Rubriky

Že psi pocházejí z vlků a mají tudíž podíl jejich DNA, ví asi každý a není na tom nic divného. Zajímavé je, že většina moderních psů má vlčí DNA z relativně nedávného křížení (byla do rodiny psů zavlečena teprve v posledních několika tisíci letech čili dlouho po domestikaci) a naopak u některých plemen se vlčí DNA už nedá najít. Která plemena jsou nejvíce a nejméně „vlčí“?

Dne 28. října 2025 byla mezi federální vládou USA a vlastníky Westinghouse, společnostmi Brookfield Asset Management a Cameco, podepsána dohoda za 80 miliard dolarů na nasazení reaktorů Westinghouse AP1000 po celých USA. Má potenciál posílit jaderný dodavatelský řetězec země a proměnit jadernou energii v přední zdroj energie zejména vzhledem k boomu datových center. Snahou vlády je zvýšit jadernou kapacitu ze současných přibližně 100 GW na 400 GW do roku 2050. Tyto plány počítají s výstavbou 10 nových velkých reaktorů.

Mechu se daří i v některých z nejextrémnějších prostředí na Zemi, od chladných vrcholků Himálaje až po suché, spálené písky Údolí smrti. Odolnost mechu vůči nepříznivým podmínkám z něj činí ideálního kandidáta pro přežití v drsném prostředí vesmíru, kde extrémní teplotní výkyvy, minimální gravitace a vysoká radiace ženou životní formy na hranice jejich možností. Vědci umístili mech na vnější stranu Mezinárodní vesmírné stanice na 9 měsíců – a poté ho nechali znovu růst na Zemi. 80 % vzorků se po návratu dále rozmnožovalo!

„Zvaž vědu!“ je projekt, který se zaměřuje na popularizaci přírodních a technických věd a na podporu aktivních středoškoláků. Jeho cílem je motivovat mladé lidi k zájmu o vědu, ukázat jim, že věda není nudná teorie, ale že může naopak nabídnout spoustu zajímavých příležitostí.

Zrušení letního času by mohlo v USA zabránit více než 300 000 případům mrtvice ročně. Posunutí času o hodinu dopředu v březnu a posunutí zpět na podzim narušuje dvakrát ročně cirkadiánní rytmus. Nový model chronických dopadů na zdraví je dalším argumentem pro úplné zrušení letního času.

Chobotnice, olihně, sépie a další druhy hlavonožců jsou známé svými neuvěřitelnými maskovacími schopnostmi, kdy rychle mění barvu a texturu kůže, aby s okolím. Tento přírodní trik závisí na komplexním pigmentu zvaném xantommatin, který řídí mnoho barevných změn zvířat. Vědce, a dokonce i výzkumníky v oblasti obrany fascinuje potenciál xantommatinu po celá desetiletí. Reprodukce pigmentu v laboratoři však byla extrémně obtížná – až doposud.