Čtvrtá česká přečerpávací elektrárna vznikne na Orlíku
V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku.
Vědci v současné době zkoumají netradiční způsob, jak omezit zvyšování hladiny moří a tím odvrátit možné zaplavování velkých měst a migraci milionů lidí. Je jím dodatečné přečerpávání oceánské vody na antarktický ledový pokryv, kde by se tak vytvářela slaná hora sněhu a ledu. Jde o extrémní myšlenku, ale kolektivní znalosti v boji proti globálnímu oteplování selhávají; lidstvo se tak nachází v období, kdy je třeba zabývat se i podobnými „exotickými“ náměty.
Hladina mořské vody se zvyšuje kvůli oteplování Země. Do moře se totiž dostává sladká voda z tajících ledovců. Každý stupeň Celsia navíc znamená, že se v průběhu příštích 2 000 let zvýší hladina moří o dva metry.
Neradostné prognózy
Vědci z německého Potsdam Institute for Climate Impact Research předpovídají, že bude třeba na ochranu před zaplavením například New Yorku nebo Londýna vynaložit velké prostředky. Ochranné zdi a valy mohou sice pomoci, ale celé ekosystémy se ochránit nedají. A nelze pomoci ani městu jako je Miami, jež se rozkládá na porézním vápenci, natož pak chudým zemím, které si nákladné stavby nemohou dovolit.
Nejjednodušší by ovšem bylo nedělat nic a sledovat, jak se starý svět postupně potápí. Aby se tak nestalo, v nouzi nejvyšší se lze obrátit na pomoc k oceánům. I když jde o revoluční myšlenku, není o nic bláznivější, než jiné geoinženýrské projekty, například vystřelování částic do stratosféry k odrážení slunečních paprsků.
Netradiční geoionženýrské opatření
K přečerpání 3 mm vody ročně by bylo třeba 90 velkých čerpadel, podobných, jaké nyní chrání New Orleans. Protože antarktický led pomalu roztává a voda odtéká do moře, musela by se voda přepravovat až 700 km do vnitrozemí Antarktidy, aby bylo možné nahradit příbřežní ztráty ledu. Když se bude voda přečerpávat 100 let, zvedne se ledový pokryv o 25 metrů. Nutný celkový výkon čerpadel 1 275 GW by poskytlo díky trvalým větrům 850 000 větrných turbín o jednotkovém výkonu 1,5 GW. To by ovšem z panenského kontinentu učinilo velkou průmyslovou zónu. Studie předpokládá, že by čerpání vody oddálilo zvyšování hladiny moří asi o 100 let. Ale potom by začala hladina opět stoupat.
Podle: Jeff Goodell: Bail out the world. New Scientist, 2016, č. 3065, s. 26-27
V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku.
Po dvou letech se vrací populární fotografická soutěž! Oficiální start a příjem prací sice vypukne 10. 10. 2026, ale lovit skvělé snímky můžete už teď.
Velký hadronový urychlovač, největší částicový urychlovač na světě, byl odstaven kvůli plánované čtyřleté modernizaci, která ho učiní desetkrát výkonnějším.
Malá vodní elektrárna Spálov slaví 100 let. Po celou dobu spolehlivě slouží k výrobě bezemisní elektřiny pomocí dvou turbín. Elektrárna leží u soutoku Kamenice a Jizery.
Česká aplikace od Meteocentrum.cz předpoví déšť na minutu přesně díky umělé inteligenci. Aplikace kombinuje vlastní meteorologické modely, strojové učení a přesné lokální ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.