Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Osamělý robot se těžkopádně pohybuje na skládce odpadů ve střední části Švédska a vystřeluje laserové paprsky. Úkolem robota přezdívaného Gasbot je „vyčenichat“ úniky metanu v jeho okolí. Stroje tohoto druhu by mohly jednoho dne sloužit k odhalení nebezpečných emisí na skládkách odpadů, v dolech nebo dokonce v ulicích měst. Úniky metanu jsou předmětem obav, protože mohou způsobit exploze i přispívat ke globálnímu oteplování. Jedna studie z počátku roku 2014 ukázala, že vědci trvale podceňují úroveň metanu v atmosféře. Možná částečně i proto, že tyto úniky lze jen těžko zjistit.
Vedoucím projektu Gasbot je Achim Lillienthal ze švédské univerzity v Oerebro. Gasbot se pohybuje po předem stanovené trase a laserové paprsky posílá před sebe do vzdálenosti asi 30 metrů. Paprsek je naladěn na specifickou vlnovou délku a absorbují ho molekuly plynu, který se hledá. V tomto případě jde o metan.
Když se paprsek odrazí zpět, senzory Gaspotu vypočítají množství absorbovaného plynu a robot vypracuje mapu o koncentracích metanu a o jeho distribuci v životním prostředí. Zkoušky na skládce odpadů ukázaly, že robot může detegovat metan v atmosféře o koncentracích 5 částic z milionu.
Veřejnosti se robot představil na konferenci o robotech v Hong Kongu začátkem června 2014 a v témže roce bude vyzkoušen v místní slévárně oceli. Jeho senzory budou nastaveny na odhalování nebezpečných látek, jako jsou oxidy dusíku, olovo a křemičitý prach.
Existují i plány na využití Gasbotů v podzemním tunelu v Rakousku nebo ve švédském jezeru, kde metan probublává do atmosféry přes led. Lillienthal uvažuje rovněž o úpravě technologie pro drony. Podle Nathana Philipse z bostonské univerzity by to bylo dobré řešení, zejména pro neznámá a potenciálně nebezpečná prostředí nebo terén. Vyhledávání úniků metanu je rovněž důležité v souvislosti s rozvojem technologie hydraulického štěpení (frakování). Národní fyzikální laboratoř Spojeného království (NPL) předvedla speciální nákladní auto vybavené systémem lidar k vyhledávání úniků metanu ze skládek odpadů a ropných rafinérií. NPL nyní spolupracuje s firmou Cuadrilla, jednou z velkých frakovacích společností, k testování úniků metanu na jejích lokalitách.
New Scientist, 2014, s. 2972, s. 21.
Překlad:
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.