Bez zařazení

Článků v rubrice: 334

Elektrické letadlo

Známe je všichni – lehká letadélka bzučící za pěkného počasí nad loukami a nad hlavami nadšených leteckých modelářů. Jejich elektrický pohon dnes už málokoho překvapí. Viděli jsme i snímky Solar One nebo Solar Impulse s dlouhatánskými křídly pokrytými solárními články. Na berlínské letecké show koncem letošního května však nad hlavami užaslých diváků kroužil stoprocentně elektrický pilotovaný letoun.

Fotogalerie (5)
Airbus E‑Fan na Air Show v Berlíně 2014 (zdroj Wikimedia Commons)

První oficiální let letadla E‑Fan, které vyvinula společnost Airbus Group, proběhl na konci dubna 2014. Pohon zajišťují výkonné elektrické baterie. Neveřejný let se uskutečnil již v březnu na letišti ve francouzském Bordeaux.

E‑Fan

Stroj je celokompozitní, dlouhý 6,7 m, rozpětí křídel má 9,5 m. To, co vypadá jako proudové turbíny na bocích letadla, jsou nastavitelné ventilátory poháněné elektrickými motory o výkonu 60 kW. Napájení motorů zajišťují 250V Li‑ion polymerové baterie umístěné ve vnitřním prostoru křídel. Energie stačí na hodinu letu a za další hodinu se baterie dobijí. Na palubě je i záložní baterie pro nouzové přistání. Podvozek má dvě zatahovací kola na přídi a na zádi a dvě další pod křídly. Zadní kolo při pojíždění pohání elektromotor 6 kW, který také urychluje letadlo při startu a snižuje tak zátěž pohonných baterií. Nejdůležitější technologií letadla je systém hospodaření s energií E‑FADEC, který automaticky řídí celou elektrickou soustavu. Zjednodušuje ovládání, usnadňuje vyučování při tréninku létání.

První pokusy

První letadla s elektrickým pohonem se zkoušela od 70. Let. Zpráva o prvním bezpilotním modelu pochází dokonce už z roku 1957. Následovaly varianty větroňů a ultralightů. První pilotovaný let se uskutečnil v západním Německu v roce 1973, trval 14 minut.

První registrovaný letoun na světě s plně elektrickým pohonem na baterie byl BL1E Electra firmy Electravia. Testovací pilot Christian Vandamme v otevřeném kokpitu s ním přeletěl 23. prosince 2007 50 km ve francouzských Alpách za 48 minut. BL1E „Electra“ poháněl 18kW elektromotor napájený 47 kg lithium‑polymerovými bateriemi.

Rozvoj technologie létání na elektřinu

Pozadu nezůstává ani rival Airbusu, společnost Boeing, a v únoru roku 2008 poprvé posílá do vzduchu FCD (Fuel Cell Demonstrator). Jak název napovídá, letoun testuje možnost napájení z vodíkových palivových článků.

SkySpark, společný projekt firmy DigiSky a Polytechnické univerzity v Turíně, drží se svým dvousedadlovým letadlem Pioneer Alpi 300 světový rekord v rychlosti elektřinou poháněného letadla. Lithium – polymerové baterie napájející 75kW motor umožnily dne 12. července 2009 let rychlostí 250 km/h.

Představuje se E‑Fan

Samotný model E‑Fan se vyvinul z letadla Cri‑Cri, které bylo létající testovací laboratoří Airbusu pro vývoj baterií a systémů správy energie. Na trh se chystají dvě nové verze: E‑Fan 2.0 plně elektrický dvoumístný a E‑Fan 4.0, který bude čtyřmístný a s hybridním pohonem, aby se zvýšil dolet.

Další zvětšování elektrických letadel však nebude možné bez další elektrotechnické revoluce. Elektrický pohon zatím nedosahuje takových výkonů, jako benzínové motory. Antoine Guidon, ředitel odboru perspektivního letectví francouzského výzkumného centra ONERA, soudí, že budoucnost mají jen malá letadla přepravující maximálně čtyři osoby na vzdálenost maximálně 600 km, a to za méně než dvě hodiny. Solární panely pro získání dostatku elektřiny pro pohon také nestačí. Ředitel výzkumného centra Zodiac Aerospace věří, že 100 % elektrického letadla se dočkáme během několika desetiletí.

Video

Představení elektrického letadla E‑Fan na Berlin Air Show 2014, 
zdroj: http://www.youtube.com/watch?v=J6djdWBedhI

První zprávu o elektrických letadlech uveřejnil Třípól již v září 2011:

http://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/667-prileta-elektricke-letadlo

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sloupový nástroj aneb 600 tun ve středu tokamakové jámy ITER

Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail