Rubriky

Na letošním mezinárodním železničním veletrhu INNOTRANS 2018, který se konal 18.-21. září v Berlíně, došlo k odvážné prověrce první autonomní tramvaje v rámci hromadné městské dopravy. Bylo to tedy v prostředí s živým provozem na křižovatkách, se všemi myslitelnými situacemi při nástupu a výstupu cestujících, při hrozících srážkách s neopatrnými chodci a nepozornými řidiči různých vozidel. Po nasazení automatizovaných nad- či podzemních vláčků (např. v londýnském East Endu, na některých letištích či v japonském Tokiu) a ohlašovaných pokusech o automatické řízení metra, vlaků, ale i autobusů a nákladních automobilů, to byla první opravdová "zkouška ohněm" v případě tramvaje.

Pouhých 180 kilometrů od našich severních hranic se dokončuje unikátní stavba lodní zdviže, která středoevropskými vodními kanály propojí přes Magdeburg a Berlín severomořské přístavy s Polskem a Baltským mořem.

Demonstrační premiéry palivovými články poháněných automobilů, vlaků, tramvají a dokonce i malého letadla v průběhu minulého roku korunovalo spuštění první "balené" palivočlánkové elektrárny v Mannheimu s výkonem 1,4 MW. Vysoce efektivní elektrochemický proces pootevírá konečně dveře vodíkovému zítřku čisté elektrické dopravy a energetiky bez proklínaných exhalací.

Po pětadvacetiletém rozvoji vysokorychlostní železniční dopravy v Německu, jejímž symbolem jsou elegantní "bílé" jednotky ICE (Inter City Expres), je i pro odborníky velkým překvapením objednávka 300 vlaků nové, již čtvrté generace (do poloviny 21. století). První testované prototypy ICE-4 se od předchozí generace na první pohled jen minimálně odlišují, největším překvapením však je, že maximální rychlost je snížena jen na 250 km/h! Přesto jde o revoluční změnu, zavádějící pragmatismus do evropské dopravy. Zavedených 300 km/h na hlavních německých trasách vysokorychlostních tratí se totiž vyplácí časovou úsporou jen na separovaných dlouhých tratích. V běžném smíšeném provozu na současné síti DB (Deutsche Bahn), kde stanice rychlovlaků nejsou od sebe vzdáleny více než o 70 km, ukázala pramizernou energetickou bilanci. Nová generace ICE-4 hodlá nahradit boj o minuty pohodlnějším cestováním. Podle okamžité potřeby se budou multimodálně složené vlaky automaticky rozpojovat a dopraví cestující bez přestupování přímo do cílových stanic.

Milovníci vysokých hor, sportovci, turisté a fotografové dostali v prosinci předvánoční dárek v podobě dvou úžasných moderních lanovek. Kromě toho, že nabízejí komfort a úchvatné pohledy na Alpy v Německu, Rakousku a Švýcarsku, pyšní se několika světovými "nej". A hlavně jsou příkladem technického umu, designérské invence a řemeslné dovednosti.

Asi se zatím nikdy v dějinách nestalo, aby článek popularizující techniku inspiroval vznik divadelního uměleckého díla. Na stránkách Třípólu z 26.listopadu 2013 lze najít můj článek o jednom z nejodvážnějších světových megaprojektů - 350 km dlouhém vysokorychlostním železničním tunelu pod rakouskými Alpami z Českých Budějovic do tehdejšího Jugoslávského přístavu Koper, kde pan profesor Karel Žlábek plánoval navršit z vyrubaného materiálu umělý poloostrov s přístavem ADRIAPORT, aby Československo získalo nejrychlejší přístup k moři. Podrobnosti o projektu, který komunistický režim nechal jako studii rozpracovat tehdejším Pragoprojektem, jsem získal v roce 1982 přímo od dvaaosmdesátiletého pana profesora při návštěvě v jeho vilce na Malvazinkách. To už byl projekt po únavném boji o jeho prosazení zamítnut komunistickým režimem s tím, že je politicky nevhodný a finančně nerealizovatelný (odhadem by stál tehdejších 500 miliard Kčs), přestože pan profesor vyjednával s Arabskými státy o možnosti investovat dnes často uplatňovanou formou soukromého financování PPP (Public Privat Partnership).