Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Lidské úsilí dosáhnout dosud nemožného je označováno za hnací motor a původce všech významných objevů, které byly kdy uskutečněny. Cestovat a překonávat i ty největší vzdálenosti mezi kontinenty v co možná nejkratším čase a ve všem pohodlí se stalo pro většinu z nás pokud ne přímo běžnou součástí života alespoň možností přijatelnou. Proto není divu, že se zraky vědců obrací do mnohem větších dálek, mimo planetu Zemi. Novým lidským snem je pokoření tzv. rudé planety – Marsu.
NA VÍKEND NA MARS
O tom, zda bude možné jednou v budoucnu obývat Mars, se vedou složité odborné diskuze. Nutnou podmínkou k případnému osídlení Marsu je kromě zajištění vhodného životního prostředí také rychlá doprava ze Země. Na konci minulého roku oznámili představitelé moskevského Kurčatovova institutu, že let na Mars nebude možný bez využití jaderné energie. „Dříve nebo později bude zcela určitě možné doletět na Mars, ale nepodaří se nám to bez přispění atomové energie“, vyjádřil se k možnosti vesmírného cestování Nikolaj Ponomarinov-Stepnoj, viceprezident institutu. Vesmírné lety na Mars nebyly v minulosti žádnou výjimkou, jednalo se však vždy o nejrůznější průzkumné sondy, které vysílalo buď Rusko nebo USA. Tyto dvě vesmírné mocnosti spolu soupeří v tom, komu se dříve podaří navrhnout a úspěšně sestrojit raketoplán schopný přepravit lidskou posádku na tuto planetu vzdálenou od Země 300 milionů km. Podle odborníků se první lety mohou uskutečnit již za deset let. Zatím největší otázku, kterou dnes vědci řeší, je navržení vhodného pohonu pro raketu. Jednou z možností je využití raketového motoru spalujícího kyslík a vodík, dále pak jaderné raketové pohony s tekutým vodíkem a motory poháněné elektřinou vyrobenou jaderným reaktorem nebo solární jednotkou. Mezi zmíněnými možnostmi se právě motor využívající jadernou energii jeví jako nejvýhodnější. Do budoucna se mluví také o jaderné fúzi, která však dosud není dostatečně zvládnuta na experimentální úrovni. S využitím jaderných reaktorů se uvažuje také pro výrobu energie na Marsu umožňující životní podmínky prvních lidských osadníků. Mezi možné varianty patří reaktor s pomalými neutrony chlazený plynným CO2 o výkonu 500 kWe až 3 MWe.
Odkazy
http://en.rian.ru/world/20061024/55098533.html .
http://en.rian.ru/russia/20061229/58096741.html .
http://www.avionews.com/index.php?corpo=see_news_home.php&news_id=71758&pagina_chiamante=index.php .
http://www.marsdaily.com/reports/Preparations_Continue_For_Manned_Expedition_To_Mars_One_Day_999.html .
odkaz na projekt a agenturu:
http://www.imbp.ru/Mars500/Mars500-e.html .
Chcete na Mars?
Pokud je vám více než 25 a méně než 50 let můžete se přihlásit do programu simulovaného letu na Mars, který nabízí dobrovolníkům ruská Akademie vědeckého výzkumu vesmíru. Ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou totiž pracuje na projektu Expedice na Mars s lidskou posádkou, jehož součástí je právě simulovaný let na Mars. Do projektu se dosud přihlásilo více než sto zájemců z 21 zemí světa. Výsledná šestičlenná posádka následně stráví okolo 500 až 700 dní v laboratořích Institutu medicíny a biologie v prostorách simulujících podmínky na vesmírné lodi. Během „letu“ se budou muset vypořádat s psychickými problémy způsobenými izolací od okolí nebo s tím, že nebudou moci kouřit ani pít alkohol. Cílem projektu je zjistit, jaké situace mohou v průběhu letu a přistání na planetě nastat a jak předejít možným neúspěchům v případě skutečné výpravy na Mars. Simulovaný let na Mars by měl odstartovat na konci roku 2007.
Pokud zamýšlíte v budoucnu využívat vesmírné přepravy ve směru Země-Mars, můžete si již nyní pořídit pozemek na této planetě. Více na
http://www.lunarniambasada.cz/main/offers/69.html
/>
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.