Dlouhověkost je fajn, ale jen když jsme zdraví

Pankaj Kapahi, vědec indického původu, strávil více než 30 let studiem lidského stárnutí a zkoumáním, jak můžeme žít zdravěji a déle. O půstu a vlivu cukru na lidské tělo mluvil již dlouho předtím, než se tyto věci staly „cool“. Nyní má na kontě více než 100 vědeckých publikací a je vedoucím týmu v kalifornské laboratoři Buckova Institutu Kapahi Lab. Pomáhá nám pochopit, jak můžeme žít nejen déle, ale i lépe. Každý, kdo ho v životě potkal, byl fascinován jeho zvědavostí pochopit lidské stárnutí. V tomto článku rozebereme, jak vám méně jídla může pomoci žít déle, proč cukr ovlivňuje vaše tělo a jak spánek a cvičení ovlivňují váš mozek. Dotkneme se také toho, co výzkum stárnutí může znamenat pro běžné lidi a jaké jednoduché věci můžeme udělat, abychom se cítili lépe už dnes a možná i žili déle.

Kde jste vyrůstal a jak vypadala vaše výchova? 

Narodil jsem se v Anglii, ale vyrůstal jsem v Indii. Když mi bylo 19 let, odjel jsem do Anglie studovat střední školu a pak bakalářský a magisterský stupeň. Myslím, že už v Indii jsem se rozhodl, že se nechci věnovat medicíně ani inženýrství, ale opravdu jenom vědě. V Anglii nebyly úplně vhodné příležitosti, takže jsem odjel do Států. Nejdříve jsem se více zajímal o fyziku a matematiku. Ale pak mne dostala otázka, proč stárneme. Začal jsem o tom víc přemýšlet a myslel jsem si, že by to byl zajímavý problém, který bych mohl řešit. V té době to za zajímavý problém považováno nebylo a jen velmi málo lidí to chtělo to studovat. 

Uvědomil jsem si, že se dají použít velmi jednoduché modely, například mušky Drosophila, které žijí jen asi 2 měsíce. Stárnutí pak lze studovat mnohem efektivněji a pochopit molekulární základ stárnutí. Pak mě napadla například velmi zajímá otázka, zda dietní omezení prodlužuje život. U zvířat, myší, much a červů vidíte, že když jedí méně, ve skutečnosti žijí déle. Testovalo se to na více než třiceti různých živočišných druzích. Jíst méně, ale ne do té míry, že by to vedlo k podvýživě. Méně jídla vám ve skutečnosti prodlouží život. Zkuste to. Obvykle se při půstu cítíte v napětí, ale když ho budete praktikovat pravidelně, zlepší se to. 

Říkáte, že jste se v dětství zajímal o vědu, co to znamená? Byl tu vliv rodičů? Četl jste o vědě a bylo to vždycky vzrušující? Jak jste si vybral právě tuto cestu? 

Ve škole mě věda fascinovala a pamatuji si, že jsem si užíval čtení knih. Dnes už to děti nedělají. Je velmi zajímavé vidět, jak se učební osnovy změnily. My jsme v šesté třídě četli Newtonovu fyziku. Ano! A bylo to velmi vzrušující. Přimělo mě to klást otázky a logicky uvažovat, což myslím sehrálo roli. Další věc byla, že tatínek byl lékař a vždycky mi říkal, že na většinu nemocí neznáme odpovědi. Prostě dáváme léky, protože to je to nejlepší, co existuje, ale většinou víme, že jejich účinnost je malá. Věřím, že věda je naší největší nadějí, jak pomoci zlepšit naše zdraví.

Nyní se investují miliardy dolarů jen do pochopení dlouhověkosti a stárnutí, ale když jste začínal v 90. letech, nebyl to žhavý obor, byla tu jen vaše osobní zvědavost. Jak se tento obor vyvíjel? 

Když jsem byl v Anglii a měl jsem na střední škole ty nejlepší známky, zavolala si mne ředitelka a zeptala se: „Co bys chtěl dělat dál? Teď, když víš, že se ti daří, kam chceš jít na vysokou?“ A já řekl: „Chci studovat stárnutí.“ A ona mi řekla, abych to neříkal přijímací komisařce. Takže to jen vypovídá o atmosféře, která v té době panovala. Teď jsme v situaci, kdy se věda o stárnutí stává jednou z nejdůležitějších otázek v biomedicíně. Myslím, že společnost se posunula k lepšímu zvládání některých nemocí souvisejících s věkem, jako například některých druhů rakoviny. Teď je otázkou, zda můžete řešením stárnutí řešit více nemocí najednou a zda můžete zpomalit nástup nemocí a zlepšit zdraví. Když jsem se jako teenager dozvěděl o účinku dietních omezení, říkal jsem si: „Páni, když můžu dělat něco tak jednoduchého, jako je jíst méně, a to mi může dát celou dekádu produktivního života navíc, proč bych to neudělal?“ Vždycky mě to inspirovalo. Já miluji jídlo a určitě bych se přejídal a přibral bych, kdybych toto nevěděl. 

Takže je to o přehodnocení stárnutí jako biologického procesu, který můžeme ovlivnit 

Výhody zdravého stravování jsou krátkodobé i dlouhodobé. Již v krátkodobém horizontu se vám zlepšuje paměť, vaše motivace cvičit je lepší, máte méně mozkové mlhy, zkrátka existuje mnoho důvodů, proč o tom přemýšlet a vštípit si to do svého životního stylu. Smutné je, že navzdory všem těmto znalostem se svět každý rok víc a víc ubírá směrem k nadváze. Jen ve Spojených státech dvě třetiny obyvatel trpí nadváhou a ve světě dosahujeme bodu, kdy v mnoha rozvinutých zemích máme 30 %-40 % klinicky obézních. Tato čísla jsou alarmující a je to proto, že jsme závislí. Jsme naprogramováni k závislosti na jídle. V dějinách evoluce to byla přírodní cesta, taková pojistka, protože jste nevěděli, kdy bude další jídlo a jestli vůbec bude. Jenže v současnosti máme volný přístup k jídlu, víme, že jídlo je v lednici, náš mozek to nedokáže zpracovat, takže má tendenci se přejídat. Je to tak i v ZOO. Většina zvířat, pokud se jim dá jíst, kolik chtějí, sní více. 

Vraťme se k vysvětlení mezi dlouhověkostí a délkou zdraví 

Samozřejmě víme, že nemá smysl žít dlouho, pokud by kvalita života byla špatná. Takže se dostáváme spíše k otázce kvality života a kvantifikace, co to znamená. Pro různé lidi může být různá. Například můžu říct, že chci optimalizovat svou fyzickou aktivitu, abych mohl být aktivní v pozdějším věku. Někdo jiný by mohl říct, že chce optimalizovat své kognitivní funkce – nevadí mu, když nebude úplně mobilní, ale chce být mentálně plně v pořádku. Takže délka života by byla dána stárnutím různých systémů v těle. Existují tři nejdůležitější věci, kvůli kterým starší lidé chodí k lékaři: zrakový pokles, fyzický pokles a močová inkontinence. To jsou věci, které nás nejvíce trápí. Takže přemýšlíme-li o délce života, měli bychom také přemýšlet o našich prioritách. Naše laboratoř je schopná je oddělit, což znamená, že někdo může mít například vysokou schopnost pohybu a fyzické aktivity, ale nemusí nutně žít tak dlouho. Želvy žijí dlouho a nejsou to moc aktivní zvířata. Jde o to, že neexistuje univerzální řešení – každý má geneticky dané jiné předpoklady. Máme různé DNA, takže potřebujeme různé intervence, které mohou fungovat lépe pro jednoho člověka než pro druhého. Proto je třeba více přemýšlet o tom, čemu říkáme precizní medicína, jakýsi individualizovanější přístup ke každému pro optimalizaci jeho zdraví. 

Co kdybychom nejen prodloužili délku života, ale také zpomalili nemoci související s věkem? 

Věda se liší od toho, co si normální lidé představují. Prostě délku života nelze jen tak prodloužit, aniž budete chápat, co způsobuje jeho zhoršování v průběhu času. Definic stárnutí je hodně. Jedním ze způsobů, jak se na to dívat, je, že buňka má schopnost udržovat homeostázu, udržovat si a normálně plnit svou funkci v měnícím se prostředí. Tato schopnost udržovat buněčnou homeostázu se s věkem snižuje a člověk se stává citlivějším na stres. Vezměte si například nedávnou epidemii COVID. Zemřelo rozhodně mnohem více starších lidí, což nám říká, že jsou zranitelnější. To je to, co se snažíme v tomto oboru opravdu pochopit: proč se s věkem stáváme zranitelnějšími.

Zajímavé je, že jedním z největších vlivů na naši délku života a zdraví byla ve skutečnosti hygiena. Průměrná délka života dříve bývala 30, 40 let. Samozřejmě někteří jedinci žili dlouho, ale průměrná délka života byla před 200 lety v tomto rozmezí. Změna v hygieně, naše chápání důležitosti infekce, to vedlo k podstatnému prodloužení průměrné délky života. Nyní už nevidíme zlepšení každý rok, protože na jedné straně se hygiena promítla do zlepšení zdraví, ale na druhou stranu máme větší přístup k jídlu, náš životní styl se stává sedavějším, takže někdy dokonce vidíme pokles průměrné délky života. Myslím, že naše zdraví se nutně nezlepšuje, ve skutečnosti bych řekl, že se teprve uvidí, jak si povede nová generace, která vyrostla přilepená k obrazovkám. To je úplně jiný typ závislosti, která způsobila, že se méně hýbeme, snížilo to sociální vazby, takže to může mít svůj vlastní dopad, který už vidíme, pokud jde o duševní zdraví. Jak to ovlivní životnost, to je velká otázka. Věda vyřešila infekce a běžné nemoci, jako je obrna, ale existují jiné věci, které před 300 lety nebyly – míra obezity a míra cukrovky, pokles kognitivních funkcí… 

Teď se děje něco zajímavého. Dlouho jsme mluvili o obezitě jako o největší epidemii, ale teď existuje myšlenka, že osamělost je nová epidemie, která má stejný nebo horší dopad na zdraví než přejídání… 

Prováděly se studie o duševním zdraví a dlouhověkosti, aby se zjistilo, jaké faktory to ovlivňují. Začíná být jasné, že sociální vazby jsou pravděpodobně jedním z nejvýznamnějších ovlivňovatelů u lidí. U zvířat je nejlepší způsob, jak prodloužit život, jíst méně, ale my jsme mnohem složitější. Mozková složka je velmi důležitá, takže když mluvíme o optimalizaci našeho zdraví, duševní zdraví by mělo být na prvním místě. Data ukazují, že například jen to, že jste pozitivnější člověk, vám může dát sedm let, sedm a půl roku života navíc! 

Dlouhověkost se studovala samostatně a nyní je vnímána jako velmi silně závislá a vzájemně propojená s jinými aspekty. Mluvme o věcech jako je genová editace, glykace… 

Terapie kmenovými buňkami je rozhodně jednou z oblastí, která přináší naději, že mohou existovat snadné způsoby, jak napravit stářím chřadnoucí orgány. Pouhou náhradou orgánů byste mohli pomoci mnoha lidem, u kterých víte, že hlavní příčinou úmrtí je selhání některého z nich. Náhradou orgánů myslíme nejen transplantaci, ale také náhradu na buněčné úrovni. Ano, někdy můžete použít kmenové buňky k omlazení části organismu, která může selhávat. Pak přichází genová editace. Ale to je zatím jen velmi experimentální. Genová editace dává mnohem větší smysl, pokud máte onemocnění ohrožující život. Genová editace je skvělý přístup k jeho překonání, ale když mluvíme o dlouhověkosti průměrného člověka, může to trvat dlouho, než se to uskuteční.  

Myslím, že toto jsou dvě hlavní oblasti pro budoucí výzkum. Ostatní se hodně týká objevování nových léků nebo běžně používaných doplňků stravy, které mohou prodloužit život. Přicházejí informace o lécích, které mohou pomoci lidem s hubnutím, ale zároveň mohou působit jako léky proti stárnutí. Jsou to léky, které vás přimějí jíst méně – a už víme, že dietní omezení, menší konzumace jídla, může prodloužit život. Stává se to nyní intenzivní oblastí výzkumu, protože takové léky by mohly mít i některé vedlejší účinky. 

Věc číslo jedna, kterou je opravdu třeba optimalizovat, je myšlení 

Nespoléhejme na léky. Cvičení, spánek, výživa – nikdy by neměly vyjít z módy. Může to znít nudně, ale správný životní styl je klíčový. Pokud máte jasného ducha, lépe žijete v přítomnosti, pak máte největší šanci na zlepšení svého zdraví. Víte, kteří lidé žijí dlouho? Když se rozhlédnete kolem sebe, nejsou to lidé, kteří přemýšlejí o doplňcích stravy. Jsou to ti, kteří jsou zaneprázdněni životem. Své tělo nemůžete oklamat prášky. Svaly ochabují, pokud se nepoužívají, totéž platí o mozku. Lidé, kteří jsou dobří v jeho používání, nacházejí způsoby, jak žít dlouho. Myslím, že je potřeba více pochopení a výzkumu v této oblasti. Připustit, že mysl vládne nad hmotou. Existuje skupina lidí, kteří jsou prostě tak frustrovaní a unavení, že ani nechtějí přemýšlet o delším životě. Proto si myslím, že optimalizace duševního zdraví je to, co přináší výhody, ve skutečnosti budete mít bohatší a produktivnější život a budete šťastnější. V tomto ohledu jsou důležité silné sociální vazby. Jedna z nejjednodušších věcí, kterou můžete dělat je, že si s někým popovídáte. Dobrý rozhovor ve správném prostředí prostě snižuje hladinu stresu. Když jste sami, jste náchylnější k úzkosti, přemýšlíte o negativech a váš stres ve skutečnosti stoupá. Osamělost se stává novou epidemií. Mít otevřenější a pozitivnější myšlení, to vám může nesmírně pomoci. Mít silný smysl života je rámec, v němž je snazší zdraví optimalizovat. 

Říkáte, že se má žít v přítomném okamžiku. Existuje také nějaká rovnováha, kterou si tělo automaticky vynucuje? 

Například velmi jednoduchým uspokojením by mohlo být dát si dnes večer velkou pizzu, že? Je to tak snadné, a je to opravdu chutné. Po chvíli ale zjistím, že se z toho necítím moc dobře. Moje tělo je, jako bych byl zpomalený, chci jen sedět, sedím doma, nesocializuji se, dívám se na něco v televizi, na telefonu. Nejprve se to zdálo jako velmi snadné a jednoduché rozhodnutí, které vaše tělo chce, ale pak po pár minutách si začnete uvědomovat, že tohle není dobré. Když jsem říkal, být v přítomném okamžiku, myslím tím spíše být ve stavu plynutí, kdy jste produktivnější a jste více pozorní. Zní to meditativně, že? Když jsme jako děti vyrůstali v Dillí, rodiče pro nás měli jen jednoduchou radu: jděte si hrát ven, jděte za kamarády, neseďte doma, nehrajte videohry… Myslím, že nejdůležitější byl ten efekt organizování setkávání s lidmi, přáteli.   

Na co se nejvíce zaměřuje laboratoř Kapahi Lab a proč? 

Moje laboratoř studovala dopad výživy na optimalizaci zdraví. Také se věnujeme spánku a hodně duševnímu zdraví, ale vyžaduje to spoustu investic a nalezení správných badatelů. Na Buck institutu se věnujeme homeostáze a tomu, jak jí pomáhají udržet jednoduché intervence, jako je cvičení, spánek a výživa. Zároveň se snažíme o pochopení molekulárního základu. Existuje spousta dalších zajímavých oblastí, například příroda pro nás provedla velmi fascinující experiment v tom, že existují živočišné druhy s nejrůznějšími délkami života. 

Laboratoř Kapahi se primárně zaměřuje na glykaci, mohl byste vysvětlit, co je glykace? 

Jednou z oblastí v naší laboratoři je pochopit, proč je cukr toxický. Na jedné straně zjišťujeme, že existuje spousta výzkumů, které ukazují, že když jíte méně, žijete déle, a také víme, že když se postíte, váš metabolismus se přeprogramuje. Vaše tělo přitom nepoužívá cukr, snaží se získat přístup k tuku a využít ho, aby vaše mitochondrie fungovaly, vaše mobilizace tuku je vyšší a efektivnější. Přesně to se také děje, když běžíte, protože musíte mít přístup k jiným zdrojům energie, jako je právě tuk. Tento druh posunu zlepšuje i prodlužuje život. Identifikovali jsme, jak jsou tyto metabolické posuny důležité pro mozek, důležité pro tělo.

Proč je cukr vůbec toxický? Proč vidíme u různých živočišných druhů, že když požívají cukr, žijí kratší dobu, žijí rychleji... Rakovinné buňky také tráví cukr, protože chtějí rychleji růst. Cukr je rychlé palivo pro rychlé věci, ale nemá dlouhodobé výhody. Jednou z věcí, které studujeme, je, že to není samotný cukr, co je škodlivé, ale vedlejší produkty metabolismu cukru. Metabolismus cukru, to je glykace. Jedním z řešení je prostě jíst méně cukru.

Další z fascinujících věcí je, že tělo funguje v cyklech, to znamená, že během dne se něco buduje, ale také rozkládá. Takže i katabolismus musí být efektivní, abyste žili dlouho. Problém s obezitou je, že vaše tělo neví, jak štěpit tuk, což začíná způsobovat problémy, například záněty. Takže vaše tělo musí zůstat v rytmu, aby mohlo přijímat potravu, ale také ji rozkládat. 

Pojďme si promluvit o cvičení. Nedávno jsem slyšel, že kardio je dobré, ale je potřeba ho kombinovat s posilováním s činkami. Mohl byste nám dát nějaké příklady dobrého cvičení? Jste v neuvěřitelné formě, ve vašich 55 byste mne, třicátníka, předběhl… 

Nejsem specialista na cvičení, existuje spousta lidí, kteří na to odpoví lépe. Myslím, že vytrvalostní cvičení je důležité pro funkci srdce a také si myslím, že souvisí s délkou života, ale když chce člověk maximalizovat funkci svých svalů a snížit riziko sarkopenie (ztráty svalové hmoty), pak posilování, odporové cvičení, je také důležité, takže si nejsem jistý, jestli existuje jedno univerzální řešení. Možná různí lidé potřebují různé věci, protože mají různé genetické dispozice. Já preferuji vytrvalostní cvičení, ale pozoruji velké zlepšení, když dělám posilovací cvičení. Každý člověk by měl vědět, co pro něho funguje individuálně. Jak stárneme, zjišťuji, že protahování, strečink, je ještě důležitější. Aby vaše denní aktivita zůstala dobrá, přidejte strečink a cvičení flexibility. To jsou čtyři základní typy, které jsou velmi důležité, v závislosti na vašem aktuálním věku. Jóga by mohla být skvělým úvodem do strečinku a k získání flexibility. Jóga kombinovaná s chůzí je dobré řešení. Také další formy cvičení, například tanec, se také ukázaly jako velmi dobré. Důvod je, že nejenže trénujete vytrvalost, ale i se při tom bavíte a posilujete sociální spojení. Když v posilovně běháte na běžeckém pásu, jste sám a nemusíte věnovat pozornost více věcem, ale když hrajete například raketové sporty (tenis, badminton, ping pong), zapojujete se do mnoha různých způsobů interakce. Pravděpodobně děláte 10-krát více výpočtů, než když jen běžíte. Čili může to být velmi dobré pro váš prefrontální kortex, který je důležitý pro rozhodování. Takže když například tančíte nebo hrajete stolní tenis, mělo by to být velmi dobré pro výkonné funkce a rozhodovací procesy. Můžete dosáhnout více, když se věnujete aktivitám, jako je tanec a hraní týmových sportů. Jedním z důležitých aspektů je dlouhodobá důslednost. Pokud se nutíte chodit do posilovny, třeba chcete-li zhubnout, je to opravdu jako práce, zatímco když se pár přátel spojí kvůli stejné aktivitě, myslím, že je to přesně to, co byste měli vyhledávat. Je velmi důležité, aby zábava byla velkou součástí udržitelnosti věcí. A není to jen kvůli cvičení, myslím, že i kvůli jiným věcem v životě je důležité, ať vás to baví. Získáte z toho víc a budete při tom mnohem kreativnější. 

Mluvili jsme o cvičení, výživě a spánku. Chci je rozebrat. Jsou tam nějaké klíčové poznatky nebo obecné směry, které můžeme zmínit? 

Ve výživě je jednou z klíčových věcí, které si musíme pamatovat, snažit se jíst celozrnné potraviny. Dříve, třeba v 19. století, byl příjem jídla omezený. Chtěli jsme najít způsoby, jak zvýšit příjem kalorií, takže jsme zavedli hodně rafinovaných potravin, jako je bílý chléb, bílá rýže a tak dále. Myslím, že teď čelíme situaci, kdy je jídla hojnost a důležitější se stala kvalita. Takže když dávám lidem rady, říkám: Začněte nejdříve s vlákninou. Nejenže pomáhá z hlediska mikroživin, které dostáváte, také váš střevní mikrobiom, váš skrytý orgán, kterému moc nevěnujeme pozornost, se živí vlákninou. Vaše dobré bakterie dostanou šanci přežít, pokud máte hodně vlákniny, takže to úplně změní váš mikrobiom. Jídlo začínejte s vlákninou. Další věc, kterou vláknina dělá, je, že pomáhá kontrolovat glukózové skoky, takže pokud začnete své jídlo vlákninou, pak je vaše nebezpečí prudkého nárůstu cukru v krvi podstatně snížená.

Hydratace je velmi důležitá, snažím se začít den s co nejvíce vodou, kolik můžu ráno vypít.

Nejezte příliš mnoho volných cukrů.

Dále studie ukazují, že jsou dobré rostlinné bílkoviny. Lidé, kteří jedí luštěniny a rostlinné bílkoviny, mohou žít téměř o čtyři roky déle. Snažte se najít způsoby, jak zavést více luštěnin nebo rostlinných bílkovin, což by byla další věc, která by měla být základní součástí jídelníčku.

Výborná věc je přerušovaný půst. Rychlé shrnutí: přerušovaný půst znamená, že držíte půst po část dne. Od chvíle, kdy se probudíte, do doby, kdy jdete spát, máte časové okno pro jídlo a je dobré ho co nejvíc zkrátit. Jedna z klíčových věcí, které si je třeba pamatovat, je, že každá buňka ve vašem těle má určitý cyklus. Nejen světlo pomáhá resetovat tento cirkadiánní cyklus, ale také jídlo hraje hlavní roli. Pokud se probudíte a první věc, kterou uděláte, že budete jíst, pak játra, střeva, všechno se musí probudit a musí začít fungovat. Pokud počkáte pár hodin, máte hladinu cukru v krvi lépe kontrolovanou. Totéž platí i večer. Nejezte před spaním. Já se snažím přestat jíst kolem 19:00, takže moje přerušované klidové půstní okno je někde mezi 11:00 a 19:00, což je docela praktické. Nebo můžete začít jíst ráno a skončit v 15:00, pokud to funguje. Ale s prací se to trochu komplikuje. Myslím, že optimální je dodržování 8 až 10 hodin s jídlem a 14 až 16 hodin půstu. Někteří lidé jedí jen jedno jídlo denně. Zvládnou to a je to také v pořádku. Existují studie, které ukazují, že i pro domácí mazlíčky, jako jsou psi, je lepší jíst jedno jídlo denně. Daří se jim lépe. To je jeden ze způsobů, jak optimalizovat své zdraví a dát tělu šanci se zotavit, protože v noci musí tělo opravit veškeré poškození, které vzniklo během dne. Musíte tělu dát více času na opravu. Existují studie, které tvrdí, že epidemie cukrovky a rakoviny potenciálně souvisí s pozdním nočním jedením, protože to klade na tělo velmi nadměrnou zátěž, protože tělo není připraveno přijímat jídlo v době, kdy se chystalo přejít do fáze odpočinku. Pokud jste ho prostě zaplavili jídlem, v podstatě dochází k tomu, čemu říkáme metabolické poškození, což znamená, že když zpracováváte jídlo, bude jako cukr způsobovat škody. Cukr není vždycky špatný, potřebujete ho pro přežití, ale také vytváří škodlivé problémy, může mít za následek i mutace. 

Je přerušovaný půst úplně pro každého? 

Ne, myslím, že pokud mají lidé určité nemoci, může to být pro ně těžší. Potřebujete na to také trénink. Je dobré zkusit nejprve 3-4 týdny a postupně délku půstu zvyšovat, abyste zjistili, jestli vám to opravdu vyhovuje. Například začnete s 12 hodinami a pak můžete jít na 11-10 a uvidíte, jestli to dokážete. Zkoušel jsem to s maminkou a postupně se jí podařilo dosáhnout pouze 8-10 hodinového okna s jídlem, což myslím, že je optimální. Ona říká, že se cítí lépe, ale zpočátku se hodně zdráhala, takže si myslím, že člověk to musí testovat individuálně. Jedna z věcí, které se učíme, je, že nikdy nebude existovat univerzální řešení. Musíte opravdu vidět, jak vaše tělo reaguje. Máme různou genetickou výbavu, takže je možné, že třeba pro vás to není ono. Mohou existovat i jiné způsoby, jak optimalizovat své zdraví. Vaše každodenní pocity jsou velmi důležitý faktor. 

Řekněte mi o spánku. Existuje nějaká doporučená doba spánku? Co terapie červeným světlem? 

Spánek je nezbytný, protože při něm má tělo příležitost se dobře zotavit. Spánek může naprosto ovlivnit další den a šel bych ještě dál: ovlivňuje vaše rozhodování! Mít spánkovou rutinu, která zahrnuje zhasínání světel brzy, méně času stráveného u obrazovky, méně jídla, žádné jídlo v době určené pro spánek, to pomáhá tělu k zotavení. Pokud to neuděláte, existuje mnoho problémů, které vedou například k demencím souvisejícím s věkem. Existuje vztah mezi nedostatkem spánku a neurodegenerací. Chcete-li najít způsob, jak zlepšit svůj spánek, přemýšlejte například o cvičení. Zjistěte, v jakou denní dobu vám cvičení pomáhá lépe spát. Fyzická aktivita během dne je velmi důležitá pro dobrý spánek. 

Existuje nějaký dobrý zdroj informací, který byste mohl doporučit? Na webu je mnoho balastu, je těžké se v tom orientovat. Znáte nějaké kanály na webu, které byste řekli, že jsou dobrým zdrojem informací o dlouhověkosti a životosprávě a které by lidé mohli sledovat? 

Myslím, že web MD je velmi dobrý zdroj. Také Wikipedie má obvykle rozumně kurátorované odpovědi. Ale myslím, že WebMD – Better information. Better health. je hodnoceno lépe než jiná místa, ke kterým má průměrný člověk přístup. 

Je dobré ptát se na zdravotní otázky umělé inteligence, třeba ChatGPT? 

Ano i ne, chat GPT je více založen na tom, co najde na internetu, takže pokud v určitém čase převládá nějaká módní myšlenka, pak je pravděpodobnější, že to vezme a předá vám to. Zatímco WebMD, který je kurátorován lékaři, je spolehlivější.

Tři desetiletí vaší práce se zaměřovaly na prodlužování délky života, což zahrnuje i to, že musíte hodně přemýšlet o smrtelnosti. Jaký je váš osobní vztah ke konceptu smrti?

Jedna z věcí, které jsem si uvědomil, je, že když jste mladí, myslíte si, že jste neporazitelní, nepřemýšlíte o smrti jako takové, i když na těchto věcech pracujete. Berete život jinak. Jedna z filozofií, která se mnou velmi rezonovala, je stoická filozofie. Žít, jako by toto byl váš poslední den. To mi přijde velmi užitečné. Myslím, že vám to dává jiný pohled na věc. Je důležité optimalizovat své zdraví a vytěžit maximum z toho, co nám je dáno. Ale asi je užitečné přemýšlet o tom, jak se vypořádat se smrtí. Soustředit se na to, co opravdu chcete dělat. Není důležitá délka života, ale kvalita. Když se na to soustředíte, vytěžíte ze svého života maximum.

Kdyby toto byl váš poslední den, co byste označil za klíčové komponenty svého života?

Myslím, že je to žít podle hodnot a procesů, přemýšlet spíše o procesech než o výsledcích. Propojení s ostatními. Mentorství a spolupráce s ostatními se pro mě teď stala mnohem důležitější než skutečné výsledky, které se v závislosti na čase mohou měnit a není to to, co skutečně přinese spokojenost. Zvědavost vám může pomoci najít něco zajímavého každý den. Měli bychom podporovat výzkum řízený zvědavostí, ne se neustále starat o to, jaký je konečný bod.

Ptal se Nikhil Kapahi. Celý rozhovor zde: Aging Expert on How Sugar and Loneliness Are Reducing Quality of Life | Dr. Pankaj Kapahi