Evropa závislá na plynu

Víte, co to je "geopolitická závislost"? To je, když je jedna země nebo skupina států závislá na jiné zemi nebo skupině států. Třeba dovozem důležitého zboží, potravin, nebo energetických surovin. A s energetickými zdroji se to právě přihodilo Evropské unii. Evropská unie je již dnes geopoliticky závislá na zemích bývalého Sovětského Svazu a i v budoucnu bude nucena zvyšovat dovoz zemního plynu, neboť její vlastní produkce dlouhodobě klesá. Loni se proti roku 2015 snížila o 1,6 procenta na 118,1 miliardy krychlových metrů. Spotřeba naopak stoupla na skoro 429 miliard kubíků, což je meziroční zvýšení o 7,1 procenta. Uvádí to britský koncern BP ve své právě vydané statistické ročence.

Z tohoto vývoje profituje především ruský Gazprom, největší plynárenská společnost světa, která loni zvýšila dodávky zemního plynu do Evropy* o 12,5 procenta na rekordních 179,3 miliardy krychlových metrů. Místopředseda představenstva Gazpromu Alexander Medveděv oznámil, že během letošního ledna až května činil meziroční růst exportu 13,3 % a celkový letošní export by mohl být 180 až 190 miliard kubíků. Druhým největším dodavatelem zemního plynu do Evropské unie je Norsko se čtyřiadvacetiprocentním podílem v roce 2016. Během sedmi - osmi let ho ale vystřídají vývozci zkapalněného zemního plynu (LNG), uvádí ve svém výhledu britsko-nizozemský koncern Royal Dutch Shell. Vývozci zkapalněného plynu budou představovat silnou konkurenci také pro Gazprom. Jeho palivo proudící plynovody je ale podstatně levnější než LNG. Gazpromu nahrává také skutečnost, že Katar, největší světový producent a vývozce LNG, se orientuje hlavně na Asii, region s rychle rostoucí poptávkou a ochotný platit i vyšší ceny. „Na evropském trhu bude nadále prostor jak pro ruský plyn, tak pro ten zkapalněný z Kataru nebo USA. Už proto, že produkce v Evropské unii bude nadále klesat,“ komentuje pro agenturu Bloomberg Christopher Haines z britské analytické firmy BMI Research.

(* Evropa v exportních statistikách Gazpromu zahrnuje země Evropské unie (kromě tří baltských zemí), dále Turecko, Švýcarsko, Srbsko, Makedonii, Bosnu a Hercegovinu.)

Nové plynovody

Evropská unie se snaží omezit závislost na dovozu ruského zemního plynu a částečně ho nahradit jinými zdroji. Je ale otázka, do jaké míry se to podaří. Gazprom se chystá postavit druhou větev plynovodu Nord Stream vedoucí po dně Baltského moře z Ruska přímo do Německa. Letos v květnu se začal stavět plynovod „Turkish Stream“, jehož první větví bude do Turecka proudit až 15,8 miliardy krychlových metrů paliva ročně, a tou druhou stejný objem do jižní a jihovýchodní Evropy.

Shell předpovídá

Gazprom zůstane podle předpovědi Royal Dutch Shell do roku 2035 největším dodavatelem zemního plynu do Evropské unie. „Evropský trh pro nás vždy bude prioritní. Nemyslím, že je férové hovořit o závislosti na našem plynu. Jsme přece na sobě vzájemně závislí. Investuje-li Gazprom do průzkumu nových nalezišť a do výstavby plynovodů, pak fakticky závisí na velkém evropském trhu ve stejné míře jako Evropa na jeho plynu,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro agenturu Reuters šéf Gazpromu Alexej Miller. Podle něj bude plyn od Gazpromu přepravovaný do Evropské unie potrubními systémy vždy levnější než LNG přepravovaný tisíce kilometrů speciálními tankery.

Hlavní dodavatelé plynu na evropský trh (rok 2016, miliard m³). Zdroj: Gazprom

Největší odběratelé ruského Gazpromu (rok 2016, miliard m³)

Na území bývalého SSSR nejvíce plynu odebírá Bělorusko - 18,3 miliardy m³

Zdroje:

www.bp.com (StatisticalReview)

https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-01/putin-s-russia-seen-dominating-european-energy-for-two-decades

http://www.gazprom.ru/press/news/2017/june/article335811/

http://www.gazprom.ru/f/posts/36/607118/gazprom-in-figures-2012-2016-ru.pdf

https://www.rt.com/business/379024-gazprom-gas-supply-europe/