Bez zařazení

Článků v rubrice: 449

Šílený nápad na snížení hladiny moří

Vědci v současné době zkoumají netradiční způsob, jak omezit zvyšování hladiny moří a tím odvrátit možné zaplavování velkých měst a migraci milionů lidí. Je jím dodatečné přečerpávání oceánské vody na antarktický ledový pokryv, kde by se tak vytvářela slaná hora sněhu a ledu. Jde o extrémní myšlenku, ale kolektivní znalosti v boji proti globálnímu oteplování selhávají; lidstvo se tak nachází v období, kdy je třeba zabývat se i podobnými „exotickými“ náměty.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto Adobe Stock

Hladina mořské vody se zvyšuje kvůli oteplování Země. Do moře se totiž dostává sladká voda z tajících ledovců. Každý stupeň Celsia navíc znamená, že se v průběhu příštích 2 000 let zvýší hladina moří o dva metry.

Neradostné prognózy

Vědci z německého Potsdam Institute for Climate Impact Research předpovídají, že bude třeba na ochranu před zaplavením například New Yorku nebo Londýna vynaložit velké prostředky. Ochranné zdi a valy mohou sice pomoci, ale celé ekosystémy se ochránit nedají. A nelze pomoci ani městu jako je Miami, jež se rozkládá na porézním vápenci, natož pak chudým zemím, které si nákladné stavby nemohou dovolit.

Nejjednodušší by ovšem bylo nedělat nic a sledovat, jak se starý svět postupně potápí. Aby se tak nestalo, v nouzi nejvyšší se lze obrátit na pomoc k oceánům. I když jde o revoluční myšlenku, není o nic bláznivější, než jiné geoinženýrské projekty, například vystřelování částic do stratosféry k odrážení slunečních paprsků.

Netradiční geoionženýrské opatření

K přečerpání 3 mm vody ročně by bylo třeba 90 velkých čerpadel, podobných, jaké nyní chrání New Orleans. Protože antarktický led pomalu roztává a voda odtéká do moře, musela by se voda přepravovat až 700 km do vnitrozemí Antarktidy, aby bylo možné nahradit příbřežní ztráty ledu. Když se bude voda přečerpávat 100 let, zvedne se ledový pokryv o 25 metrů. Nutný celkový výkon čerpadel 1 275 GW by poskytlo díky trvalým větrům 850 000 větrných turbín o jednotkovém výkonu 1,5 GW. To by ovšem z panenského kontinentu učinilo velkou průmyslovou zónu. Studie předpokládá, že by čerpání vody oddálilo zvyšování hladiny moří asi o 100 let. Ale potom by začala hladina opět stoupat.

Podle: Jeff Goodell: Bail out the world. New Scientist, 2016, č. 3065, s. 26-27

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Pětidenní cesta pro nejdelší a nejširší komponentu ITER

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...

Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail