Bez zařazení

Článků v rubrice: 347

Zdravější města bez aut

Vláda aut v centru Madridu je u konce. Od listopadu 2018 je tato část města až na několik výjimek uzavřena pro všechna auta. I v jiných městech budou obdobně přísné zásahy proti automobilům. Oslo zakazuje parkování na ulicích a přeměňuje je na pěší zóny a cyklostezky. Paříž a Brusel připravují dny bez automobilů. Jiná města, například Mexiko City, Atény a Řím, plánují zákaz vjezdu pro naftové automobily.

Fotogalerie (1)
Typický obrázek z dnešních měst (zdroj Pixabay)

Existují velmi dobré důvody pro zákaz vjezdu aut do hustě obydlených měst. Automobily a jejich infrastruktura zaujímají dnes až 60 % plochy města(!), což představuje velké prostorové, ale i fyzické a duševní zatížení obyvatel. Zapomíná se na to, že města jsou pro lidi a ne pro auta.

Nevýhody automobilizmu

Nejnovější údaje ukazují, že dopravní znečištění přispívá ročně ve světě k předčasným úmrtím 184 000 lidí na následky srdečních a plicních onemocnění, které způsobují oxidy dusíku, saze a oxid uhelnatý. Benzínové a naftové automobily emitují rovněž skleníkové plyny, zejména oxid uhličitý. Automobilové havárie mají navíc každoročně na celém světě na svědomí 78 milionů zraněných a jeden milion mrtvých. Dlouhé jízdy automobilem přispívají k fyzické nečinnosti lidí, což je jeden z největších zdravotních problémů 21. století. Dopravní ruch je rovněž spojován s depresemi dospělých a s problémy pozornosti u dětí. Hromadí se důkazy o tom, že zákazy vjezdu aut mohou tyto problémy zmírnit.

Zdravý vzduch a zdravý pohyb

Když Paříž zorganizovala svůj 4. den bez aut dne 16. září 2018, kleslo znečištění oxidy dusíku o 41 % a hluk o 5 %. V Bruselu v Dni bez automobilů klesly hodnoty sazí o 80 %. Když Kodaň v 60. letech přeměnila četné ulice a silnice na pěší zóny a cyklostezky, více než 60 % lidí začalo jezdit do práce na kole. V Londýně jezdí na kole do práce méně než 2 % lidí. Ve španělském Ponteverde chodí nyní pěšky do školy 80 % dětí.

Existuje několik způsobů, jak řešit problém aut ve městech:

-        zakázat vjezd benzínových a naftových automobilů, ale umožnit provoz bezemisních elektromobilů,

-        zakázat vjezd všech aut,

-        zatraktivnit chůzi, jízdu na kole a veřejnou dopravu.

Audrey Nazare z Imperial College London se domnívá, že nejlepším řešením by bylo zakázat veškerá auta, snad s výjimkou aut pro méně pohyblivé lidi a pro základní služby. Domnívá se, že úplný zákaz aut by ze zdravotního hlediska byl 30 × lepší, než přechod na elektromobily, protože by se snížil počet havárií a lidé by se více pohybovali. Získané prostory by bylo možno přeměnit na jiné účely, jako jsou dětská hřiště, tržiště a prostory pro komunální aktivity. Kdyby někteří lidé byli proti takovémuto radikálnímu řešení, nabízí se šetrnější způsob, například zvýhodnění jiných způsobů dopravy. Například Oslo přeměnilo v roce 2015 četné ulice na pěší zóny a cyklostezky a odstranilo parkování aut na ulicích. Proto rozšířilo železniční dopravu, zvýšilo počet tramvajových linek, zlevnilo městskou dopravu a začalo nabízet dotace na elektrokola. Ve městě bylo ponecháno jen několik soukromých automobilů, dodávková auta a automobily veřejných služeb. Určitý problém představují velmi rozlehlá města, jako je například Sydney, kde velké vzdálenosti znemožňují dostat se někam pěšky nebo na kole. Zde je třeba rozvíjet veřejnou dopravu, která by snížila dopravní zácpy. (V jejich důsledku tráví lidé uvnitř aut celkově až tři týdny v roce.)

Ne všichni schvalují bezautomobilové vize

Například madridská Asociace automobilových prodejců se obává toho, že budou diskriminováni lidé, kteří si nebudou moci dovolit koupit elektromobily a lidé, kteří bydlí v odlehlých lokalitách. Budou též odrazováni návštěvníci měst. Na facebooku v Oslo se rovněž objevují námitky, že „válka proti autům“ porušuje osobní svobodu, komplikuje pohyb ve městě, snižuje počet návštěvníků a poškozuje místní obchodníky. Město se tak údajně stává městem duchů.

Změna musí nastat

Na rozdíl od odmítavých názorů převládá idea, že je jen otázkou času, kdy i další města budou následovat Madrid a Oslo. Změna údajně musí nastat, když už nebude možno žít tam, kde nelze posílat děti hrát si, aniž jim hrozí úraz nebo poškození zdraví. Až se naši potomci budou dívat na obrázky našich měst ucpaných automobily, budou si určitě myslet, že jsme se zbláznili.

Podle: Alice Klein: The road reimagined. New Scientist, 2018, č. 3201, s. 22 – 23

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak funguje produkce radionuklidů pro medicínu v době koronakrize

Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize.

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Deštný prales pod Antarktidou

Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail