Fúzní omyly….
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Říká se, že „komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají si, co chtějí“. Nečekejte proto od nových objevů zázraky – ale přesto se připravujte! Blíží se totiž zajímavá kometa pro letošní jaro. Majíce v paměti neutuchající krásu vlasatic Hyakutake a Hale-Bopp v letech 1996 a 1997, čekají od té doby mnozí z nás s nadějí na další kometární krasavici. Sluneční soustava je však v tomhle směru poněkud skoupá a většina nově objevených komet pokryje jen několik pixelů citlivých CCD detektorů na velkých dalekohledech.
Očekávanou kometu objevili američtí astronomové S. Pravdo, E. Helin(ová)
a K. Lawrence sdružení v projektu NEAT 24. srpna 2001 na snímcích pořízených 1,2m Schmidtovou komorou vybavenou CCD kamerou na Mt.Palomaru v Kalifornii. NEAT je akronym amerického projektu Near Earth Asteroid Tracking, věnovaného primárně hledání blízkozemních asteroidů a odtud vzniklo i jméno komety – C/2001 Q4 (NEAT).
Objevitelé na Mt. Palomaru upozornili, že nově nalezený objekt vypadá na snímcích NEAT jako mlhavé těleso o průměru cca 8 úhlových vteřin. Tehdy byla přibližně 400 tisíckrát slabší než hvězdy ještě viditelné pouhým okem. Objev C/2001 Q4 potvrdil za astronomy z jihočeské Kleti Miloš Tichý 27. srpna 2001 a poté další americký astronom – P. J. Shelus z McDonald Observatory. Brzy se stala pozorovatelnou pouze z jižní polokoule a setrvá tam až do dubna 2004. Poté se skrze zimní souhvězdí (mine například jasné hvězdy Sirius a Prokyon ve Velkém a Malém psu a otevřenou hvězdokupu Jesličky v Raku) bude od začátku května přesouvat na večení obloze čím dál výše na sever.
Podle dosavadních výpočtů by měla být vidět od poloviny května v první polovině noci až 35 stupňů nad obzorem. Koncem května vstoupí do souhvězdí Velké medvědice. Počátkem května, kdy by měla být nejjasnější, dosáhne podle nynější předpovědí z Centrály astronomických telegramů Mezinárodní astronomické unie 3. až 2. magnitudy, tedy jako slabá kometa viditelná pouhým okem či vhodná pro
triedr, možná, pokud budeme hodně velkými optimisty, dosáhne až 1. magnitudy.
Z výpočtu dráhy z mezinárodního centra pro planetky a komety (MPC) v americké Cambridge nyní také víme, že kometa C/2001 Q4 (NEAT) projde nejblíže Zemi 7. května 2004 ve vzdálenosti 48 milionů kilometrů a týden poté, 15. května 2004 projde přísluním ve vzdálenosti 143,9 milionů kilometrů.
Nejčerstvější vizuální odhady jasnosti pocházející z jižní polokoule (z Brazílie a Nového Jižního Walesu v Austrálii) z poloviny ledna 2004. Udávají jasnost komety jako 9. magnitudu, tedy jako těleso pozorovatelné malým dalekohledem. Tato jasnost zároveň odpovídá jasnosti předem vypočtené v efemeridě, čili kometa se zatím pohybuje víceméně „podle jízdního řádu“. Překvapení kladná či záporná však nejsou vyloučena. Právě u nových komet, jako je „Q4“, které se přibližují poprvé ke Slunci, bývá předpověď obtížná, protože obtížně odhadujeme podíl těkavých látek v kometárním jádru.
O dalším vývoji kolem zajímavé komety C/2001 Q4, familiárně už zvané "Q4" najdete informace například na internetové stránce http://www.komety.cz či na zahraničních internetových zdrojích.
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.