Někdo to rád studené: kryorodopsiny
Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...
Dovedete si představit těleso sluneční soustavy, které má přísluní ve vzdálenosti 75,8 AU od Slunce, čili téměř dvakrát tak daleko od Slunce než se pohybuje Pluto? Takové těleso už známe. Je jím Sedna, pozoruhodné těleso ve vzdálených končinách sluneční soustavy. První astrometrická měření Sedny získaná mimo americký kontinent byla pořízená 1,06m teleskopem KLENOT na jihočeské Observatoři Kleť.
Těleso nyní pojmenované Sedna nalezli američtí astronomové M. E. Brown, C. A. Trujillo a D. Rabinowitz s použitím 1,2m teleskopu na Mt. Palomaru. Jejich projekt je zaměřený na pátrání po velkých tělesech v Kuiperově pásu a využívá palomarskou velkou Schmidtovu komoru, vybavenou velkým CCD, zřejmě největším na světě. V době objevu byla Sedna 90 AU od Slunce, přísluní v 76 AU dosáhne až v roce 2075, odsluní má ve vzdálenosti téměř 1000 AU od Slunce. Jeden oběh kolem Slunce, který naší Zemi trvá rok a Plutu 249 let, trvá Sedně více než deset tisíc let. Proto někteří astronomové spekulují, že nepatří do Kuiperova pásu těles za Neptunem, ale že je členem vnitřní části daleko vzdálenějšího Oortova oblaku těles na okraji sluneční soustavy. Sedna se však pohybuje nejméně desetkrát blíže, než jsme až dosud Oortův oblak předpokládali. Odhadovaná velikost Sedny představuje asi 1700 kilometrů v průměru. Kolem své osy se otočí jednou za 10 hodin. Záhadou Sedny je její povrch. Sedna se totiž jeví po Marsu nejčervenějším známým tělesem ve sluneční soustavě. Nové spektroskopické studie infračerveného světla odraženého od povrchu Sedny ukázaly, že nejeví přítomnost vodního ani metanového ledu. Kvůli velké vzdálenosti Sedny od Slunce nebyl zřejmě její povrch po miliony let dotčen ničím jiným než kosmickým a ultrafialovým zářením. Astronomové předpokládají, že i Sedna byla původně pokryta ledem. Postupně kosmické záření a UV záření její povrch „speklo“ do černých uhlovodíkových sloučenin, podobných asfaltu. Některá média nelenila hned po objevu nazývat těleso Sedna „desátou planetou“, hlavně kvůli velikosti řádově shodné s Plutem, dosavadní „devátou planetou“ a zároveň zatím největším tělesem Kuiperova pásu. U rozhodování co nazývat a nenazývat planetou musíme však vzít v úvahu i další charakteristiky, nejen pravděpodobnou velikost, ale i příslušnost k určité populaci, fyzikální vlastnosti, tvar dráhy či dokonce historické souvislosti. Proto opatrně s rychlými úsudky. Objevitelé Sednu určitě za novou planetu nepovažují.
VÍTE, ŽE...
Jméno Sedna znamená inuitskou bohyni moře? Když se rozhněvá a přivolá bouři, musí se k ní na dno moře potopit šaman a pročesat jí její dlouhé černé vlasy. To ji prý uklidní. Inuitská pověst o krásné Sedně doprovázené tuleni a velrybami, kteří vznikli z jejích prstů, pochází z oblasti kanadského Labradoru.
Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...
Geotermální elektrárna společnosti Silenos Energy v jihobavorském Garchingu an der Alz, které leží u německých Alp poblíž hranice s Rakouskem, začne do roku 2028 dodávat ...
Moderní technika hlídá jaderné materiály na celém světě. Existuje světová organizace, jejíž experti objíždějí jaderné elektrárny po celém světě a ověřují, ...
Možná si někteří z čtenářů pamatují mediální humbuk v roce 2009 kolem nevysvětlitelných poškození elektroinstalace v jednom rodinném domě v obci Strašice na Rokycansku.
Zemi pokrývají kubické kilometry vzduchu. Hranice mezi zemskou atmosférou a vesmírem, Kármánova linie, je asi 100 kilometrů nad povrchem planety.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.