Příčinou obezity je jídlo!
Neděláme si legraci. Obezitou, hubnutím a nejrůznějšími faktory, které obojí ovlivňují, se zabývá mnoho seriózních studií.
Planeta Země si neustále vyměňuje materiály s okolní sluneční soustavou. Například prach řítící se vesmírem pravidelně bombarduje naši planetu, menší či větší asteroidy se projevují jako „padající hvězdy“ a plyny ze zemské atmosféry se naopak pravidelně uvolňují do vesmíru. Je tento zisk nebo ztráta hmotnosti hrozbou pro život na Zemi?
Otázka zní: pokud Země neustále rozdává hmotu a získává nový materiál, zvětšuje se nebo zmenšuje? Díky úniku plynů do vesmíru se naše atmosféra zmenšuje. Podle Guillauma Gronoffa, vedoucího výzkumného vědce, který studuje atmosférický únik ve výzkumném středisku NASA Langley ve Virginii, to není nijak dramatické.
Vznik planet
Planety vznikají akrecí (tj. proces, během kterého dochází ke zvětšování objemu připojováním vnějších částic z plyno-prachového mračna), nebo když se kosmický prach a kameny srážejí a hromadí do větší hmoty. Poté, co se Země asi před 4,5 miliardami let zformovala, pokračovala stále „malá“ akrece formou meteorů a meteoritů, které se přidávaly k hmotnosti Země.
Jakmile se planeta vytvoří, začne další proces: atmosférický únik. Funguje to podobně jako odpařování, ale v jiném měřítku, říká Gronoff. Atomy kyslíku, vodíku a helia v atmosféře absorbují dostatek energie ze Slunce, aby mohly z atmosféry unikat. Jak tyto procesy ovlivňují celkovou hmotnost Země, se můžeme jen odhadovat. „Je obtížné měřit hmotnost Země v reálném čase,“ řekl Gronoff. „Nemáme váhu s přesností potřebnou k tomu, abychom zjistili, zda Země ztrácí nebo získává.“
Co nelze zvážit, lze vypočítat
Pozorováním meteorů vědci odhadují, že každý rok dopadá a tedy zvyšuje hmotnost Země asi 15 000 tun materiálu, tj. asi jeden a půl Eiffelovy věže. Pomocí satelitních dat vědci odhadují rychlost úniku atmosféry. To je přibližně 75 000 tun neboli 7,5 Eiffelových věží. To znamená, že Země ztrácí asi 60 000 tun materiálu ročně. I když to zní jako hodně, v kontextu celé planety je to velmi, velmi, velmi málo. S využitím odhadů pro únik z atmosféry stanovených za posledních 100 let Gronoff vypočítal, že při rychlosti 60 000 tun atmosféry ztrácené ročně by trvalo 5 miliard let, než by Země zcela ztratila svou atmosféru, pokud by ovšem planeta neměla způsob, jak ji doplňovat. Doplňovat zemskou atmosféru pomáhá vypařování oceánu, sopečné erupce a další procesy. Takže by trvalo ještě více než 3 000 krát déle – zhruba 15,4 bilionu let – než by Země ztratila svou atmosféru. Je to asi 100 krát více než odhadovaný život vesmíru.
Země zanikne mnohem dříve než její atmosféra
Ale dlouho předtím, než se to stane, bude Země pravděpodobně neobyvatelná kvůli vývoji Slunce, u kterého se očekává, že se změní na červeného obra asi za 5 miliard let. Únik atmosféry není z dlouhodobého hlediska problémem. Můžeme Zemi tleskat za to, že je dobrým filantropem, který milostivě předává své atmosférické plyny do vesmíru, ale můžeme si být také jisti, že zmenšující se velikost Země neohrožuje život na Zemi.
Neděláme si legraci. Obezitou, hubnutím a nejrůznějšími faktory, které obojí ovlivňují, se zabývá mnoho seriózních studií.
Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.