Víte, že jeden z nejpřevratnějších objevů roku 2002 pomohla uskutečnit jaderná fyzika? V červnu oběhla média zpráva o objevení velkých zásob vody na planetě Mars. Ukrývá se těsně pod povrchem ve formě ledu. Pomohl jej objevit gama spektrometr, který na své palubě přinesla loď NASA Mars Odyssey.
Fotogalerie (1)
Kosmické paprsky ostřelující povrch Marsu vybuzují z jeho hornin záření gama a neutrony. Spektrometr měří jejich energii, podle které se dá vypočítat, z jakého atomu záření pochází. Zjištěný vysoký obsah vodíku je vysvětlitelný pouze přítomností vody, resp. ledu. Vědci zjistili, že led je rozptýlen mezi 30 a 60 cm pod povrchem, zejména v okolí Marsových pólů. Z jednoho litru půdy by bylo ohřátím možno získat až půl litru vody! Známé bílé polární čepičky jsou přitom povrchové a jsou tvořeny oxidem uhličitým.
Přístroj se skládá z gama spektrometru a z neutronového spektrometru. Gama spektrometr tvoří velký (1,2 kg) krystal z čistého germania, na nějž je vloženo napětí 3000 voltů. Elektrický náboj vzniklý průchodem částice je zesílen, změřen a zdigitalizován a zařazen podle energie. Soubor dat za určitý časový úsek tak vytvoří spektrum, v němž se dají přečíst energie záření a tím určit prvky, které jej vyslaly. Neutronový spektrometr tvoří plastické scintilátory obsahující bór. Zasáhne-li scintilátor částice, objeví se světelný záblesk, který se zesílí fotonásobičem a dál elektronicky zpracuje. Energie neutronů se liší podle toho, jak jsou zpomaleny (moderovány). Vodík je velmi dobrým moderátorem, takže podle množství zpomalených, nízkoenergetických (říká se jim termální) neutronů se dá odvodit vysoká koncentrace vodíkových sloučenin.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
