Použité jaderné palivo (nesprávně někdy označované za jaderný odpad) by se mohlo využít k výrobě vzácného izotopu nezbytného pro jadernou fúzi. Tritium, radioaktivní izotop vodíku, není na Zemi přirozeně snadno dostupné, jeho výroba je drahá a lze ho vyrobit jen v omezeném množství. Na podzimním setkání Americké chemické společnosti (ACS) Terence Tarnowsky, fyzik z Národní laboratoře v Los Alamos, navrhl, že tritium by se mohlo získávat při zpracovávání produktů jaderného štěpení ze současných jaderných reaktorů. Fyzik říká, že jeho návrh na využití jaderného „odpadu“ jako paliva pro jadernou fúzi by mohl pomoci USA stát se lídrem v ekonomice fúze. Potřebná technologie je k dispozici už dnes.

Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností. Kapitalista zavětřil a… ITER se mu jevil jako dobrá investice, ovšem na jeho vkus pomalá. Přece musí existovat něco svižnějšího než tokamak, nebo dokonce neohrabaný stelarátor. Po dvaceti letech privát zjistil, že koncept Sacharova či Spitzera má cosi do sebe, zejména když tokamaky už mají řadu slušných výsledků. Dokonce i otloukánek stelarátor s podivně zkroucenou vakuovou komorou, ale možností stacionárního režimu, v poslední době díky Wendelsteinu 7-X z Max Planck Institut of Plasma Physic v Garchingu ukázal, že se stelarátory je přece dobré počítat: výkonné počítače, AI, supravodiče a překvapivá vlna startupů jsou dnes v každém případě nezanedbatelnými pomocníky.

Dominantním faktorem obezity v bohatších společnostech není snížená fyzická aktivita, ale zvýšený příjem kalorií. Potvrdila to data z databáze výživy MAAE. Studie, nedávno publikovaná jako vědecký článek v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, zpochybňuje koncepci, že snížená fyzická aktivita přispívá k rostoucí obezitě, která je spojena s ekonomickým rozvojem. Nový výzkum zahrnul více než 50 institucí v 19 průmyslových zemích světa. Nejistotu ohledně naléhavého problému veřejného zdraví pomohla vyřešit MAAE díky své databázi dvojitě označené vody.

Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny. Toto zjištění zpochybňuje to, co vědci vědí o formování hornin, a odhaluje zcela nový „antropoklastický horninový cyklus“. Odpad z přímořských průmyslových závodů se mění v horninu obzvláště rychle díky oceánské vodě a vzduchu, které aktivují minerály, jako je vápník a hořčík. V odpadu nebo strusce je stmelují dohromady rychlejším procesem než přírodní sedimenty.

Keratin, který se dá získat nejen z ovčí vlny, ale i dalších chlupů či vlasů, by se podle nové studie mohl použít k opravě skloviny a prevenci zubního kazu. Brzy by se mohl objevit i ve vaší zubní ordinaci. Po extrakci keratinu – proteinu obsaženého se ve vlasech, kůži a nehtech – z vlny a po jeho aplikaci na zuby vědci zjistili, že látka vytváří ochranný krystalický povlak, který napodobuje přirozenou zubní sklovinu. Toto zjištění by mohlo v příštích dvou až třech letech nastartovat nízkonákladovou léčbu raného zubního kazu. Své závěry zveřejnili vědci 12. srpna v časopise Advanced Healthcare Materials.