Bez zařazení

Článků v rubrice: 449

Kyanobakterie zabraňují šíření pouští

Velkým problémem Číny je šíření pouští. Spásání narušilo horní kryptobiotickou vrstvu, skládající se z lišejníků, řas a mechů, které vázaly písek a půdu k povrchu. Pokud by se proti tomuto trendu nic nepodniklo, neustále postupující písek by postupně zasypával důležitou infrastrukturu, jako jsou silnice a železnice. Zemědělská půda a dokonce celá velká města se mohou stát obětí zasypávání při písečných bouřích, vznikajících i ve velkých vzdálenostech. Vysazování tvrdých trav sice pomáhá udržovat písek na místě, ale vítr přesto může písek mezi travami odvát.

V hydrologickém ústavu Čínské akademie věd ve Wuhanu proto vyvinuli alternativní způsob řešení – duny, pokryté rostlinným pokryvem, se postříkají fotosyntetizujícími kyanobakte­riemi, které přežívají v polopouštním prostředí. Bakterie se pěstují v nedalekých rybnících a po několika dnech se dopravují do pouště a rozstřikují na duny, kde vytvářejí pevnou vrstvu zadržující písek. Kyanobakterie získávají energii ze slunečního záření prostřednictvím fotosyntézy a v rámci chemických reakcí absorbují uhlík z atmosféry ke zlepšení produktivity půdy.

Dlouholeté pokusy prováděné výzkumnicí Chunxiang Hu ukázaly, že po osmi letech používání kyanobakterií se na odstíněné straně duny vytvořila 1 cm tlustá biologická vrstva. Na ozářené straně byla tato vrstva poloviční. Tam, kde se vytvořila tato krusta, se zlepšilo složení zeminy a rostliny lépe rostly. V současné době se kyanobakterie uplatňují na okrajích silnic a železnic v severní Číně, stejně jako i na okrajích oáz a zemědělských ploch. V příštích pěti letech má být takto ošetřeno na 133 km2.

Zdroj: New Scientist, 2013, č. 2950, s. 9

Překlad:

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Snazší léčení mozkového nádoru změnou diety

Nová laboratorní studie využila unikátní aspekt metabolismu buněk glioblastomu ke zvýšení účinnosti chemoterapie a radiace a obrátila vlastnosti rakoviny proti ní samé.

Společně můžeme pokračovat mnohem rychleji, říkají fúzaři

Mé poslední dny strávené v akademickém ústavu se už počítaly na prstech jedné ruky. Nicméně se mi podařilo vydat knížku Soukromý kapitál ve výzkumu termojaderné fúze.

Kultivované maso: Co to je a jak vzniká

Kultivované maso je maso vypěstované přímo z živočišných buněk, bez nutnosti porážky zvířat. V dnešní době už nejde o sci-fi.

Hackathon v Brně – jaké inovace vymysleli středoškoláci za 24 hodin?

Mladé technické mozky ze středních škol z Česka a Slovenska se na konci listopadu utkaly v 8. ročníku AT&T HACKATHONu Junior v Brně. Dvoudenní maraton plný technologií opanovali ...

Záhadná světla na Měsíci

V noci 19. dubna 1787 astronom William Herschel zaznamenal z neosvětleného nového měsíce hodinu trvající světlo, jasné jako mlhovina v Orionu. Co to viděl? Pravděpodobně byl svědkem „přechodového ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail