Čína dnes používá téměř tolik uhlí jako zbytek světa. Zdá se, že tomu tak bylo vždycky – první známky o jeho využívání totiž pocházejí z období před 3 500 lety.
Fotogalerie (1)
John Dodson a čínští pracovníci z Australian Nuclear Science and Technology Organisation se sídlem v Sydney zkoumali první důkazy o výrobě bronzu v severní Číně. Objevili přitom velké kusy vyhořelého uhlí v haldách strusky, kde spíše očekávali zbytky dřevěného uhlí. Našla se zde také semena, u kterých radiouhlíková analýza potvrdila, že uhlí shořelo přibližně před 3 500 lety. Tým objevil uhlí i na dalších čtyřech místech z období před 3 500 až 3 700 lety, v jednom případě dokonce z doby před 4 600 lety.
Z archeologických výzkumů vyplývá, že místní lidé přešli na používání uhlí v době, kdy v důsledku změny klimatu zmizely lesy. Kdyby nebylo uhlí, museli by tuto oblast opustit. Protože uhlí leželo na povrchu a nebylo třeba ho dobývat, život zde mohl pokračovat.
Nález je pozoruhodný tím, že se jedná o jediný důkaz o spalování uhlí v historii archeologie. Může svědčit o tom, že změna klimatu nastala mnohem dříve, než před průmyslovou revolucí v 18. století. Dodson se domnívá, že tomu tak mohlo být již před mnoha tisíci lety. To potvrzuje hypotézu Williama Ruddimana z University of Virginia, Charlottesville, podle níž změna klimatu mohla začít již před 8000 lety. Ruddiman se domnívá, že nejnovější studie je s touto hypotézou v souladu, protože lidé přecházeli na uhlí, jen když se dřevo stalo nedostupným v důsledku téměř úplného odlesnění.
New Scientist, 2014, č. 2963, s. 11.
Zkrácený překlad:
Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
