Když vlak ničí zásuvky v domě
Možná si někteří z čtenářů pamatují mediální humbuk v roce 2009 kolem nevysvětlitelných poškození elektroinstalace v jednom rodinném domě v obci Strašice na Rokycansku.
Na vrcholu havajské sopky Mauna Kea v nadmořské výšce 4205 metrů nad mořem – na kdysi nejposvátnějším místě Havajských domorodců – vyrostla největší a nejmodernější astronomická observatoř na světě. Může se pochlubit v současné době největšími a nejvýznamnějšími dalekohledy na světě o průměrech až 10 metrů. Patří mezi ně i Keck, Gemini nebo Subaru.
Autor příspěvku navštívil tuto „mekku optických astronomů“ v rámci česko‑amerického vědeckotechnologického projektu AMVIS. Projekt představuje spolupráci s americkými pracovišti, která se věnují digitalizaci a zpřístupnění historických astronomických dat na fotografických deskách. Tyto desky sloužily astronomům jako hlavní detekční médium až do 80. let minulého století.
Velká nadmořská výška klade mimořádně vysoké nároky na obsluhu observatoří. Na vrcholu sopky jsou proto umístěny pouze dalekohledy s příslušným technickým zázemím a administrativní budovy jsou v nižších nadmořských výškách na různých místech Velkého ostrova i na jiných ostrovech Havajského souostroví. Jako hlavní zázemí pro pozorovatele slouží základna na Hale Pohaku pod vrcholem ve výšce asi 2800 m n. m. Je vybavena ubytovacími místnostmi s možností stravování. Novým hostujícím pozorovatelům se z důvodu aklimatizace doporučuje strávit na této základně noc před vlastním pozorováním.
Možná si někteří z čtenářů pamatují mediální humbuk v roce 2009 kolem nevysvětlitelných poškození elektroinstalace v jednom rodinném domě v obci Strašice na Rokycansku.
Zemi pokrývají kubické kilometry vzduchu. Hranice mezi zemskou atmosférou a vesmírem, Kármánova linie, je asi 100 kilometrů nad povrchem planety.
Prestižní impaktovaný časopis The International Journal of Life Cycle Assessment uveřejnil studii České biotechnologické společnosti BeneMeat a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického ...
Zlato je těžký kov a jeden z vzácnějších prvků na Zemi. Vzniká ve vesmíru při srážkách neutronových hvězd a výbuších supernov. Jak vzácné ale zlato na Zemi je a kolik ho je na světě nyní?
V nové studii publikované v Cell vědci z Bork Group v EMBL Heidelberg odhalují, že mikrobi žijící v podobných stanovištích napříč geograficky vzdálenými oblastmi jsou si podobnější ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.