Bez zařazení

Článků v rubrice: 314

Noční můra pojišťoven a bank

Finanční krach, který se očekává v roce 2023, bude tak velký, že finanční krize z roku 2007 byla jen slabým odvarem. Budoucí krize bude iniciována prezidentem USA Bernie Sandersonem, který podepíše výjimečná opatření k omezování emisí uhlíku. Investoři začnou v panice prodávat akcie společností těžících fosilní paliva, triliony dolarů budou odepsány z akciových trhů během několika dnů a stovky milionů občanů přijdou o důchody. Zdá se vám tento scénář zcela nepravděpodobný? Podle finančních analytiků tak moc nepravděpodobný není.

Fotogalerie (1)
.: Nejen záplavy, ale i sucho ohrožuje energetiku. Navzdory letošním bohatým jarním dešťům hladina jezera Lake Mead dlouhodobě klesá a je nyní asi 30 m pod normálem. Obrovská vodní elektrárna Hoover Dam na řece Colorado tak nemůže podávat plný výkon. Vto

Dají se očekávat finanční krachy související se změnami klimatu. Finančníci proto již nyní začínají podnikat kroky, které by mohly ztrátám zabránit. Požadují, aby velké organizace začaly vyhodnocovat a prozrazovat (odhalovat) svá rizika související se změnou klimatu. Prohlásil to Michael Wilkins z ratingové organizace SandP Global Ratings, která je členem Task Force on Climate-related Financial Disclosures. Ta začátkem července 2017 uveřejnila své směrnice. Směrnice jsou dobrovolné a v praxi budou fungovat jen tehdy, pokud je přijme a aplikuje co nejširší okruh společností. Dá se čekat, že mnoho společností bude odhalovat svá rizika jen velmi neochotně. Otázkou je, zda se i tak dá finančním krachům zabránit, a zda bude svět brát globální oteplování vážně.

Škody způsobované změnami klimatu

Rychlé oteplování planety znamená pro finanční systém dvě vzájemně propojené hrozby. Za prvé jsou to náklady spojené se škodami způsobovanými změnami klimatu. Michael Wilkins uvedl, že rostoucí prudkost a zvýšená frekvence klimatických jevů, jako jsou záplavy, dlouhá období veder a sucha, zvyšování hladiny příbřežních vod, atd., způsobují mnohamiliardové škody již nyní, a že se škody neustále zvyšují. Náklady mohou růst až do takové výše, že pojišťovací ústavy buď zkrachují, nebo drasticky omezí rozsah pojištění, což by mohlo vést až k neprodejnosti existujících nemovitostí a k zastavení dalšího rozvoje mnoha rizikových oblastí. Druhá hrozba se týká finančního sektoru, který investuje do společností, které se snaží objevovat nové zásoby ropy a zemního plynu, nebo do automobilového průmyslu, který nehodlá přejít na výrobu elektrovozidel, nebo do nemovitostí ohrožených stoupáním hladiny moří, atd. Na papíru mají tyto investice hodnotu bilionů dolarů, ale jejich skutečná hodnota závisí na důvěře investorů v zachování současného stavu. Jestliže se stav změní, může hodnota investic velmi rychle klesnout.

Přemísťování kapitálu

Přechod na bezuhlíkovou energetiku povede k velké relokaci světového kapitálu. Pokud bude tento přechod rychlý, mohl by ohrozit světovou finanční stabilitu, na což v červnu 2017 upozornila Bank of England. Něco podobného se stalo v roce 2007, kdy banky poskytovaly vysoce rizikové půjčky, které však nemohly být nikdy splaceny. Konečným výsledkem byl největší finanční krach od 30. let 20. století, kdy ztráty dosáhly bilionů dolarů. Nebezpečí ale může být ještě větší, než se někteří domnívají. V červnu 2017 již jedna společnost investující do nemovitostí začala nedoporučovat investice do majetků na Jižní Floridě, protože je nebylo možno chránit před zvedáním  hladiny moře a před extrémními bouřkami.

Zmíněná rizika velmi trápí guvernéra Bank of England, Marka Carneyho, předsedu Financial Stability Board (FSB), což je mezinárodní orgán, jehož cílem je identifikovat a začít řešit finančně citlivé záležitosti. Byl to právě FSB, který založil Task Force on Climate-related Financial Disclosures. Tuto iniciativu podporují instituce, které zodpovídají za majetek v hodnotě 25 bilionů dolarů, včetně bank Barclays, Morgan, Stanley a Pepsi Cola.

Ignorování rizik

Někteří lidé z průmyslu fosilních paliv odmítají myšlenku, že by byl jejich průmysl vystaven nějakým rizikům, natož že by je měl sám prozrazovat. Nedávná zpráva Independent Petroleum Association of America konstatovala, že by penzijní fondy přišly o biliony dolarů, kdyby prodaly všechny své akcie v ropných firmách. Zpráva je ale založena na předpokladu, že se ropným společnostem bude v příštích padesáti letech dařit stejně dobře, jako se jim dařilo v uplynulých padesáti letech, což ovšem vůbec není jisté. V jiné zprávě z roku 2016 odmítá [JO1] ropný průmysl myšlenku, že hodnota ropných a plynových společností závisí na zásobách, které nebudou moci prodat, jestliže se svět odpoutá od fosilních paliv. Ropný průmysl naopak tvrdí, že 80 % hodnoty ropných a plynových společností závisí na zásobách, které budou moci být prodány v příštích deseti až patnácti letech. Avšak problém těchto společností není v tom, zda budou moci prodat své produkty v budoucnu, ale v tom, zda budou moci produkovat zisky. Spojené státy ještě stále používají velké množství uhlí, ale tři z pěti velkých uhelných společností podaly od roku 2010 žádost o bankrot. Levný plyn ukrajuje zisky uhelnému průmyslu USA a obnovitelné zdroje energie (OZE) působí stejné problémy globálnímu průmyslu fosilních paliv, i když se na celkové světové spotřebě energie OZE podílejí dosud jen málo. Představitelé ropného průmyslu mají mimořádný zájem na tom, aby nedošlo ke změně současného stavu, pokud jde o prozrazování vnitřních informací. Avšak předstírání, že problémy neexistují, povede ještě k větším šokům. Riziko vzniku paniky je mnohem větší, než tomu bylo v případě úvěrového krachu, kdy nebyly k dispozici žádné informace. Dostupnost informací od společností vystavených klimatickým rizikům je pouze prvním krokem. Investoři a společnosti musí v tomto směru jednat a přijímat opatření k minimalizaci rizik. Ropné společnosti objevily již více zásob, než kolik jim budoucí klimatické zákony umožní prodat. Proto budou muset společnosti přijmout skutečnost, že nebudou moci neustále růst. Místo toho se budou muset orientovat na postupné omezování svých aktivit, aby mohly maximalizovat příjmy z existujících zásob. Pokud tak učiní, mohly by zůstat ziskové i v nadcházejících desetiletích. Strategie předpokládající růst se již dnes nehodí do tohoto nového světa.

Fosilní paliva jedou dál

Místo toho si ale průmysl fosilních paliva půjčuje na objevování nových zásob. Podle zprávy z června 2017 vynakládají banky ročně asi 100 miliard dolarů na „extrémní“ projekty fosilních paliv, jako je těžba uhlí, výstavba uhelných elektráren, těžba ropných písků, těžba ropy v Arktidě anebo těžba ropy v hlubokých mořích. Tyto oblasti podnikání jsou rizikové již dnes. Společnost Shell musela v roce 2015 odepsat 2,6 miliardy dolarů poté, co odešla z Arktidy a další 2 miliardy po zrušení projektů na těžbu břidlicových písků. Čína zase zrušila projekty na výstavbu více než 100 uhelných elektráren.

Jsou zde také popírači klimatických změn

Snahy prezidenta Trumpa změnit kormidlo v oblasti změn klimatu budou mít pravděpodobně malý vliv na velikost emisí CO2, ale mohly by oddálit přechod na nízkouhlíkovou globální ekonomiku, pokud se i rozvojové země připojí k Trumpově iniciativě. Jakékoliv zpoždění při tomto přechodu by však znamenalo špatnou zprávu. Je pravděpodobnější, že pozdější a náhlý přechod od používání fosilních paliv vyvolá větší finanční krach, nežli postupný ústup. Navzdory všem problémům ale existuje naděje, že se dalšímu velkému finančnímu krachu vyhneme. V minulosti například jen málo lidí předpovídalo úvěrovou krizi. Tentokrát však již mnoho velkých společností uznává, že vážné finanční problémy existují. Pokud doporučení organizace Task Force přijmou, pak by přechod mohl být hladší.

Zdroj: Michael Le Page: The next big crash. New Scientist, 2017, č. 3133, s. 20-21)


[JO1]nejasné: snad odmítá?

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Z Nigérie do Číny – přeprava použitého jaderného paliva

Přísná bezpečnostní opatření provázela přepravu ozářeného paliva z reaktoru v nigerijské Zarii zpět do Číny. Je to už 17. odvoz paliva z výzkumných reaktorů po celém světě, na kterém se významně podílela česká společnost ÚJV Řež.

Jak se u Temelína cvičila obrana proti teroristům

Tři dny od středy 20. do pátku 22. března cvičily tři stovky vojáků, policistů a specialistů společností ČEPS a ČEZ ochranu Jaderné elektrárny Temelín proti teroristickému útoku. Cvičení ukončily dynamické ukázky, během kterých vojáci odvraceli simulovaný ...

Jsou psi opravdu barvoslepí?

Psi vidí svět zvláštním způsobem. Ale není pravda, že by neviděli barvy, i když se tento omyl široce traduje. Vidí barvy stejně jako jejich páníčkové a paničky, jen nevidí tolik odstínů. Uvádí se, že lidské oko je schopno rozeznat až 10 milionů odstínů ...

Indonésie vyvinula radiofarmakum pro diagnózu mimoplicní tuberkulózy

Zatímco ve většině rozvinutých zemí je tuberkulóza pod kontrolou, v rozvojových zemích patří k nejčastějších příčinám úmrtí. Jen v Indonésii se každý rok objeví 360 000 případů onemocnění a odhaduje se, že dalších 600 000 případů ročně zůstane neodhaleno. ...

Víno z Marsu

Ještě nevíme, jak tam doletět, ale už plánujeme, že odtamtud budeme dovážet víno. Nevíme, jak se vypořádat s absencí ozonové vrstvy a magnetického pole, čili s nedostatečnou ochranou marťanských kolonistů před zářením, ale těšíme se na marťanské vinné dýchánky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail