Mořská sasanka ví, jak má vypadat
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
V Norsku bylo nedávno předvedeno dvousedadlové letadlo na elektrický pohon od společnosti Avinor. Tím země zahájila přibližování k roku 2040, kdy chce mít na tento pohon všechna domácí letadla. Vyvolalo to velkou diskusi, neboť letectví zatím elektrifikované není. Výjimkou byl Solar Impulse, letadlo poháněné výlučně sluneční energií, a jiná experimentální zařízení, ale dosud se nikdy nejednalo o řešení hromadné letecké dopravy. (O elektrickém letadle jsme již psali v r. 2014 v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/204-elektricke-letadlo a v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/667-prileta-elektricke-letadlo.)
Jiné dopravní prostředky s elektrickým pohonem jsou již daleko v předstihu. Norsko například vyhlásilo, že do roku 2025 musí mít všechny automobily v zemi elektrický pohon. Rovněž lodi musí přecházet na elektrický pohon, i když často jen prostřednictvím syntetické nafty, vyrobené za pomoci elektřiny. Železnice již elektrifikované jsou. To vše umožnily vysoce účinné elektromotory v kombinaci s pokročilými bateriemi. Budoucnost těchto forem dopravy je tedy jasná.
V aviatice jen malá elektrifikace
Důvody malého pokroku v aviatice lze shrnout do jediného slova – malá hustota energie. Kapalná paliva mají daleko větší energetickou hustotu než i ty nejlepší baterie. V praxi má elektrické vozidlo dojezd definovaný tím, kolik energie může "uvézt" (čili kolik a jakých baterií má pod kapotou). Pro letadlo je to velký problém, protože baterie jsou zatím příliš těžké. Dokud se technologie baterií nezlepší minimálně o jeden řád, brzdí naděje na hromadnou leteckou komerční dopravu velmi omezená kapacita a dosah.
Jsou norské cíle realizovatelné?
Asi ano, ale nikdo neví, za jak dlouho. V posledních letech zaznamenáváme velký pokrok u mobilních zařízení a automobilů. Dnes již existují určité potenciální technologie, které nabízejí další zlepšení - patří sem například pevnolátkové baterie (solid state batteries), které mají tuhé elektrody i tuhý elektrolyt. Zatím jsou velmi drahé. S každým úspěšným krokem vpřed v oblasti skladování elektřiny se pravděpodobnost komerčního nástupu elektrifikovaných letadel zvyšuje. Hlavní pozornost se zaměřuje na stále vyšší energetickou hustotu elektrického pohonu. Až se to podaří, budou letadla neobyčejně tichá, výkonná a rychlá a navíc bezemisní na letištích i ve vzduchu. Pokud Norsko zvládne rozlousknout tento oříšek, vydláždí cestu i pro celý svět.
Zdroj: Peter Wilson: Flight of fancy. New Scientist, 2018, č. 3184, s. 24 – 25
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.