Bez zařazení

Článků v rubrice: 359

První automat na vodu od Héróna Alexandrijského

Říká se, že kolébkou západní civilizace je antické Řecko. Tak, jako dítě dorůstá do věku kdy se ptá po příčinách věcí a klade všetečnou otázku „proč?“, začali se staří Řekové pídit po příčinách a souvislostech přírodních jevů a stali se tak zakladateli vědeckého myšlení na našem kontinentu. Kromě vědy však také „vynalezli“ demokracii a všelidové hlasování. A nejen to – málokdo asi ví, že již v období antiky se zrodil v hlavě řeckého učence Héróna zvaného Méchanikos nápad na automatický prodej nápojů. Slovo automat (z řeckého automos, samohybný) označuje technické zařízení, stroj nebo přístroj, který na spouštěcí impulz samostatně a spolehlivě vykonává předem určené činnosti, a to bez přímého lidského zasahování.

Fotogalerie (1)
Princip prvního automatu na vodu (zdroj Shutterstock)

Kolébkou učenosti byla alexandrijská knihovna

Významným střediskem helénistického světa a centrem vzdělanosti se na přelomu našeho letopočtu stala Alexandrie, kde vzkvétala vědecká práce vedoucí k shromáždění mnoha astronomických, fyzikálních a matematických poznatků. Kromě sídla múz Múseionu, v podstatě druhé univerzity na světě (po Platonově akademii), byla pro učené muže hlavním lákadlem slavná alexandrijská knihovna – instituce, jakou svět do té doby neviděl (okolo roku 50 př. Kr. zde bylo až 700 000 exemplářů). S alexandrijskou knihovnou jsou spojena jména takových osobností, jakými byli Eukleides z Alexandrie, Archimedes ze Syrakus, Klaudius Ptolemaios z Alexandrie, Diofantos z Alexandrie, Theon z Alexandrie nebo největší matematička evropského starověku Hypatie z Alexandrie.

Kromě pečlivého uspořádání a přesného vyhodnocení značného počtu údajů o nebeských tělesech řeckými astronomy, dosáhla vysokého stupně poznání především fyzika, která odhalila základní zákony statiky, rovnováhy a skládání sil, polohu těžiště těles, základy hydrostatického tlaku a plování, účinky stlačeného vzduchu, reaktivní síly, šíření a odraz světla, účinky zahřívání těles a základy termiky nebo některé obecné fyzikální principy (zákon setrvačnosti, principy nejkratší dráhy a možných posunutí).

Hérón z Alexandrie a jeho vynálezy

Nejstarší zprávy o samohybných mechanismech pocházejí v Evropě právě z helénistického světa starověkých Řeků. V žádném rejstříku jmen geniálních přírodovědců a techniků, žijících v tomto období, nechybí jméno Héróna z Alexandrie (přívlastek „z“ neznamená u jmen slavných Řeků místo narození, ale hlavní a proslavené působiště), zvaného Méchanikos, matematika, mechanika, fyzika, technika a inženýra, o jehož životních osudech však nic bližšího nevíme. Neznáme ani přesně dobu, ve které žil (nejčastěji se udává širší časové údobí mezi rokem 150 př. Kr. a 250 po Kr). Na osm desítek jeho téměř geniálních vynálezů (větrný mlýn, ozubená soukolí, parní (Hérónova) báň) – prapředek parní turbíny, termoskop, sifón, vodotrysk, rovinná, válcová a kuželová zrcadla, přístroj pro měření vzdáleností vodních ploch, katapulty, zdvihací stroje a lisy) známe z jeho rozsáhlého a všestranného knižního odkazu v latinském a arabském překladu. V tematicky pestrých spisech se zabýval úlohami z geometrie (Hérónův vzorec pro stanovení plochy trojúhelníka ze známých délek jeho stran) a geodézie, mechaniky, pneumatiky (zařízení využívající hnací síly vzduchu, páry a vody), automatiky a dalších oblastí fyziky (O principech užití páky, O sestrojování automatů, O balistice či dělostřelectvu, O stavbě přístavů, O nauce o vzduchu či strojích využívajících stlačeného vzduchu, O strojích házecích, O strojích zrcadlových aj.).

Jako badatelský typ by si Hérón nejspíš dobře rozuměl s Archimédem za Syrakus (287-212 př. Kr.). Kdyby se všechny Hérónovy vynálezy začaly využívat ještě za jeho života, došlo by k průmyslové revoluci už na přelomu letopočtu. Bohužel, většina jeho technických řešení nebyla šířeji propracována a zavedena v praxi. Jedna z příčin tkvěla v samotném přístupu starého Řecka – antičtí Řekové totiž považovali za nejušlechtilejší činnost nezaujaté zkoumání přírody, v souladu s níž žili, tedy filozofii.

Svěcená voda za stříbrnou drachmu

V současném období rozmachu nejrůznějších prodejních automatů není snad bez zajímavosti skutečnost, že první nápojový automat na prodej „svěcené vody“ v chrámových prostorách – která se k zákazníkům dostala jen po vložení mince – zkonstruoval právě Hérón. Dávku vody uvolnila váha příslušného kovového platidla. Princip byl velmi jednoduchý: Kupující položil na plochou pánvičku příslušnou minci, ta svou vahou překlopila páku spojenou se záklopkou na výtokové trubičce ze zásobníku do otevřené polohy a voda určitou dobu vytékala. Jakmile páka s mincí dosáhla spodní úvratě, pánvička se překlopila dnem vzhůru, mince spadla do připravené nádobky a páka se vrátila do původní polohy. Mechanismus tedy fungoval na stejném funkčním principu jako moderní prodejní nápojové či svačinové automaty, tj. bezprostředně po vhození mince vydal příslušné množství tekutiny, aniž k tomu potřeboval elektronickou čtečku hodnoty mincí. Dalším nadčasovým vynálezem bylo samočinné otevírání a zavírání chrámových dveří, využívané rovněž v chrámech současnosti – v supermarketech.

Na další technický rozvoj nápojových a jiných prodejních automatů a jejich široké využívání v každodenním životě však muselo lidstvo počkat až do posledních desetiletí 19. století v Anglii a Francii, avšak zejména do století minulého. Ale to už je jiná kapitola z historie fyziky a techniky.

Zdroje

Kraus, I.: Fyzika od Thaléta k Newtonovi. Academia, Praha 2007. Kraus, I.: Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Starověk a středověk. Nakladatelství ČVUT, Praha 2006.

Kraus, I.: Ženy v dějinách matematiky, fyziky a astronomie. Praha 2015.

Mareš, M.: Příběhy matematiky. Pistorius & Olšanská, Příbram 2011.

Pickover, C., A.: Kniha o fyzice. Argo/Dokořán, Praha 2015.

Štoll, I.: Objevitelé přírodních zákonů. Fragment, Praha 1997.

Watkins, M.: Nepostradatelné matematické a fyzikální vzorce. Dokořán, Praha 2015.

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Transparentní baterie místo oken

Transparentní baterie by mohly nahrazovat sklo v oknech. Zatím mají jen velmi malý výkon, ale ten se bude jistě zvyšovat. Většina výzkumů baterií se zaměřuje na zvyšování ...

Mikrobi spali sto milionů let - a vzbudili se

Před sto miliony let, dlouho předtím, než se po planetě potuloval Tyrannosaurus rex, pohřbilo oceánské dno společenství mikrobů. Čas plynul, kontinenty se posouvaly, oceány rostly a zase se zmenšovaly, na Zemi ...

Den s experimentální fyzikou 2020

Den s experimentální fyzikou patří mezi populární akce pořádané Fyzikálním korespondenčním seminářem - FYKOS. Každoročně nabízí účastníkům pohled ...

Generace Z: Jak změní pracovní trh nástup studentů, kteří žijí on-line?

Na trh práce přichází generace Z – mladší, průbojnější a „modernější“ než jejich předchůdci, mileniálové. Co nového lidé narození po roce 1995 firmám nabízejí?

Průkopnický tokamak TFTR

Americká jaderná společnost (ANS, The American Nuclear Society), přední americká organizace na podporu jaderné vědy, propůjčila čestný titul „Historický mezník ve výzkumu jádra“ ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail