Možná si někteří z čtenářů pamatují mediální humbuk v roce 2009 kolem nevysvětlitelných poškození elektroinstalace v jednom rodinném domě v obci Strašice na Rokycansku. Podle odborného článku Ing. Ivana Cimbolince z časopisu Energetika, 10/2013 jsme sestavili článek informující, doufáme srozumitelně, co se tehdy zřejmě stalo a jak střídavá trakce mohla poškodit elektroinstalaci v domě na vzdálenost několika kilometrů.

Zemi pokrývají kubické kilometry vzduchu. Hranice mezi zemskou atmosférou a vesmírem, Kármánova linie, je asi 100 kilometrů nad povrchem planety. Avšak asi 99,9 % hmotnosti zemské atmosféry leží pod výškou 48 km. Celková hmotnost zemské atmosféry je 5,1 miliardy kilogramů. Kdybychom uvažovali nad naší hlavou válcový sloupec vzduchu o průměru 0,3 metru, měl by hmotnost 730,4 kilogramů. Tak jak to, že nás to nerozdrtí?

Prestižní impaktovaný časopis The International Journal of Life Cycle Assessment uveřejnil studii České biotechnologické společnosti BeneMeat a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) o dopadech kultivovaného masa na životní prostředí. Práce jako jedna z prvních na světě není opřena o laboratorní data a hrubé odhady, ale o primární data pilotního procesu a detailní procesní modely budovaného reálného průmyslového závodu.

Zlato je těžký kov a jeden z vzácnějších prvků na Zemi. Vzniká ve vesmíru při srážkách neutronových hvězd a výbuších supernov. Jak vzácné ale zlato na Zemi je a kolik ho je na světě nyní? Kolik jsme ho vytěžili a zpracovali a kolik ho ještě v zemské kůře zbývá?

V nové studii publikované v Cell vědci z Bork Group v EMBL Heidelberg odhalují, že mikrobi žijící v podobných stanovištích napříč geograficky vzdálenými oblastmi jsou si podobnější než ti, kteří jednoduše obývají stejnou geografickou oblast, ale v různých typech stanovišť. Analýzou desítek tisíc metagenomů tým zjistil, že zatímco většina mikrobů se přizpůsobuje konkrétnímu ekosystému, vzácnější podskupině známé jako „generalisté“ se může dařit ve velmi odlišných stanovištích.  V největší studii svého druhu vědci EMBL odhalují, že tento fakt může přispívat ke globálnímu šíření antimikrobiální rezistence.