Bez zařazení

Článků v rubrice: 444

Šílený nápad na snížení hladiny moří

Vědci v současné době zkoumají netradiční způsob, jak omezit zvyšování hladiny moří a tím odvrátit možné zaplavování velkých měst a migraci milionů lidí. Je jím dodatečné přečerpávání oceánské vody na antarktický ledový pokryv, kde by se tak vytvářela slaná hora sněhu a ledu. Jde o extrémní myšlenku, ale kolektivní znalosti v boji proti globálnímu oteplování selhávají; lidstvo se tak nachází v období, kdy je třeba zabývat se i podobnými „exotickými“ náměty.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto Adobe Stock

Hladina mořské vody se zvyšuje kvůli oteplování Země. Do moře se totiž dostává sladká voda z tajících ledovců. Každý stupeň Celsia navíc znamená, že se v průběhu příštích 2 000 let zvýší hladina moří o dva metry.

Neradostné prognózy

Vědci z německého Potsdam Institute for Climate Impact Research předpovídají, že bude třeba na ochranu před zaplavením například New Yorku nebo Londýna vynaložit velké prostředky. Ochranné zdi a valy mohou sice pomoci, ale celé ekosystémy se ochránit nedají. A nelze pomoci ani městu jako je Miami, jež se rozkládá na porézním vápenci, natož pak chudým zemím, které si nákladné stavby nemohou dovolit.

Nejjednodušší by ovšem bylo nedělat nic a sledovat, jak se starý svět postupně potápí. Aby se tak nestalo, v nouzi nejvyšší se lze obrátit na pomoc k oceánům. I když jde o revoluční myšlenku, není o nic bláznivější, než jiné geoinženýrské projekty, například vystřelování částic do stratosféry k odrážení slunečních paprsků.

Netradiční geoionženýrské opatření

K přečerpání 3 mm vody ročně by bylo třeba 90 velkých čerpadel, podobných, jaké nyní chrání New Orleans. Protože antarktický led pomalu roztává a voda odtéká do moře, musela by se voda přepravovat až 700 km do vnitrozemí Antarktidy, aby bylo možné nahradit příbřežní ztráty ledu. Když se bude voda přečerpávat 100 let, zvedne se ledový pokryv o 25 metrů. Nutný celkový výkon čerpadel 1 275 GW by poskytlo díky trvalým větrům 850 000 větrných turbín o jednotkovém výkonu 1,5 GW. To by ovšem z panenského kontinentu učinilo velkou průmyslovou zónu. Studie předpokládá, že by čerpání vody oddálilo zvyšování hladiny moří asi o 100 let. Ale potom by začala hladina opět stoupat.

Podle: Jeff Goodell: Bail out the world. New Scientist, 2016, č. 3065, s. 26-27

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak se utvářejí chromozomy při buněčném dělení

Vědci z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) ukázali, jak se překrývající se smyčky DNA skládají na sebe v dělících se buňkách, aby vytvořily tyčovité chromozomy.

Temelín má novou kampaň o čtyři měsíce delší

Od začátku srpna začal první temelínský blok dodávat do sítě elektřinu po odstávce na výměnu paliva. V provozu bude čtrnáct měsíců, o čtyři déle než dosud.

Bude český reaktor pohánět kosmické lodě?

Průzkum vesmíru potřebuje jadernou energii. Jedině jaderné štěpení totiž dokáže poskytnout spolehlivý, dlouhodobý a přitom kompaktní zdroj energie, který potřebují kosmické lodě ...

Fúze vládní, fúze soukromá a….fúze čínská

Zlámaný pětník bych nevsadil na to, že v Argentině někdo ví, že existuje v daleké Evropě nějaké město Sokolov, stejně tak, že v Sokolově někdo ví o tom, že na začátku minulého ...

Streemování a spotřeba dat

Nečekaně jste dosáhli datového limitu? Nebo jste si všimli, že se vám internet po dlouhém streamování zpomaluje? Tolik populární streamování rychle spotřebovává ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail