Kultivované maso: Co to je a jak vzniká
Kultivované maso je maso vypěstované přímo z živočišných buněk, bez nutnosti porážky zvířat. V dnešní době už nejde o sci-fi.
Lidské úsilí dosáhnout dosud nemožného je označováno za hnací motor a původce všech významných objevů, které byly kdy uskutečněny. Cestovat a překonávat i ty největší vzdálenosti mezi kontinenty v co možná nejkratším čase a ve všem pohodlí se stalo pro většinu z nás pokud ne přímo běžnou součástí života alespoň možností přijatelnou. Proto není divu, že se zraky vědců obrací do mnohem větších dálek, mimo planetu Zemi. Novým lidským snem je pokoření tzv. rudé planety – Marsu.
NA VÍKEND NA MARS
O tom, zda bude možné jednou v budoucnu obývat Mars, se vedou složité odborné diskuze. Nutnou podmínkou k případnému osídlení Marsu je kromě zajištění vhodného životního prostředí také rychlá doprava ze Země. Na konci minulého roku oznámili představitelé moskevského Kurčatovova institutu, že let na Mars nebude možný bez využití jaderné energie. „Dříve nebo později bude zcela určitě možné doletět na Mars, ale nepodaří se nám to bez přispění atomové energie“, vyjádřil se k možnosti vesmírného cestování Nikolaj Ponomarinov-Stepnoj, viceprezident institutu. Vesmírné lety na Mars nebyly v minulosti žádnou výjimkou, jednalo se však vždy o nejrůznější průzkumné sondy, které vysílalo buď Rusko nebo USA. Tyto dvě vesmírné mocnosti spolu soupeří v tom, komu se dříve podaří navrhnout a úspěšně sestrojit raketoplán schopný přepravit lidskou posádku na tuto planetu vzdálenou od Země 300 milionů km. Podle odborníků se první lety mohou uskutečnit již za deset let. Zatím největší otázku, kterou dnes vědci řeší, je navržení vhodného pohonu pro raketu. Jednou z možností je využití raketového motoru spalujícího kyslík a vodík, dále pak jaderné raketové pohony s tekutým vodíkem a motory poháněné elektřinou vyrobenou jaderným reaktorem nebo solární jednotkou. Mezi zmíněnými možnostmi se právě motor využívající jadernou energii jeví jako nejvýhodnější. Do budoucna se mluví také o jaderné fúzi, která však dosud není dostatečně zvládnuta na experimentální úrovni. S využitím jaderných reaktorů se uvažuje také pro výrobu energie na Marsu umožňující životní podmínky prvních lidských osadníků. Mezi možné varianty patří reaktor s pomalými neutrony chlazený plynným CO2 o výkonu 500 kWe až 3 MWe.
Odkazy
http://en.rian.ru/world/20061024/55098533.html .
http://en.rian.ru/russia/20061229/58096741.html .
http://www.avionews.com/index.php?corpo=see_news_home.php&news_id=71758&pagina_chiamante=index.php .
http://www.marsdaily.com/reports/Preparations_Continue_For_Manned_Expedition_To_Mars_One_Day_999.html .
odkaz na projekt a agenturu:
http://www.imbp.ru/Mars500/Mars500-e.html .
Chcete na Mars?
Pokud je vám více než 25 a méně než 50 let můžete se přihlásit do programu simulovaného letu na Mars, který nabízí dobrovolníkům ruská Akademie vědeckého výzkumu vesmíru. Ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou totiž pracuje na projektu Expedice na Mars s lidskou posádkou, jehož součástí je právě simulovaný let na Mars. Do projektu se dosud přihlásilo více než sto zájemců z 21 zemí světa. Výsledná šestičlenná posádka následně stráví okolo 500 až 700 dní v laboratořích Institutu medicíny a biologie v prostorách simulujících podmínky na vesmírné lodi. Během „letu“ se budou muset vypořádat s psychickými problémy způsobenými izolací od okolí nebo s tím, že nebudou moci kouřit ani pít alkohol. Cílem projektu je zjistit, jaké situace mohou v průběhu letu a přistání na planetě nastat a jak předejít možným neúspěchům v případě skutečné výpravy na Mars. Simulovaný let na Mars by měl odstartovat na konci roku 2007.
Pokud zamýšlíte v budoucnu využívat vesmírné přepravy ve směru Země-Mars, můžete si již nyní pořídit pozemek na této planetě. Více na
http://www.lunarniambasada.cz/main/offers/69.html
/>
Kultivované maso je maso vypěstované přímo z živočišných buněk, bez nutnosti porážky zvířat. V dnešní době už nejde o sci-fi.
Mladé technické mozky ze středních škol z Česka a Slovenska se na konci listopadu utkaly v 8. ročníku AT&T HACKATHONu Junior v Brně. Dvoudenní maraton plný technologií opanovali ...
V noci 19. dubna 1787 astronom William Herschel zaznamenal z neosvětleného nového měsíce hodinu trvající světlo, jasné jako mlhovina v Orionu. Co to viděl? Pravděpodobně byl svědkem „přechodového ...
Oblast jaderné fúze se rychle vyvíjí. Fúze, která se dříve omezovala na experimentální výzkum, se nyní stává strategickou národní prioritou pro výzkum a vývoj.
Absolvovat celodenní teoretickou přípravu zakončenou testem. Následně zvládnout i praktickou část složenou hned z několika zkoušek. Takto si ČEZ prověřuje svářeče, kteří pak mohou pracovat v prostředí ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.