Bez zařazení

Článků v rubrice: 463

Cestování Norskem jen na elektřinu

V Norsku bylo nedávno předvedeno dvousedadlové letadlo na elektrický pohon od společnosti Avinor. Tím země zahájila přibližování k roku 2040, kdy chce mít na tento pohon všechna domácí letadla. Vyvolalo to velkou diskusi, neboť letectví zatím elektrifikované není. Výjimkou byl Solar Impulse, letadlo poháněné výlučně sluneční energií, a jiná experimentální zařízení, ale dosud se nikdy nejednalo o řešení hromadné letecké dopravy. (O elektrickém letadle jsme již psali v r. 2014 v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/204-elektricke-letadlo a v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/667-prileta-elektricke-letadlo.)

Fotogalerie (1)
Airbus E‑Fan na Air Show v Berlíně 2014 (zdroj Wikimedia Commons)

Jiné dopravní prostředky s elektrickým pohonem jsou již daleko v předstihu. Norsko například vyhlásilo, že do roku 2025 musí mít všechny automobily v zemi elektrický pohon. Rovněž lodi musí přecházet na elektrický pohon, i když často jen prostřednictvím syntetické nafty, vyrobené za pomoci elektřiny. Železnice již elektrifikované jsou. To vše umožnily vysoce účinné elektromotory v kombinaci s pokročilými bateriemi. Budoucnost těchto forem dopravy je tedy jasná.

V aviatice jen malá elektrifikace

Důvody malého pokroku v aviatice lze shrnout do jediného slova – malá hustota energie. Kapalná paliva mají daleko větší energetickou hustotu než i ty nejlepší baterie. V praxi má elektrické vozidlo dojezd definovaný tím, kolik energie může "uvézt" (čili kolik a jakých baterií má pod kapotou). Pro letadlo je to velký problém, protože baterie jsou zatím příliš těžké. Dokud se technologie baterií nezlepší minimálně o jeden řád, brzdí naděje na hromadnou leteckou komerční dopravu velmi omezená kapacita a dosah.

Jsou norské cíle realizovatelné?

Asi ano, ale nikdo neví, za jak dlouho. V posledních letech zaznamenáváme velký pokrok u mobilních zařízení a automobilů. Dnes již existují určité potenciální technologie, které nabízejí další zlepšení - patří sem například pevnolátkové baterie (solid state batteries), které mají tuhé elektrody i tuhý elektrolyt. Zatím jsou velmi drahé. S každým úspěšným krokem vpřed v oblasti skladování elektřiny se pravděpodobnost komerčního nástupu elektrifikovaných letadel zvyšuje. Hlavní pozornost se zaměřuje na stále vyšší energetickou hustotu elektrického pohonu. Až se to podaří, budou letadla neobyčejně tichá, výkonná a rychlá a navíc bezemisní na letištích i ve vzduchu. Pokud Norsko zvládne rozlousknout tento oříšek, vydláždí cestu i pro celý svět.

 

Zdroj: Peter Wilson: Flight of fancy. New Scientist, 2018, č. 3184, s. 24 – 25

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nekonečný tunel pro konečné plazma

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.

Začaly tikat první jaderné hodiny na světě

Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail