V Norsku bylo nedávno předvedeno dvousedadlové letadlo na elektrický pohon od společnosti Avinor. Tím země zahájila přibližování k roku 2040, kdy chce mít na tento pohon všechna domácí letadla. Vyvolalo to velkou diskusi, neboť letectví zatím elektrifikované není. Výjimkou byl Solar Impulse, letadlo poháněné výlučně sluneční energií, a jiná experimentální zařízení, ale dosud se nikdy nejednalo o řešení hromadné letecké dopravy. (O elektrickém letadle jsme již psali v r. 2014 v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/204-elektricke-letadlo a v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/667-prileta-elektricke-letadlo.)
Fotogalerie (1)
Jiné dopravní prostředky s elektrickým pohonem jsou již daleko v předstihu. Norsko například vyhlásilo, že do roku 2025 musí mít všechny automobily v zemi elektrický pohon. Rovněž lodi musí přecházet na elektrický pohon, i když často jen prostřednictvím syntetické nafty, vyrobené za pomoci elektřiny. Železnice již elektrifikované jsou. To vše umožnily vysoce účinné elektromotory v kombinaci s pokročilými bateriemi. Budoucnost těchto forem dopravy je tedy jasná.
V aviatice jen malá elektrifikace
Důvody malého pokroku v aviatice lze shrnout do jediného slova – malá hustota energie. Kapalná paliva mají daleko větší energetickou hustotu než i ty nejlepší baterie. V praxi má elektrické vozidlo dojezd definovaný tím, kolik energie může "uvézt" (čili kolik a jakých baterií má pod kapotou). Pro letadlo je to velký problém, protože baterie jsou zatím příliš těžké. Dokud se technologie baterií nezlepší minimálně o jeden řád, brzdí naděje na hromadnou leteckou komerční dopravu velmi omezená kapacita a dosah.
Jsou norské cíle realizovatelné?
Asi ano, ale nikdo neví, za jak dlouho. V posledních letech zaznamenáváme velký pokrok u mobilních zařízení a automobilů. Dnes již existují určité potenciální technologie, které nabízejí další zlepšení - patří sem například pevnolátkové baterie (solid state batteries), které mají tuhé elektrody i tuhý elektrolyt. Zatím jsou velmi drahé. S každým úspěšným krokem vpřed v oblasti skladování elektřiny se pravděpodobnost komerčního nástupu elektrifikovaných letadel zvyšuje. Hlavní pozornost se zaměřuje na stále vyšší energetickou hustotu elektrického pohonu. Až se to podaří, budou letadla neobyčejně tichá, výkonná a rychlá a navíc bezemisní na letištích i ve vzduchu. Pokud Norsko zvládne rozlousknout tento oříšek, vydláždí cestu i pro celý svět.
Zdroj: Peter Wilson: Flight of fancy. New Scientist, 2018, č. 3184, s. 24 – 25
O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.
dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.
Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.
Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.
Čtyři z deseti počítačů řídících automatické systémy chytrých budov byly v prvním pololetí tohoto roku vystaveny nějakému druhu kybernetického útoku. Toto zjištění přináší společnost Kaspersky ve svém přehledu hrozeb zacílených na chytré budovy.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
