Astronomie

Článků v rubrice: 111

Černá díra jako energetický zdroj pro Zemi?

Jak zařídit silný a trvalý zdroj energie pro planetu? Nad tím se nezamýšlí nikdo menší než slavný fyzik Stephen Hawking. K překvapení všech na své přednášce 2. února uvedl, že černá díra o hmotnosti menší hory by mohla uspokojit energetickou potřebu celé Země. Dělá si legraci? Asi ne - tento slavný vědec se zabývá zkoumáním černých děr již velmi dlouho.

Fotogalerie (1)
Stephen Hawking (zdroj Shutterstock)

"Technicky a fyzikálně na tom není nic špatného, ale je to velmi nepraktické, a asi ještě tak příštích 10,000 let bude," řekla Sabine Hossenfelderová, fyzička z  Nordic Institute for Theoretical Physics ve švédském Stockholmu.

Vypařující se černé díry

Podle vědců jsou černé díry oblasti zkolabované hmoty s největší možnou hustotou a takovou gravitací, že ani světlo nemůže z jejich dosahu uniknout. V roce 1974 Hawking vyjádřil myšlenku, že černé díry přece jen mohou vyzařovat kvantové částice. Proces byl po něm nazván Hawkingovo záření.

Největší černé díry, miliardkrát hmotnější než Slunce, tvoří středy galaxií, černé díry o hmotnosti deseti Sluncí jsou rozptýlené všude ve vesmíru. Vyto velké černé díry jsou velmi "studené" a emitují Hawkingovo záření. Vědci ale předpověděli i existenci relativně malých černých děr, které mohou být "teplejší" a emitovat více částic.

"Černá díra velikosti hory  by vydávala záření X a gama, a to o energii kolem 10 milionů megawattů, což by stačilo k pokrytí veškeré spotřeby elektřiny na Zemi," řekl Hawking na přednášce. "Nebylo by to lehké, samozřejmě, ochočit si takovou mini černou díru. Nemůžete ji zavřít do elektrárny, protože by propadla podlahou a skončila v zemském jádru."

Nepolapitelné vesmírné objekty

Je zde ještě jiný problém - nikdo ještě nevyvratitelně nedokázal existenci těchto malých černých děr a není vůbec jisté, jestli existují. Teorie praví, že černé díry se formovaly na počátku historie vesmíru, kdy hmota existovala jako horké plasma. Jak se tato "prvotní polévka" začala shlukovat a vytvářet nerovnoměrnosti v hustotě, některá místa se stala tak horkými a hustými, že hmota se zhroutila sama do sebe a vytvořila malé černé díry. Na základě modelů, které předpokládají vysokou míru fluktuace hustoty, by ale ve vesmíru muselo existovat více černých děr, než kolik jich pozorujeme.

Jak přitáhnout černou díru

Předpokládejme, že malé černé díry existují a budeme schopni je detekovat. Pak vyvstává problém, jak jich dosáhnout, nebo je dokonce přemístit tam, kde je budeme potřebovat. To může trvat stovky, ba tisíce let. A pak nastane problém, jak jejich energie využít. "Nemůžete na nich přistát, svázat je a posouvat jimi, protože nemají žádný povrch", říká Hossenfelderová. Při použití objektu s větší gravitací (jako je naše Země), můžete teoreticky mini černou díru zaparkovat na oběžné dráze kolem planety. Zároveň s využíváním její energie ale bychom museli chránit lidstvo před její radiací - což už by ale ve srovnání s předchozími problémy, nebylo až tak těžké.

Černá díra "Udělej si sám"

Cestovat do hlubšího vesmíru lovit černé díry je nerealistické. Hawking na přednášce nastínil ještě jinou možnost: "Můžeme si vytvořit vlastní mikro černou díru v extra dimensi časoprostoru," řekl. Ale existují vůbec mimočasoprostorové dimense? Největší světový urychlovač LHC v CERNu o nich zatím žádnou evidenci nepřinesl. A jestliže existují extra dimense, stále to neznamená, že uměle vytvořené černé díry mohou být energetickým zdrojem. V částicovém urychlovači jako je LHC by uměle vytvořená černá díra existovala asi 10-23 sekundy. "Malinké černé díry by se okamžitě rozpadaly a zanikaly. Neexistuje způsob, jak je využít energeticky," míní Hossenfelderová.

Stephen Hawking je velký myslitel a mnoho věcí, které předpověděl, se již prokázalo. Jiné zase ne a Hawking se omluvil za chybu. Jak to asi bude s elektrárnami na mini černé díry?

Podle http://www.livescience.com/53627-hawking-proposes-mini-black-hole-power-source.html?cmpid=NL_LLM_weekly_2016-2-08

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Vložení kryostatu do tokamakové jámy

Vypadá to jako scéna ze Spielbergových „Blízkých setkání třetího druhu“. Základna kryostatu ve tvaru polévkového talíře se pomalu zvedá z nosného rámu.

Energosádrovec

Na příčky, podhledy, římsy pro osvětlení, jako zvuková izolace, nebo podklad pro plovoucí podlahu – sádrokartonové desky slouží ve stavebnictví už přes sto let.

Může americium nahradit plutonium v kosmických misích?

O tom, že kosmické mise (satelity, měsíční a marsovská vozítka, sondy letící na hranice Sluneční soustavy a dál) pohání jaderné a radionuklidové zdroje, jsme psali již několikrát.

Zátěžový test dobíječek elektromobilů

Premiérový český test souběžného dobíjení šesti elektromobilů na třech stanicích a současně málo vídané doplňování baterií 12 e-aut jedné značky v místě a čase.

Oblíbená Soutěž „Vím proč“ startuje pošesté

Na tři minuty se stát Newtonem, Einsteinem nebo Curie-Sklodowskou, natočit zajímavý fyzikální pokus a vyhrát 200 000 korun pro svou školu.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail