3. listopadu 2014
Číňané používali uhlí již před 3500 lety
Čína dnes používá téměř tolik uhlí jako zbytek světa. Zdá se, že tomu tak bylo vždycky – první známky o jeho využívání totiž pocházejí z období před 3 500 lety.
John Dodson a čínští pracovníci z Australian Nuclear Science and Technology Organisation se sídlem v Sydney zkoumali první důkazy o výrobě bronzu v severní Číně. Objevili přitom velké kusy vyhořelého uhlí v haldách strusky, kde spíše očekávali zbytky dřevěného uhlí. Našla se zde také semena, u kterých radiouhlíková analýza potvrdila, že uhlí shořelo přibližně před 3 500 lety. Tým objevil uhlí i na dalších čtyřech místech z období před 3 500 až 3 700 lety, v jednom případě dokonce z doby před 4 600 lety.
Z archeologických výzkumů vyplývá, že místní lidé přešli na používání uhlí v době, kdy v důsledku změny klimatu zmizely lesy. Kdyby nebylo uhlí, museli by tuto oblast opustit. Protože uhlí leželo na povrchu a nebylo třeba ho dobývat, život zde mohl pokračovat.
Nález je pozoruhodný tím, že se jedná o jediný důkaz o spalování uhlí v historii archeologie. Může svědčit o tom, že změna klimatu nastala mnohem dříve, než před průmyslovou revolucí v 18. století. Dodson se domnívá, že tomu tak mohlo být již před mnoha tisíci lety. To potvrzuje hypotézu Williama Ruddimana z University of Virginia, Charlottesville, podle níž změna klimatu mohla začít již před 8000 lety. Ruddiman se domnívá, že nejnovější studie je s touto hypotézou v souladu, protože lidé přecházeli na uhlí, jen když se dřevo stalo nedostupným v důsledku téměř úplného odlesnění.
New Scientist, 2014, č. 2963, s. 11.
Zkrácený překlad: