Astronomie

Článků v rubrice: 127

Novoroční mise zahájila novou fázi výzkumu exoplanet

Mise na jedno z nejchladnějších a nejvzdálenějších míst na Zemi umožní novou fázi pátrání po vzdálených planetárních systémech. Doktorandka Georgina Dransfield z University of Birmingham odcestovala do francouzsko-italské výzkumné stanice Concordia v Antarktidě, aby dohlédla na instalaci nové nejmodernější kamery na teleskopu ASTEP (Antarctic Search for Transiting ExoPlanets). Nový přístroj umožní vědcům vidět mnohem širší škálu planet obíhajících kolem hvězd mimo Sluneční soustavu, což rozšíří naše hledání planet schopných hostit život.

Fotogalerie (1)
Georgina Dransfieldová na základně Concordia (zdroj Univ. of Birmingham)

Teleskop ASTEP detekuje signály ze vzdálených planetárních systémů pomocí „tranzitní“ metody, tj. měří mírné poklesy jasu, ke kterým dochází, když planeta prochází mezi Zemí a její hostitelskou hvězdou. Nová kamera dalekohledu, která byla zakoupena s podporou Rady pro vědecké a technologické zařízení a Evropské rady pro výzkum, je citlivá na nejčervenější vlnové délky ve spektru. To znamená, že dokáže zahlédnout nejmenší hvězdy v naší galaxii, které jsou chladnější, slabší, a proto červenější. „Nyní bude snazší detekovat menší planety obíhající kolem malých hvězd, takže díky této nové kameře máme velkou šanci, že budeme schopni detekovat planety podobné velikosti a teploty jako Země,“ vysvětlila Georgina. Kamera má také „modrý“ kanál, takže může „vidět“ ve dvou barvách najednou. To astronomům umožní rozlišit planetární signály od parazitních signálů produkovaných jinými astrofyzikálními jevy, aby bylo potvrzení nových planet rychlejší a efektivnější.

Výborné podmínky pro pozorování

University of Birmingham je jedinou univerzitou ve Spojeném království s přístupem k optickému dalekohledu v Antarktidě. V zimě teploty v Concordii pravidelně dosahují až -80 oC. Tento extrémní chlad zbavuje atmosféru veškeré vlhkosti a snižuje okolní tlak, díky čemuž je Concordia 10× sušší než nejsušší poušť -  Atacama v Chile. Tlak odpovídá výškám nad 4 000 m. n m. Všechny tyto podmínky jsou důležité pro dosažení co nejlepšího výkonu dalekohledu.

Kromě toho je v Antarktidě úplná absence světelného znečištění a téměř permanentní zimní noc mezi polovinou května a polovinou července umožňují týmu prakticky nepřetržitě pozorovat a zachycovat vzácné planetární signály, o kterých by bylo jinak extrémně obtížné sbírat data. Díky tomu je toto místo jedním z nejzajímavějších a nejproduktivnějších míst na světě pro provádění astronomických pozorování.

Amaury Triaud, profesor exoplanetologie na univerzitě v Birminghamu, řekl: „Antarktida je pozoruhodné místo, ze kterého lze zkoumat vesmír. Již jsme shromáždili bohaté množství dat z pozorování uskutečněných v průběhu sezóny 2020 a 2021, která zahrnovala řadu důležitých detekcí, včetně teplot planet o velikosti Neptunu a planetárních systémů, které se teprve rozvíjejí. S touto novou kamerou očekáváme v pozorovací sezóně 2022 úžasné nové objevy.

Projekt ASTEP

Antarctic Search for Transiting ExoPlanets je projekt vedený Observatoire de la Cote d'Azur Univerzity v Nice (Francie), ve spolupráci s University of Birmingham, Evropskou kosmickou agenturou a Institutem Paul-Emile Victor, francouzským polárním institutem. Výzkum související s ASTEP v Birminghamu je financován z programu Evropské unie Horizont 2020 (projekt BEBOP) a ze strany Science Technology Facilities Council, která je součástí britského výzkumu a inovací.

University of Birmingham

Řadí se mezi 100 nejlepších světových institucí. Její práce přivádí do Birminghamu lidi z celého světa, včetně výzkumných pracovníků, učitelů a více než 6 500 zahraničních studentů z více než 150 zemí.

Zdroj: tisková zpráva Univerzity v Birminghamu

Doplňkové zdroje: Burt J., Dragomir D. and collaborators, 2021. TOI-1231 b: Mírná planeta velikosti Neptuna přecházející blízkou trpasličí M3 NLTT 24399. The Astronomical Journal 162, 87.

Bouma L.G., Hartmann J.D. a spolupracovníci, 2020. Cluster Difference Imaging Photometric Survey. II. TOI 837: A Young Validated Planet v IC 2602. The Astronomical Journal 160, 239.

 

Ilustrace Amandy Smithové ze základny Concordia s dalekohledem ASTEP v popředí. Nad oblohou osvětlenou polární září je znázorněn typ dat, která dalekohled získává, když planeta prochází před svou hostitelskou hvězdou. (Zdroj Univ. of Birmingham)

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nejtěžší částice antihmoty, jaká kdy byla objevena

Nově nalezená antičástice, zvaná antihyperhydrogen-4, by mohla být potenciálně v nerovnováze se svým částicovým protějškem, což by mohlo poodhalit tajemství původu našeho ...

Neviditelný protein udržuje rakovinu na uzdě

Vědci a spolupracovníci Evropské laboratoře pro mikrobiální výzkum v Hamburku odhalili, jak nestrukturovaný protein zachycuje molekuly podporující rakovinu.

Světový energetický výhled

Vlajková loď Mezinárodní energetické agentury (International Energy Agency, IEA ), sborník Světový energetický výhled publikovaný každoročně od roku 1998, je nejspolehlivějším ...

Obrovský skrytý oceán objevený pod Marsem by mohl obsahovat život

Geofyzici, kteří zkoumali data z přistávacího modulu NASA InSight, objevili pod povrchem Marsu gigantický skrytý oceán, který by podle nich mohl hostit život. Voda z podzemí by pokryla planetu kilometrem vody.

Finský SMR jako výtopna pro dálkové vytápění

Společnost Steady Energy byla v roce 2023 vyčleněna z finského státního technického výzkumného střediska VTT a vyvíjí malý modulární reaktor LDR-50 s tepelným výkonem ...

Nejnovější video

Nad staveništěm největšího tokamaku světa

Proleťte se nad budoucím fúzním reaktorm ITER

close
detail