Konec benzínových a naftových automobilů?

Silniční doprava vyprodukuje ročně asi 4 gigatuny CO₂ (4 000 000 000 t), což je přibližně šestina celkových globálních ročních emisí skleníkových plynů. Podle odborných prognóz se mají do roku 2050 dokonce ztrojnásobit. Je načase začít se zbavovat automobilů s motory s vnitřním spalováním. V silniční dopravě pochází asi 40 % emisí od dopravy nákladní. Elektromobily se pomalu začínají objevovat v osobní dopravě, ale ke snížení emisí u té nákladní bude potřeba i zde přejít na elektrický pohon. Urychlí elektrické nákladní automobily společnosti Tesla odstoupení od fosilních paliv?

Tesla i jiní výrobci se začínají orientovat na nákladní automobily. V polovině listopadu 2017 zveřejnil Elon Musk informace o elektrickém nákladním automobilu Tesla Semi. Ještě před několika lety se zdálo, že dominanci těžkých naftových nákladních automobilů nemůže nikdo zpochybnit. Ale nyní už se začíná diskutovat o tom, za jak dlouho se s používáním nafty skončí a jak rychle se budou snižovat emise skleníkových plynů i v dopravě.

Problém s bateriemi

Čím delší vzdálenost má nákladní vůz ujet, tím více nebo větší baterii potřebuje. Baterie jsou velké a těžké a čím více jich automobil potřebuje, tím menší náklad uveze. Těžké naftové nákladní automobily s přívěsem uvezou náklad 20 tun na vzdálenost 1 400 km a spotřebují k tomu jednu velkou nádrž nafty. Venkat Viswanathan z Carnegie Mellon University v Pennsylvanii vypočítal, že obdobné vozidlo na elektrický pohon by k tomu potřebovalo baterie o váze 25 tun a uvezlo by tudíž jen 4 tuny nákladu. Prototyp elektrického nákladního vozu, který předvedla společnost Cummins začátkem roku 2017, může uvézt 22 tun na vzdálenost 160 km, ale potřebuje k tomu ještě pomocný naftový motor.

Problém ceny

Podle společnosti Tesla může její elektrický nákladní vůz Tesla Semi uvézt 36 tun (včetně váhy auta), na 800 km vzdálenost. Neuvádí však jeho cenu – ta může být velmi vysoká. Naftový nákladní automobil dané velikosti stojí 120 000 dolarů. Ale u obdobného elektrického vozidla s dojezdem 500 km by jen soubor baterií stál 200 000 dolarů. Proto se zdá, že konec naftových automobilů není ještě na pořadu dne.

Ropné společnosti by se měly začít bát

Ne všechny nákladní automobily jezdí na velké vzdálenosti. Společnost Daimler začala v roce 2017 dodávat nové lehké elektrické nákladní automobily o nosnosti 3 tuny s dojezdem do 100 kilometrů. Prvním zákazníkem byla společnost UPS, zajišťující přepravu balíků. Viswanathan se domnívá, že tento způsob dopravy na krátké vzdálenosti brzy „exploduje“. V kalifornském okrese Sonoma se v roce 2016 objevily nákladní vozy pro odvoz komunálních odpadků vybavené jak elektrickým motorem společnosti Wrightspeed, tak doplňkovým benzínovým nebo naftovým motorem, aby se prodloužila jejich dojezdová vzdálenost. Dosahované úspory jsou podle společnosti Wrightspeed tak velké, že po roce 2021 nebude nikdo chtít kupovat nákladní auta s naftovým pohonem. Přechod na elektropohon má četné výhody. Například náklady na kilometr jsou v USA poloviční ve srovnání s naftou. Rovněž údržba auta je levnější, protože je zde méně pohyblivých částí. Nevýhodou ale je, že baterie jsou stále ještě drahé a musí se vyměňovat již po několika letech.

Jsou možná jiná řešení?

Společnost Nikola Power Company se domnívá, že zvládne vyřešit jak problém dojezdové vzdálenosti, tak náklady. Plánuje vyrábět středně velké nákladní automobily (semi-trucks) s dojezdem až 1 200 km, které budou místo baterií pohánět vodíkové palivové články. Společnost tato hybridní vozidla neplánuje dodávat, ale od roku 2021 zákazníkům pronajímat a účtovat si cenu za ujetý kilometr. Chce nejenom vyrábět auta, ale také stavět vodíkové stanice a dokonce i v místě vyrábět vodík s využitím elektrických sítí. Již uzavřela kontrakty v hodnotě 6,5 miliardy dolarů pokrývající objednávky na 10 let. Ředitel společnosti Trevor Milton si myslí, že čistě elektrické automobily budou pro dlouhé vzdálenosti ekonomicky výhodné až tehdy, kdy se poměr mezi dodanou energií a hmotností baterií zvýší deseti až dvacetinásobně. Viswanathan se ale domnívá, že vodíkový systém může fungovat hlavně tam, kde se trasy budou neustále opakovat. Výstavba vodíkových stanic je mnohem nákladnější a složitější než v případě dobíjecích stanic, a proto si nemyslí, že se vodíkový pohon široce uplatní. Také se domnívá, že bude stačit daný poměr pouze zdvojnásobit, aby se elektrické nákladní automobily staly ekonomickými i při dopravě na velké vzdálenosti. Při současném tempu vývoje by k tomu mohlo dojít do deseti let.

Tesla Semi

Společnost Tesla věří, že její automobily Tesla Semi uspějí v konkurenci ještě dříve. Jejich automatizace (autonomní provoz bez řidiče) má umožnit automobilům jezdit těsně za sebou v kolonách v rámci tzv. platooningu. (Poznámka: "platooning" spočívá ve využití současných informačních a komunikačních technologií pro poloautomatické řízení nákladních automobilů jedoucích v sevřeném útvaru „platoonu“ (doslova „četa“), tedy konvoji. První demonstrační jízda šesti „platoonů“ z různých evropských měst úspěšně proběhla začátkem dubna 2016 v nizozemském Rotterdamu.) To umožní dosáhnout energetické úspory ve výši 15 %. Později by se u samořiditelných vozidel úspory ještě zvýšily, protože odpadnou mzdy řidičů, automobily by mohly jezdit pomaleji a dobíjely by elektřinu v době, kdy je nejlevnější, tedy když fouká vítr nebo svítí slunce. To vše by pomohlo u bateriových vozidel zvýšit dojezdovou vzdálenost i jejich životnost.

Budoucí vývoj

Předpovídat další vývoj je obtížné. Firma Robert Bosch, jež investovala velké prostředky do výroby naftových motorů, bude vyrábět i elektromotory pro společnost Nikola Power Company. Je zřejmé, že sériová výroba velmi sníží ceny. Nelze ale předpokládat, že veškeré inovace povedou v krátké době i k výraznému snížení globálních emisí skleníkových plynů, což má být jeden z hlavních důvodů rozvoje elektromobility. Potrvá ještě desítky let, než bude možno ukončit provoz naftových automobilů. Do roku 2040 se budou elektromobily podílet na celkovém počtu automobilů asi jen jednou třetinou. Navíc neodpovídá pravdě, že jsou elektromobily bezemisní. Jsou pouze nízkoemisní, protože emise vznikají při jejich výrobě i při výrobě elektřiny k jejich dobíjení. Pokud se bude silniční nákladní doprava i nadále rychle rozvíjet pro potřeby ekonomiky, pak by tento rozvoj mohl částečně nebo zcela negovat předpokládané úspory emisí skleníkových plynů.

Zdroj: Michael Le Page: Death of the gas guzzler: New Scientist, 2017, č. 3153, s. 22 – 23