Bez zařazení

Článků v rubrice: 331

Klimatizace ochlazují podniky i domácnosti už 116 let

Zájem tuzemských spotřebitelů o klimatizace neustále roste: jen v loňském roce se hodnota těchto zařízení dovezených ze zahraničí vyšplhala až na 10,7 miliardy korun. Kde se ale vlastně klimatizace vzala a jak se za posledních sto let změnila? Věděli jste, že na jejich počátku stály špatně schnoucí barvy? Následující historický exkurz přibližuje, jak se ochlazovali naši předci a co čeká v budoucnu nás.

Fotogalerie (4)
Klimatizační jednotka firmy Carrier (zdroj ENBRA)

Horké letní dny a nesnesitelné teplo v domovech trápilo už obyvatele starověkého Říma či Indie. Zatímco Římané začali k ochlazování domů využívat studenou vodu z horských pramenů, kterou vedli pomocí sítě akvaduktů přes celé město, v Indii lidem posloužila kombinace rohoží, větru a vody. Paláce totiž mívaly na návětrné straně otvory, na něž obyvatelé věšeli vlhčené rohože z trávy či rákosu. Odpařovaná voda, kterou hnal vítr dovnitř, pak domy ochlazovala. Právě odpařování a jeho možný vliv na ochlazování objektů o několik století později začal testovat Benjamin Franklin i cambridžský profesor John Hadley. V roce 1820 pak Michael Faraday přišel se zjištěním, že rozepnutím stlačeného zkapalněného amoniaku dokáže výrazně ochladit okolní prostředí. A princip klimatizace byl na světě.

Poprvé klimatizaci zapnuli v New Yorku

Za vynálezce první klimatizace je považován Willis Carrier, který v roce 1902 využil v praxi srážení vodních par na studených trubkách. Mladý inženýr ze strojírenské firmy Buffalo Forge dostal na starost vyřešit problém teplého a vlhkého vzduchu v tiskárně Sackett-Wilhelm v Brooklynu, kde tiskařům vlivem horkého vlhkého vzduchu špatně usychaly barvy, a vlnil se papír. Klimatizace kromě ochlazování také dodnes zbavují vzduch vlhkosti. Obvykle totiž nasávají teplý a vlhký vzduch ke studeným trubicím, ve kterých proudí chladicí látka. Na trubicích se sráží vlhkost, takže vzduch, který se vrací zpět do prostoru, je chladnější a mnohem sušší. Aby však vzduch v interiéru nebyl suchý až příliš, mají v sobě klimatizační jednotky zabudované zvlhčovací technologie.

Jen půl roku po Carrierovi představil Stuart Cramer vlastní klimatizaci, která využívala vodní páru. Ve 30. letech 19. století si pak nechal vlastní způsob ochlazování vzduchu patentovat i John Gorrie. Využíval k tomu přístroj na výrobu ledu, který současně uměl vytvářet studený vzduch. Postupně byly klimatizace zavedeny do řady veřejných institucí: chladnějšího vzduchu se tak díky tomu dočkali například v Bílém domě či americkém Kongresu. Ani Československo nezaostávalo; ve třicátých letech začala technologii Carrier ke chlazení využívat například budova Elektrických podniků v Praze.

V domácnostech si kvůli ceně i velikosti prvních klimatizací lidé museli ještě pár let počkat. První chladicí zařízení se v domovech objevila sice už kolem roku 1914, ale větší rozmach zažila až v 50. letech 20. století. Do té doby používaný propan byl totiž nahrazen nehořlavým, bezpečnějším freonem a zařízení se zmenšila natolik, aby se vešla do rámu oken. V roce 1965 tak mělo klimatizaci údajně asi 10 % všech Američanů. Dnes je to přes 90 %.

Budoucnost patří čistšímu vzduchu a chytrým zařízením

Ačkoliv by se mohlo zdát, že klimatizace je jedním z vynálezů, které už není kam dál posouvat, opak je pravdou. Jen během posledního desetiletí se chladicí zařízení dočkala řady proměn. A výrobci nadále hlásí změny ve vzhledu i fungování. Jednou z významných inovací bylo, když se k chladicím jednotkám přidala možnost vytápění. To je pro mnoho zákazníků důležitý parametr. Nemusejí tak pořizovat několik zařízení zvlášť, vystačí si s jediným. Výrobci opatřují klimatizaci i nejrůznějšími filtry, díky nimž do místností proudí vzduch nejen studenější, ale i čistší. Proměnou prochází také velikost chladicích zařízení, celá řada z nich je v dnešní době již mobilní. Nevýhodou mobilních klimatizací je však nižší účinnost a zároveň poměrně vysoká hlučnost.

Jedním z posledních trendů, jenž podle odborníků v současnosti hýbe odvětvím klimatizací, je možnost napojení chladicího zařízení k centrálnímu inteligentnímu systému domácnosti, který je možné ovládat například pomocí chytrého telefonu či tabletu. Stále více zákazníků zajímá, zda mohou klimatizaci napojit do systému chytré domácnosti. Díky tomu si pak mohou například vzdáleně nastavovat požadovanou teplotu nebo regulovat spotřebu elektrické energie.

Petra Aigelová, www.enbra.cz

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail