Astronomie

Článků v rubrice: 109

Podivuhodná Sedna

Dovedete si představit těleso sluneční soustavy, které má přísluní ve vzdálenosti 75,8 AU od Slunce, čili téměř dvakrát tak daleko od Slunce než se pohybuje Pluto? Takové těleso už známe. Je jím Sedna, pozoruhodné těleso ve vzdálených končinách sluneční soustavy. První astrometrická měření Sedny získaná mimo americký kontinent byla pořízená 1,06m teleskopem KLENOT na jihočeské Observatoři Kleť.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Těleso nyní pojmenované Sedna nalezli američtí astronomové M. E. Brown, C. A. Trujillo a D. Rabinowitz s použitím 1,2m teleskopu na Mt. Palomaru. Jejich projekt je zaměřený na pátrání po velkých tělesech v Kuiperově pásu a využívá palomarskou velkou Schmidtovu komoru, vybavenou velkým CCD, zřejmě největším na světě. V době objevu byla Sedna 90 AU od Slunce, přísluní v 76 AU dosáhne až v roce 2075, odsluní má ve vzdálenosti téměř 1000 AU od Slunce. Jeden oběh kolem Slunce, který naší Zemi trvá rok a Plutu 249 let, trvá Sedně více než deset tisíc let. Proto někteří astronomové spekulují, že nepatří do Kuiperova pásu těles za Neptunem, ale že je členem vnitřní části daleko vzdálenějšího Oortova oblaku těles na okraji sluneční soustavy. Sedna se však pohybuje nejméně desetkrát blíže, než jsme až dosud Oortův oblak předpokládali. Odhadovaná velikost Sedny představuje asi 1700 kilometrů v průměru. Kolem své osy se otočí jednou za 10 hodin. Záhadou Sedny je její povrch. Sedna se totiž jeví po Marsu nejčervenějším známým tělesem ve sluneční soustavě. Nové spektroskopické studie infračerveného světla odraženého od povrchu Sedny ukázaly, že nejeví přítomnost vodního ani metanového ledu. Kvůli velké vzdálenosti Sedny od Slunce nebyl zřejmě její povrch po miliony let dotčen ničím jiným než kosmickým a ultrafialovým zářením. Astronomové předpokládají, že i Sedna byla původně pokryta ledem. Postupně kosmické záření a UV záření její povrch „speklo“ do černých uhlovodíkových sloučenin, podobných asfaltu. Některá média nelenila hned po objevu nazývat těleso Sedna „desátou planetou“, hlavně kvůli velikosti řádově shodné s Plutem, dosavadní „devátou planetou“ a zároveň zatím největším tělesem Kuiperova pásu. U rozhodování co nazývat a nenazývat planetou musíme však vzít v úvahu i další charakteristiky, nejen pravděpodobnou velikost, ale i příslušnost k určité populaci, fyzikální vlastnosti, tvar dráhy či dokonce historické souvislosti. Proto opatrně s rychlými úsudky. Objevitelé Sednu určitě za novou planetu nepovažují.

VÍTE, ŽE...
Jméno Sedna znamená inuitskou bohyni moře? Když se rozhněvá a přivolá bouři, musí se k ní na dno moře potopit šaman a pročesat jí její dlouhé černé vlasy. To ji prý uklidní. Inuitská pověst o krásné Sedně doprovázené tuleni a velrybami, kteří vznikli z jejích prstů, pochází z oblasti kanadského Labradoru.

Jana Tichá
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Irský matematik a fyzik George Gabriel Stokes

Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail