Vědci tvrdí, že konečně odhalili původ jednoho z našich nejoblíbenějších zdrojů sacharidů a třetího nejdůležitějšího zdroje lidské výživy na světě, bramboru. Náhodné křížení mezi divokými rostlinami rajčat a bramborám podobnými druhy (bez podzemních hlíz) před 8 až 9 miliony lety mohlo dát vzniknout našemu známému bramboru. Spolu se 107 existujícími divokými druhy brambor patří dnes pěstované brambory (Solanum tuberosum) do linie Petota. Nový výzkum naznačuje, že tato linie nebo skupina blízce příbuzných druhů, vznikla křížením předků dvou dalších linií: rajčete, jež má nyní 17 rostoucích druhů, a Etuberosum, ke které patří tři žijící druhy pocházející z Jižní Ameriky.

Umělá inteligence se často spojuje se startupy, investicemi a technologickými experimenty. Jenže realita se postupně posouvá. Největší ekonomický přínos dnes AI nepřináší novým firmám, ale zavedeným korporacím – tam, kde už existují rozsáhlá data, stabilní procesy a silná zákaznická základna.

Satelity GRACE detekovaly v letech 2006 až 2008 podivný gravitační signál. Vědci, kteří záznamy postupně prozkoumávají, objevili anomálii v gravitačním poli Země, pravděpodobně způsobenou posunem hmot hluboko v zemském plášti. Satelity Gravity Recovery A Climate Experiment (GRACE) byly společným projektem NASA a Německého střediska pro letectví a kosmonautiku a zabývaly se podrobným měřením gravitačního pole Země a jeho místních anomálií.

Z průzkumu mezi 197 respondenty zajímajícími se o SMR (Small Modular Reactors) uvedlo 45 % jako největší faktor omezující nasazení SMR riziko FOAK – First of a Kind, tedy že to budou prototypy, které se budou zavádět na trh poprvé. Ale je jejich obava správná? Malé reaktory přece už dávno brázdí moře na palubách ponorek, letadlových lodí a ledoborců! Pár desítek malých reaktorů už bylo vysláno do vesmíru! Plovoucí elektrárna s malým reaktorem na palubě zásobuje část Sibiře! Průzkum provedla agentura Reuters jako předehru k velké konferenci SMR and Advanced Reactors 2026, která se bude konat 11.-12. května v Austinu v Texasu.

Nedávný laboratorní experiment ukázal, že kofein může zvyšovat rezistenci Escherichia coli vůči antibiotikům. Zda se tento objev vztahuje i na skutečné infekce u lidí, zatím není známo. Studie naznačila, že kofein může některým bakteriím pomoci udržet antibiotika mimo jejich buňky, což potenciálně snižuje terapeutické účinky těchto léků. Odborníci však říkají, že zatím není jasné, jak by se tento efekt mohl projevit u lidí, takže konzumenti kofeinu zatím nemusí panikařit. Na studii se podíleli vědci z univerzit ve Würzburgu, Mnichově, Tűbingenu, Heidelbergu a švédském Umeå.