CzechRad a Žhavá místa
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
V Norsku bylo nedávno předvedeno dvousedadlové letadlo na elektrický pohon od společnosti Avinor. Tím země zahájila přibližování k roku 2040, kdy chce mít na tento pohon všechna domácí letadla. Vyvolalo to velkou diskusi, neboť letectví zatím elektrifikované není. Výjimkou byl Solar Impulse, letadlo poháněné výlučně sluneční energií, a jiná experimentální zařízení, ale dosud se nikdy nejednalo o řešení hromadné letecké dopravy. (O elektrickém letadle jsme již psali v r. 2014 v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/204-elektricke-letadlo a v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/667-prileta-elektricke-letadlo.)
Jiné dopravní prostředky s elektrickým pohonem jsou již daleko v předstihu. Norsko například vyhlásilo, že do roku 2025 musí mít všechny automobily v zemi elektrický pohon. Rovněž lodi musí přecházet na elektrický pohon, i když často jen prostřednictvím syntetické nafty, vyrobené za pomoci elektřiny. Železnice již elektrifikované jsou. To vše umožnily vysoce účinné elektromotory v kombinaci s pokročilými bateriemi. Budoucnost těchto forem dopravy je tedy jasná.
V aviatice jen malá elektrifikace
Důvody malého pokroku v aviatice lze shrnout do jediného slova – malá hustota energie. Kapalná paliva mají daleko větší energetickou hustotu než i ty nejlepší baterie. V praxi má elektrické vozidlo dojezd definovaný tím, kolik energie může "uvézt" (čili kolik a jakých baterií má pod kapotou). Pro letadlo je to velký problém, protože baterie jsou zatím příliš těžké. Dokud se technologie baterií nezlepší minimálně o jeden řád, brzdí naděje na hromadnou leteckou komerční dopravu velmi omezená kapacita a dosah.
Jsou norské cíle realizovatelné?
Asi ano, ale nikdo neví, za jak dlouho. V posledních letech zaznamenáváme velký pokrok u mobilních zařízení a automobilů. Dnes již existují určité potenciální technologie, které nabízejí další zlepšení - patří sem například pevnolátkové baterie (solid state batteries), které mají tuhé elektrody i tuhý elektrolyt. Zatím jsou velmi drahé. S každým úspěšným krokem vpřed v oblasti skladování elektřiny se pravděpodobnost komerčního nástupu elektrifikovaných letadel zvyšuje. Hlavní pozornost se zaměřuje na stále vyšší energetickou hustotu elektrického pohonu. Až se to podaří, budou letadla neobyčejně tichá, výkonná a rychlá a navíc bezemisní na letištích i ve vzduchu. Pokud Norsko zvládne rozlousknout tento oříšek, vydláždí cestu i pro celý svět.
Zdroj: Peter Wilson: Flight of fancy. New Scientist, 2018, č. 3184, s. 24 – 25
Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa ...
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.