Fyziklání 2024 - výsledky
Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18.
Dovedete si představit těleso sluneční soustavy, které má přísluní ve vzdálenosti 75,8 AU od Slunce, čili téměř dvakrát tak daleko od Slunce než se pohybuje Pluto? Takové těleso už známe. Je jím Sedna, pozoruhodné těleso ve vzdálených končinách sluneční soustavy. První astrometrická měření Sedny získaná mimo americký kontinent byla pořízená 1,06m teleskopem KLENOT na jihočeské Observatoři Kleť.
Těleso nyní pojmenované Sedna nalezli američtí astronomové M. E. Brown, C. A. Trujillo a D. Rabinowitz s použitím 1,2m teleskopu na Mt. Palomaru. Jejich projekt je zaměřený na pátrání po velkých tělesech v Kuiperově pásu a využívá palomarskou velkou Schmidtovu komoru, vybavenou velkým CCD, zřejmě největším na světě. V době objevu byla Sedna 90 AU od Slunce, přísluní v 76 AU dosáhne až v roce 2075, odsluní má ve vzdálenosti téměř 1000 AU od Slunce. Jeden oběh kolem Slunce, který naší Zemi trvá rok a Plutu 249 let, trvá Sedně více než deset tisíc let. Proto někteří astronomové spekulují, že nepatří do Kuiperova pásu těles za Neptunem, ale že je členem vnitřní části daleko vzdálenějšího Oortova oblaku těles na okraji sluneční soustavy. Sedna se však pohybuje nejméně desetkrát blíže, než jsme až dosud Oortův oblak předpokládali. Odhadovaná velikost Sedny představuje asi 1700 kilometrů v průměru. Kolem své osy se otočí jednou za 10 hodin. Záhadou Sedny je její povrch. Sedna se totiž jeví po Marsu nejčervenějším známým tělesem ve sluneční soustavě. Nové spektroskopické studie infračerveného světla odraženého od povrchu Sedny ukázaly, že nejeví přítomnost vodního ani metanového ledu. Kvůli velké vzdálenosti Sedny od Slunce nebyl zřejmě její povrch po miliony let dotčen ničím jiným než kosmickým a ultrafialovým zářením. Astronomové předpokládají, že i Sedna byla původně pokryta ledem. Postupně kosmické záření a UV záření její povrch „speklo“ do černých uhlovodíkových sloučenin, podobných asfaltu. Některá média nelenila hned po objevu nazývat těleso Sedna „desátou planetou“, hlavně kvůli velikosti řádově shodné s Plutem, dosavadní „devátou planetou“ a zároveň zatím největším tělesem Kuiperova pásu. U rozhodování co nazývat a nenazývat planetou musíme však vzít v úvahu i další charakteristiky, nejen pravděpodobnou velikost, ale i příslušnost k určité populaci, fyzikální vlastnosti, tvar dráhy či dokonce historické souvislosti. Proto opatrně s rychlými úsudky. Objevitelé Sednu určitě za novou planetu nepovažují.
VÍTE, ŽE...
Jméno Sedna znamená inuitskou bohyni moře? Když se rozhněvá a přivolá bouři, musí se k ní na dno moře potopit šaman a pročesat jí její dlouhé černé vlasy. To ji prý uklidní. Inuitská pověst o krásné Sedně doprovázené tuleni a velrybami, kteří vznikli z jejích prstů, pochází z oblasti kanadského Labradoru.
Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18.
Vědci v Číně sestrojili jadernou baterii, která dokáže vyrábět energii až 50 let bez dobíjení. BV100 od společnosti Betavolt je menší než mince a obsahuje radioaktivní izotop niklu, který ...
Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém.
Na střední školy míří početně nejsilnější generace za poslední léta. V loňském roce se tisíce žáků nedostaly ani na „učňák“.
Výzkumný tým katalánské univerzity navrhuje komunikační systém umožňující záchranným službám pracovat bezpečně v obtížných situacích.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.