V Norsku bylo nedávno předvedeno dvousedadlové letadlo na elektrický pohon od společnosti Avinor. Tím země zahájila přibližování k roku 2040, kdy chce mít na tento pohon všechna domácí letadla. Vyvolalo to velkou diskusi, neboť letectví zatím elektrifikované není. Výjimkou byl Solar Impulse, letadlo poháněné výlučně sluneční energií, a jiná experimentální zařízení, ale dosud se nikdy nejednalo o řešení hromadné letecké dopravy. (O elektrickém letadle jsme již psali v r. 2014 v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/204-elektricke-letadlo a v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/667-prileta-elektricke-letadlo.)
Fotogalerie (1)
Jiné dopravní prostředky s elektrickým pohonem jsou již daleko v předstihu. Norsko například vyhlásilo, že do roku 2025 musí mít všechny automobily v zemi elektrický pohon. Rovněž lodi musí přecházet na elektrický pohon, i když často jen prostřednictvím syntetické nafty, vyrobené za pomoci elektřiny. Železnice již elektrifikované jsou. To vše umožnily vysoce účinné elektromotory v kombinaci s pokročilými bateriemi. Budoucnost těchto forem dopravy je tedy jasná.
V aviatice jen malá elektrifikace
Důvody malého pokroku v aviatice lze shrnout do jediného slova – malá hustota energie. Kapalná paliva mají daleko větší energetickou hustotu než i ty nejlepší baterie. V praxi má elektrické vozidlo dojezd definovaný tím, kolik energie může "uvézt" (čili kolik a jakých baterií má pod kapotou). Pro letadlo je to velký problém, protože baterie jsou zatím příliš těžké. Dokud se technologie baterií nezlepší minimálně o jeden řád, brzdí naděje na hromadnou leteckou komerční dopravu velmi omezená kapacita a dosah.
Jsou norské cíle realizovatelné?
Asi ano, ale nikdo neví, za jak dlouho. V posledních letech zaznamenáváme velký pokrok u mobilních zařízení a automobilů. Dnes již existují určité potenciální technologie, které nabízejí další zlepšení - patří sem například pevnolátkové baterie (solid state batteries), které mají tuhé elektrody i tuhý elektrolyt. Zatím jsou velmi drahé. S každým úspěšným krokem vpřed v oblasti skladování elektřiny se pravděpodobnost komerčního nástupu elektrifikovaných letadel zvyšuje. Hlavní pozornost se zaměřuje na stále vyšší energetickou hustotu elektrického pohonu. Až se to podaří, budou letadla neobyčejně tichá, výkonná a rychlá a navíc bezemisní na letištích i ve vzduchu. Pokud Norsko zvládne rozlousknout tento oříšek, vydláždí cestu i pro celý svět.
Zdroj: Peter Wilson: Flight of fancy. New Scientist, 2018, č. 3184, s. 24 – 25
Hlavní město Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu v letních měsících v centru města využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem.
Modernizovat zařízení a přitom o jednotky MWe zvýšit výkon druhého bloku elektrárny Temelín mají zajistit nové separátory vlhkosti v nejaderné části elektrárny. První z nich dorazil do Temelína z Bratislavy 9. května 2020. Přeprava více než stotřicetitunového nákladu přes české území trvala pět dní.
Organizátoři zvou na tradiční studentskou vědeckou konferenci pořádanou Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze s podporou Mladé generace České nukleární společnosti zaměřenou na jaderné inženýrství a související obory, pojmenovanou po profesorovi Čestmírovi Šimáně.
Spojené státy pojaly ušlechtilý úmysl být první zemí na světě, která postaví termojadernou elektrárnu! Ve světle poněkud rozpačitého přístupu státních institucí USA k termojaderné fúzi v minulosti musí mnohého odvážná myšlenka překvapit. Ovšem v poslední době se blýskalo na lepší časy.
Od 13. března do 11. května 2020 byl první temelínský blok v plánované odstávce pro výměnu paliva. Technici však vždy odstávku využijí také k dalším činnostem - k důkladným kontrolám a modernizacím. Temelín vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky už 19 let!
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
