Pohled do hlubin vesmíru

Evropská kosmická agentura ESA připravuje novou astronomickou družici Gaia. Práce na tomto projektu se naplno rozebíhají na desítkách podílejících se evropských pracovišť.

Cílem projektu je především velmi přesné a citlivé zmapování naší galaktické soustavy Mléčné dráhy, ale i studium extragalaktických objektů a malých těles naší sluneční soustavy. Teleskopy a přístroje družice poskytnou informace o asi jedné miliardě hvězd do 20. hvězdné velikosti (u předchozí družice Hipparcos to bylo 120 tisíc hvězd do 12. hvězdné velikosti) včetně jejich pozice, kterou určí s přesností typicky 10 až 20 úhlových mikrosekund, tedy zhruba stokrát větší než u Hipparca. Kromě hvězd v naší Galaxii poskytne Gaia informace o asi 20 tisících supernovách, půl milionu kvazarů, několika milionech galaxií, 10 tisících extrasolárních planet a několika stech tisících asteroidů. Předpokládají se i objevy dalších trpasličích planet podobných Plutu ve vzdálených končinách planetárního systému i objektů v tzv. Kuiperově pásu za hranicemi naší sluneční soustavy. Družice Družice o hmotnosti dvou tun včetně 690 kg vědeckých přístrojů, kterou jako hlavní kontraktor staví firma EADS-Astrium, bude mít na palubě teleskop velmi neobvyklého designu se dvěma zrcadly z karbidu křemíku o rozměru 1,45 × 0,5 m. V ohniskové rovině bude 102 CCD čipů pokrývajících plochu 104 × 42 cm. Start se předpokládá v roce 2011 nosnou raketou Sojuz-Fregata z kosmodromu ESA ve Francouzské Guayaně, životnost družice je plánována 5 let. Finální katalog z mise Gaia by mohl být zveřejněn někdy na přelomu let 2019 a 2020. NÁŠ přínos Na přípravě části projektu se podílejí i čeští pracovníci ze skupiny Astrofyziky vysokých energií Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, kteří se zapojili do příprav v rámci pracovní sekce Gaia Variability Unit CU7 (v rámci projektu Gaia pracuje 8 sekcí) a připravili tři badatelské návrhy – na studium kataklyzmických proměnných hvězd (dvojitých hvězdných systémů s bílým trpaslíkem a často vysokoenergetickou a proměnnou emisí), blazarů (zvláštní skupina extragalaktických objektů, aktivních galaktických jader) a optických protějšků vysokoenergetických zdrojů. V podstatě jde o podobné třídy objektů, které jsme studovali již v rámci předchozího projektu ESA, družice pro studium gama záření INTEGRAL, která je ve vesmíru již přes čtyři roky. Ze spolupráce na INTEGRALu se odvíjí i naše účast na projektu Gaia: jednotka na studium proměnnosti CU7 bude mít své datové středisko ve středisku družice INTEGRAL nedaleko Ženevy, které tak vlastně rozšiřuje pole své působnosti. Navíc zkoumáme možnosti studia proměnnosti objektů na základě nízkodisperzních spekter poskytovaných družicí. K tomu využíváme výsledky automatické analýzy těchto spekter a klasifikace hvězd algoritmy navrženými studentem informatiky na Matematicko–fyzikální fakultě UK v Praze Lukášem Hudcem.