Zvaž vědu!
„Zvaž vědu!“ je projekt, který se zaměřuje na popularizaci přírodních a technických věd a na podporu aktivních středoškoláků. Jeho cílem je motivovat mladé lidi k zájmu ...
Známe je všichni – lehká letadélka bzučící za pěkného počasí nad loukami a nad hlavami nadšených leteckých modelářů. Jejich elektrický pohon dnes už málokoho překvapí. Viděli jsme i snímky Solar One nebo Solar Impulse s dlouhatánskými křídly pokrytými solárními články. Na berlínské letecké show koncem letošního května však nad hlavami užaslých diváků kroužil stoprocentně elektrický pilotovaný letoun.
První oficiální let letadla E‑Fan, které vyvinula společnost Airbus Group, proběhl na konci dubna 2014. Pohon zajišťují výkonné elektrické baterie. Neveřejný let se uskutečnil již v březnu na letišti ve francouzském Bordeaux.
Stroj je celokompozitní, dlouhý 6,7 m, rozpětí křídel má 9,5 m. To, co vypadá jako proudové turbíny na bocích letadla, jsou nastavitelné ventilátory poháněné elektrickými motory o výkonu 60 kW. Napájení motorů zajišťují 250V Li‑ion polymerové baterie umístěné ve vnitřním prostoru křídel. Energie stačí na hodinu letu a za další hodinu se baterie dobijí. Na palubě je i záložní baterie pro nouzové přistání. Podvozek má dvě zatahovací kola na přídi a na zádi a dvě další pod křídly. Zadní kolo při pojíždění pohání elektromotor 6 kW, který také urychluje letadlo při startu a snižuje tak zátěž pohonných baterií. Nejdůležitější technologií letadla je systém hospodaření s energií E‑FADEC, který automaticky řídí celou elektrickou soustavu. Zjednodušuje ovládání, usnadňuje vyučování při tréninku létání.
První letadla s elektrickým pohonem se zkoušela od 70. Let. Zpráva o prvním bezpilotním modelu pochází dokonce už z roku 1957. Následovaly varianty větroňů a ultralightů. První pilotovaný let se uskutečnil v západním Německu v roce 1973, trval 14 minut.
První registrovaný letoun na světě s plně elektrickým pohonem na baterie byl BL1E Electra firmy Electravia. Testovací pilot Christian Vandamme v otevřeném kokpitu s ním přeletěl 23. prosince 2007 50 km ve francouzských Alpách za 48 minut. BL1E „Electra“ poháněl 18kW elektromotor napájený 47 kg lithium‑polymerovými bateriemi.
Pozadu nezůstává ani rival Airbusu, společnost Boeing, a v únoru roku 2008 poprvé posílá do vzduchu FCD (Fuel Cell Demonstrator). Jak název napovídá, letoun testuje možnost napájení z vodíkových palivových článků.
SkySpark, společný projekt firmy DigiSky a Polytechnické univerzity v Turíně, drží se svým dvousedadlovým letadlem Pioneer Alpi 300 světový rekord v rychlosti elektřinou poháněného letadla. Lithium – polymerové baterie napájející 75kW motor umožnily dne 12. července 2009 let rychlostí 250 km/h.
Samotný model E‑Fan se vyvinul z letadla Cri‑Cri, které bylo létající testovací laboratoří Airbusu pro vývoj baterií a systémů správy energie. Na trh se chystají dvě nové verze: E‑Fan 2.0 plně elektrický dvoumístný a E‑Fan 4.0, který bude čtyřmístný a s hybridním pohonem, aby se zvýšil dolet.
Další zvětšování elektrických letadel však nebude možné bez další elektrotechnické revoluce. Elektrický pohon zatím nedosahuje takových výkonů, jako benzínové motory. Antoine Guidon, ředitel odboru perspektivního letectví francouzského výzkumného centra ONERA, soudí, že budoucnost mají jen malá letadla přepravující maximálně čtyři osoby na vzdálenost maximálně 600 km, a to za méně než dvě hodiny. Solární panely pro získání dostatku elektřiny pro pohon také nestačí. Ředitel výzkumného centra Zodiac Aerospace věří, že 100 % elektrického letadla se dočkáme během několika desetiletí.
Představení elektrického letadla E‑Fan na Berlin Air Show 2014,
zdroj: http://www.youtube.com/watch?v=J6djdWBedhI
První zprávu o elektrických letadlech uveřejnil Třípól již v září 2011:
http://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/667-prileta-elektricke-letadlo
„Zvaž vědu!“ je projekt, který se zaměřuje na popularizaci přírodních a technických věd a na podporu aktivních středoškoláků. Jeho cílem je motivovat mladé lidi k zájmu ...
Zrušení letního času by mohlo v USA zabránit více než 300 000 případům mrtvice ročně. Posunutí času o hodinu dopředu v březnu a posunutí zpět na podzim narušuje dvakrát ročně cirkadiánní rytmus.
Chobotnice, olihně, sépie a další druhy hlavonožců jsou známé svými neuvěřitelnými maskovacími schopnostmi, kdy rychle mění barvu a texturu kůže, aby s okolím.
Lawsonovo kritérium je Ohmův zákon pro termojadernou fúzi. Aby uvolněné energie bylo více než vstupní, musí být součin hustoty plazmatu a doby udržení jeho energie větší než ...
Nespavost a úzkost přicházejí ruku v ruce s oslabeným imunitním systémem – nová studie začíná odhalovat proč. Příčinou, proč mívají lidé s úzkostí ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.