Rubriky

Článků v rubrice: 192

Jak schovat zlaté nobelovské medaile

Udělování Nobelových cen bylo v průběhu jejich téměř stodvacetileté historie doprovázeno řadou až bizarních událostí. Dvě zlaté medaile byly dokonce rozpuštěny v kyselinách. Tato zajímavá příhoda se váže k maďarskému chemikovi šlechtického původu Györgye de Hevesymu a dánskému teoretickému fyzikovi Nielsu Bohrovi (1885-1962).

‎Historie přírodních věd v českých zemích

V nové monografické publikaci „Věda v českých zemích / Dějiny fyziky, geografie, geologie, chemie a matematiky“ (Česká technika - nakladatelství ČVUT, Praha 2019, 1. vyd., 555 str.) je pětičlenným týmem našich předních vědeckých pracovníků ve svých oborech a mnohaletých vysokoškolských učitelů (prof. RNDr. Ivo Kraus, DrSc, FEng., dr. h. c.; prof. PhDr. Eva Samotavová, DrSc.; doc. RNDr. Zdeněk Kukal, DrSc.; doc. RNDr. Soňa Štrbáňová, CSc.; prof. RNDr. Martina Bečvářová, Ph. D.; doc. RNDr. Jindřich Bečvář, CSc.) mapován vývoj pěti přírodovědných oborů od 14. do 20. století a částečně aktualizován až do počátků 21. století.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance. V Benátkách dokonce existovala v 16. století instituce, která provozovala travičské řemeslo na státní zakázku. Tvořilo ji deset alchymistů, tzv. Rada deseti, která dokonce vedla pečlivé záznamy o tom, kdo má být obětí, jaký jed bude použit a jaká suma má být objednavatelem zaplacena.

Co je život?

Je život záhadnou jednotou chemie, biologie a fyziky? Byl kosmos vyladěn tak, aby podporoval život, anebo jak prohlásil slavný britský fyzik Stephen Hawking „...je lidstvo pouhým chemickým povlakem na planetě střední velikosti...“? Přestože nemůžeme vyloučit, že se život v nějaké primitivní podobě objevuje i jinde ve Sluneční soustavě, pouze na Zemi se jedná o takřka všudypřítomný fenomén. V nejrůznějších formách jej najdeme na souši i v mořích, ve vzduchu a pod zemí, v termálních pramenech i na vrcholcích velehor, dokonce i uvnitř v nás. Na otázku po vzniku života se snaží odpovědět publikace: Pross, Addy: Co je život? Jak se chemie stává biologií. Nakladatelství Dokořán a Argo, 1. české vyd., 222 str., Praha 2020. ISBN 978-80-7363-963-1.

Max Born - teoretik a filozof kvantové mechaniky

S obdobím rozkvětu atomové fyziky ve dvacátých letech minulého století na proslulé univerzitě v německém dolnosaském městě Göttingenu (Georg-August-Universität) je významně spjato jméno německo-britského matematika a fyzika židovského původu Maxe Borna, od jehož úmrtí uplynulo počátkem letošního roku 50 let. Born byl jednou z klíčových postav moderní fyziky, a to  jako její spolutvůrce i jako organizátor vědy a vysokoškolský pedagog. Podílel se zde nejen na vzniku evropského centra „kvantové revoluce“, představujícího přední světové středisko teoretické fyziky a matematiky, ale především na výchově desítek budoucích významných vědců.

Kufřík matematických záhad

Historie matematiky se klene přes celá tisíciletí, učí se ji a používají lidé na celé planetě. Nezabránil tomu ani Codex Justinianus, sbírka všech zákonů a nařízení východořímského císaře Justiciána I, podle kterého „Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především“. Matematika je skutečně základem všeho, co nás provází v každodenním životě – mobilní telefony, zdravotnictví, změny klimatu – a tento vliv narůstá stále rychleji. Většina jejího působení se však odehrává jaksi skrytě či v „zákulisí“ a je tak velmi snadné propadnout pocitu, že vlastně žádné působení nemá. Navzdory tomu se od druhé poloviny předminulého století počet matematiků a ostatních vědců, kteří používají tuto vědu, celosvětově zdvojnásoboval každých 10-15 let. Za tuto dobu se spolu s počtem matematiků také zdvojnásobil počet matematických publikací. Významnou roli sehrává nejen kvantitativní, ale především také kvalitativní stránka těchto prací ve všech oblastech čisté i aplikované matematiky, včetně její popularizace. Matematiku stále více využívají nejen již tradičně fyzika a technické vědy, ale také další přírodovědné a společenské obory.

1 2 3 4 5 6 » 32 ...

Nejnovější články

Štěchovická přečerpávací elektrárna

Málokdo ví, že ve Štěchovicích u Prahy není jen akumulační vodní elektrárna, ale i přečerpávací. Ta nyní dostává nový řídicí systém.

Pomeranče bez chemikálií

Nahlédněte do továrny na pomeranče v Jihoafrické republice. Tyto lahodné plody zachránila před škodlivými moly jaderná metoda zvaná „sterilní hmyzí technika“.

Studenti pozorují radioaktivní částice přímo ve škole

Studenti Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické (SPŠSE) Dukelská v Českých Budějovicích mají nově k dispozici hned několik unikátních učebních pomůcek.

Roboti ve skladech, autonomní kamiony a umělá inteligence

Čtvrtá průmyslová revoluce přetváří svět, jak ho známe. Technologický pokrok stírá hranice mezi fyzickým a digitálním prostředím.

Zvýšení výkonu jaderné fúze

Jadernou fúzi už do jisté míry umíme. Dvě lehká jádra fúzují za vzniku těžšího. Nicméně hmotnost výsledného jádra je menší než součet hmotností ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail