Astronomie

Článků v rubrice: 130

Zvětšuje se Země nebo zmenšuje?

Planeta Země si neustále vyměňuje materiály s okolní sluneční soustavou. Například prach řítící se vesmírem pravidelně bombarduje naši planetu, menší či větší asteroidy se projevují jako „padající hvězdy“ a plyny ze zemské atmosféry se naopak pravidelně uvolňují do vesmíru. Je tento zisk nebo ztráta hmotnosti hrozbou pro život na Zemi?

Fotogalerie (1)
Každý rok ztrácí Země materiál o hmotnosti šesti Eiffelových věží. Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Otázka zní: pokud Země neustále rozdává hmotu a získává nový materiál, zvětšuje se nebo  zmenšuje? Díky úniku plynů do vesmíru se naše atmosféra zmenšuje. Podle Guillauma Gronoffa, vedoucího výzkumného vědce, který studuje atmosférický únik ve výzkumném středisku NASA Langley ve Virginii, to není nijak dramatické. 

Vznik planet

Planety vznikají akrecí (tj. proces, během kterého dochází ke zvětšování objemu připojováním vnějších částic z plyno-prachového mračna), nebo když se kosmický prach a kameny srážejí a hromadí do větší hmoty. Poté, co se Země asi před 4,5 miliardami let zformovala, pokračovala stále „malá“ akrece formou meteorů a meteoritů, které se přidávaly k hmotnosti Země.

Jakmile se planeta vytvoří, začne další proces: atmosférický únik. Funguje to podobně jako odpařování, ale v jiném měřítku, říká Gronoff. Atomy kyslíku, vodíku a helia v atmosféře absorbují dostatek energie ze Slunce, aby mohly z atmosféry unikat. Jak tyto procesy ovlivňují celkovou hmotnost Země, se můžeme jen odhadovat. „Je obtížné měřit hmotnost Země v reálném čase,“ řekl Gronoff. „Nemáme váhu s přesností potřebnou k tomu, abychom zjistili, zda Země ztrácí nebo získává.“ 

Co nelze zvážit, lze vypočítat 

Pozorováním meteorů vědci odhadují, že každý rok dopadá a tedy zvyšuje hmotnost Země asi 15 000 tun materiálu, tj. asi jeden a půl Eiffelovy věže. Pomocí satelitních dat vědci odhadují rychlost úniku atmosféry. To je přibližně 75 000 tun neboli 7,5 Eiffelových věží. To znamená, že Země ztrácí asi 60 000 tun materiálu ročně. I když to zní jako hodně, v kontextu celé planety je to velmi, velmi, velmi málo. S využitím odhadů pro únik z atmosféry stanovených za posledních 100 let Gronoff vypočítal, že při rychlosti 60 000 tun atmosféry ztrácené ročně by trvalo 5 miliard let, než by Země zcela ztratila svou atmosféru, pokud by ovšem planeta neměla způsob, jak ji doplňovat. Doplňovat zemskou atmosféru pomáhá vypařování oceánu, sopečné erupce a další procesy. Takže by trvalo ještě více než 3 000 krát déle – zhruba 15,4 bilionu let – než by Země ztratila svou atmosféru. Je to asi 100 krát více než odhadovaný život vesmíru. 

Země zanikne mnohem dříve než její atmosféra 

Ale dlouho předtím, než se to stane, bude Země pravděpodobně neobyvatelná kvůli vývoji Slunce, u kterého se očekává, že se změní na červeného obra asi za 5 miliard let. Únik atmosféry není z dlouhodobého hlediska problémem. Můžeme Zemi tleskat za to, že je dobrým filantropem, který milostivě předává své atmosférické plyny do vesmíru, ale můžeme si být také jisti, že zmenšující se velikost Země neohrožuje život na Zemi. 

Zdroj: Is Earth expanding or shrinking? | Live Science

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jaderná energetika na počátku roku 2026

Kolik dnes vůbec pracuje jaderných reaktorů na světě? Přinášíme výběr ze statistiky MAAE, PRIS (Power Reactor Information System), a dalších informačních zdrojů.

Datová centra pod mořem nebo ve vesmíru

Rostoucí popularita umělé inteligence (AI), cloudových služeb a digitálních aplikací pohání nebývalou poptávku po výpočetním výkonu a vytváří obrovský ...

Kolik elektřiny zbaští ChatGPT

Společnost OpenAI na konci loňského roku oznámila nový model GPT-5.2, svůj dosud nejpokročilejší model umělé inteligence, který údajně zlepšuje obecnou inteligenci, kódování ...

Startuje druhý ročník soutěže pro kosmické inovátory

Kosmický inkubátor ESA BIC Czech Republic spouští druhý ročník soutěže ESA BIC Liftoff Challenge, která je určená všem inovátorům starším 18 let.

Univerzita Karlova spouští FameLab Academy pro středoškoláky

Univerzita Karlova spouští nový vzdělávací a networkingový program FameLab Academy, určený středoškolským studentkám a studentům ve věku 15–19 let se zájmem o vědu, výzkum, komunikaci.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail