Bez zařazení

Článků v rubrice: 449

Kyanobakterie zabraňují šíření pouští

Velkým problémem Číny je šíření pouští. Spásání narušilo horní kryptobiotickou vrstvu, skládající se z lišejníků, řas a mechů, které vázaly písek a půdu k povrchu. Pokud by se proti tomuto trendu nic nepodniklo, neustále postupující písek by postupně zasypával důležitou infrastrukturu, jako jsou silnice a železnice. Zemědělská půda a dokonce celá velká města se mohou stát obětí zasypávání při písečných bouřích, vznikajících i ve velkých vzdálenostech. Vysazování tvrdých trav sice pomáhá udržovat písek na místě, ale vítr přesto může písek mezi travami odvát.

V hydrologickém ústavu Čínské akademie věd ve Wuhanu proto vyvinuli alternativní způsob řešení – duny, pokryté rostlinným pokryvem, se postříkají fotosyntetizujícími kyanobakte­riemi, které přežívají v polopouštním prostředí. Bakterie se pěstují v nedalekých rybnících a po několika dnech se dopravují do pouště a rozstřikují na duny, kde vytvářejí pevnou vrstvu zadržující písek. Kyanobakterie získávají energii ze slunečního záření prostřednictvím fotosyntézy a v rámci chemických reakcí absorbují uhlík z atmosféry ke zlepšení produktivity půdy.

Dlouholeté pokusy prováděné výzkumnicí Chunxiang Hu ukázaly, že po osmi letech používání kyanobakterií se na odstíněné straně duny vytvořila 1 cm tlustá biologická vrstva. Na ozářené straně byla tato vrstva poloviční. Tam, kde se vytvořila tato krusta, se zlepšilo složení zeminy a rostliny lépe rostly. V současné době se kyanobakterie uplatňují na okrajích silnic a železnic v severní Číně, stejně jako i na okrajích oáz a zemědělských ploch. V příštích pěti letech má být takto ošetřeno na 133 km2.

Zdroj: New Scientist, 2013, č. 2950, s. 9

Překlad:

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Teplo z elektrárny Mělník proudí do Prahy už 30 let

Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.

Klíčové budovy v Temelíně monitoruje nový systém

Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail