Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO₂). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to v souvislosti s rostoucí poptávkou po oceli, která je klíčová pro odvětví od energetiky a dopravy až po stavebnictví a výrobu spotřebičů. Ročně se po celém světě vyrobí přibližně dvě miliardy tun oceli. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) se očekává, že poptávka po oceli do roku 2050 vzroste o více než třetinu, a to především v rozvojových zemích.

Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!

Prišla jeseň a s ňou aj každoročné sústredenie korešpondenčného seminára FYKOS, ktorý zastrešuje MFF UK. Tento rok sa sústredenie odohrávalo v malebnej dedine na severovýchode Česka v obci Dolní Dvůr, v penzióne Mlynářka.

Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země. Asteroidy a komety se však mohou přiblížit ještě mnohem více. Jak blízko ke Slunci se kdy nějaký objekt, ať už přírodní, nebo umělý, dostal? A jak blízko se ke Slunci dostal objekt, který se přitom dokázal vymanit z jeho gravitačního vlivu a nevletěl do něj?

Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl. Mezi nejčastější metody, které mohou doplňovat tradiční postupy forenzního vyšetřování, patří rentgenové metody, neutronová aktivační analýza, analýza pomocí iontových svazků a datování pomocí radiokarbonu. Díky analýze chemických a fyzikálních vlastností materiálů – v kombinaci s dalšími důkazy, jako je DNA či otisky prstů – mohou tyto metody pomoci spojit vzorky zajištěné na místě činu a usvědčit konkrétního pachatele.

Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě. Vysvětleme si, jak tornáda z bouřek vznikají, jaké faktory jsou klíčové a jaké jsou jednotlivé fáze vzniku tornáda, od rotujících vzduchových válců přes supercely až po nálevkovité oblaky.