžete připravit doma a dělat s ní pokusy. Potřebujete jen jedlou sodu a ocet (resp. kyselinu octovou).
Rozvoj tzv. komunitní energetiky u nás pořád brzdí chybějící legislativa. Chystaná novela energetického zákona by měla dovolit sdílet vyrobenou elektřinu mezi jednotlivými odběrnými ...
Když kosmické lodě vstupují do atmosféry, pohltí je plazmový plášť, který může přerušit komunikační signály se zemí.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.