Astronomie

Článků v rubrice: 128

Podivuhodná Sedna

Dovedete si představit těleso sluneční soustavy, které má přísluní ve vzdálenosti 75,8 AU od Slunce, čili téměř dvakrát tak daleko od Slunce než se pohybuje Pluto? Takové těleso už známe. Je jím Sedna, pozoruhodné těleso ve vzdálených končinách sluneční soustavy. První astrometrická měření Sedny získaná mimo americký kontinent byla pořízená 1,06m teleskopem KLENOT na jihočeské Observatoři Kleť.

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Těleso nyní pojmenované Sedna nalezli američtí astronomové M. E. Brown, C. A. Trujillo a D. Rabinowitz s použitím 1,2m teleskopu na Mt. Palomaru. Jejich projekt je zaměřený na pátrání po velkých tělesech v Kuiperově pásu a využívá palomarskou velkou Schmidtovu komoru, vybavenou velkým CCD, zřejmě největším na světě. V době objevu byla Sedna 90 AU od Slunce, přísluní v 76 AU dosáhne až v roce 2075, odsluní má ve vzdálenosti téměř 1000 AU od Slunce. Jeden oběh kolem Slunce, který naší Zemi trvá rok a Plutu 249 let, trvá Sedně více než deset tisíc let. Proto někteří astronomové spekulují, že nepatří do Kuiperova pásu těles za Neptunem, ale že je členem vnitřní části daleko vzdálenějšího Oortova oblaku těles na okraji sluneční soustavy. Sedna se však pohybuje nejméně desetkrát blíže, než jsme až dosud Oortův oblak předpokládali. Odhadovaná velikost Sedny představuje asi 1700 kilometrů v průměru. Kolem své osy se otočí jednou za 10 hodin. Záhadou Sedny je její povrch. Sedna se totiž jeví po Marsu nejčervenějším známým tělesem ve sluneční soustavě. Nové spektroskopické studie infračerveného světla odraženého od povrchu Sedny ukázaly, že nejeví přítomnost vodního ani metanového ledu. Kvůli velké vzdálenosti Sedny od Slunce nebyl zřejmě její povrch po miliony let dotčen ničím jiným než kosmickým a ultrafialovým zářením. Astronomové předpokládají, že i Sedna byla původně pokryta ledem. Postupně kosmické záření a UV záření její povrch „speklo“ do černých uhlovodíkových sloučenin, podobných asfaltu. Některá média nelenila hned po objevu nazývat těleso Sedna „desátou planetou“, hlavně kvůli velikosti řádově shodné s Plutem, dosavadní „devátou planetou“ a zároveň zatím největším tělesem Kuiperova pásu. U rozhodování co nazývat a nenazývat planetou musíme však vzít v úvahu i další charakteristiky, nejen pravděpodobnou velikost, ale i příslušnost k určité populaci, fyzikální vlastnosti, tvar dráhy či dokonce historické souvislosti. Proto opatrně s rychlými úsudky. Objevitelé Sednu určitě za novou planetu nepovažují.

VÍTE, ŽE...
Jméno Sedna znamená inuitskou bohyni moře? Když se rozhněvá a přivolá bouři, musí se k ní na dno moře potopit šaman a pročesat jí její dlouhé černé vlasy. To ji prý uklidní. Inuitská pověst o krásné Sedně doprovázené tuleni a velrybami, kteří vznikli z jejích prstů, pochází z oblasti kanadského Labradoru.

Jana Tichá
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

10 nejzajímavějších projektů malých modulárních reaktorů roku 2025

Celosvětový zájem o malé modulární reaktory (Small Modular Reactors, SMR) stále roste. Významně jej urychlil rychlý vstup datových center na trh (v souvislosti s rozvojem umělé inteligence).

Reaktory chlazené roztavenými solemi

V krátkodobém horizontu se bude ve světě stavět většina nových reaktorů jako lehkovodní reaktory, tedy stejný typ, který ve 20. století vedl k počátečnímu boomu zavádění jaderné energie.

Teorie původu náboženství

„Bůh je krásný, úžasný vynález lidského mozku“, říká teoretický fyzik a matematik Brian Greene. Je tomu tak? Opravdu není „nad námi“ něco víc, ...

Přes tisíc mladých fyziků na jednom místě

To může znamenat jediné – Fyziklání! Letňany zaplavili nadšení fyzikové! V pátek 14. února proběhl již 19. ročník populární týmové soutěže Fyziklání, ...

Nová tkanina, která vás udrží v teple i v ultrachladném počasí

Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail