Rubriky

Článků v rubrice: 9

Dárce kostní dřeně z Temelína

Marek Kurfiřt je sympatický mladý absolvent Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Od roku 2000 pracuje v Jaderné elektrárně Temelín v laboratoři radiační kontroly. Jeho specializace nic nezměnila na faktu, že 28x daroval krev, 4x krevní plasmu a jednou dokonce kostní dřeň. Práce v laboratoři a dárcovství byly hlavními tématy krátkého rozhovoru.

Kateřina Demjančuková – odbornice na seismiku jaderných elektráren

Seismicita v oblasti jaderných elektráren zajímá Kateřinu od dob jejích vysokoškolských studií. Má za sebou řadu zahraničních stáží, které jí umožnily dobře se v oboru zorientovat a připravit se na start ke skvělé profesní kariéře. Naše otázky směřovaly nejen k seismicitě, ale i obecně k problematice bezpečnosti jaderných elektráren.

Satu Siltanen

Satu Siltanen pracuje pro společnost Fortum, jednu z nejvýznamnějších společností v oblasti energetiky a teplárenství v severských zemích. Vystudovala mechanické inženýrství na Technologické univerzitě v Helsinkách, obor Energetické technologie a elektrárny. Působila jako stážistka v uhelné elektrárně, získala řadu kontaktů z oboru jaderné energetiky. Další stáž absolvovala v Technickém výzkumném centru. Svoji diplomovou práci připravovala ve spolupráci s Fortum, kde zjišťovala závislost citlivosti životního prostředí na radiaci pomocí simulace Monte Carlo. Už mnoho let hraje floorball a ráda jezdí na koni. Kromě jiného je i členkou finské organizace Young Generation (YG).

Andrea Bachratá – křehká dívka, co si hraje s jadernou havárií

Andrea přišla ze Slovenska, aby v Čechách vystudovala ČVUT. Její specializací je simulace těžkých jaderných havárií. Výsledky své práce s úspěchem představuje v řadě studentských soutěží. Již rok a půl je členkou Czech Young Generation České nukleární společnosti, kterou reprezentuje na zahraničních konferencích. Baví jí cestování, mluví anglicky a francouzsky. Ochotně nám odpověděla na několik otázek.

Martina Malá – operátorka experimentálních zařízení

Vystudovala bakalářský obor Jaderná zařízení na Katedře jaderných reaktorů (KJR) Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) ČVUT. Na katedře také pomáhala jako tzv. “pomvěd“, tedy pomocný vědecký pracovník. Při studiu se nechala zaměstnat i v ÚJV Řež, a. s. Dnes studuje navazující magisterské studium na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT, obor Elektroenergetika. Lék na únavu vidí v canisterapii. „Se psem zapomínám na veškeré neduhy a strasti. I na únavu,“ říká Martina.

Vodík na sto způsobů

Paní María Hildur Maack je z Islandu. Pracuje jako Environmental manager ve společnosti Icelandic New Energy. Vystudovala obor Environmentální management a politika na International Institute for Industral Environmental Economics a biologii na University of Iceland. Získala licenci jako průvodce po Islandu, mluví pěti jazyky. Má ráda procházky nebo jízdu na kole, ráda maluje akvarely a dělá sochy ze starého haraburdí. Myslí si, že život stojí za pracovní úsilí a užívá si toho, že má možnost podílet se na nevyhnutelné změně světa energie.

1 2 ...

Nejnovější články

Kufřík matematických záhad

Historie matematiky se klene přes celá tisíciletí, učí se ji a používají lidé na celé planetě. Nezabránil tomu ani Codex Justinianus, sbírka všech zákonů a nařízení východořímského císaře Justiciána I, podle kterého „Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především“.

Studenti postavili trikoptéru připomínající vosu

Měří jen 40 centimetrů, ale rozhodně ji nepřehlédnete. Trikoptéru Elektra, kterou na českobudějovické Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE) postavili studenti Jan Večerek a Tomáš Szendrei, pohánějí tři opravdu velmi hlasité rotory.

Bohatá diagnostika tokamaku ITER

Jak se obsluha tokamaku dozví, co se děje uvnitř vakuové komory v plazmatu? Prostředníkem mezi plazmatem a obsluhou budou, jako v každém tokamaku, nejrůznější diagnostiky. Vyhodnocovací zařízení obsadilo celé levé křídlo Trojbudoví (Tokamak Complex).

Vodík jako palivo budoucnosti

Investice do vodíkových technologií v posledních letech rostou. Loni dosáhly v Evropě rekordních téměř 22 miliard korun a dál se zvyšují. Hlavním cílem je snížit cenu vodíku, což by souběžně s budováním infrastruktury mělo urychlit energetické využití vodíku především v dopravě.

Utopený deštný prales

V přehradních nádržích vodních elektráren hluboko v Amazonii hynou statisíce stromů a stávají se tak velkým zdrojem emisí CO2 a metanu, skleníkových plynů.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail