Bez zařazení

Článků v rubrice: 326

Zdravější města bez aut

Vláda aut v centru Madridu je u konce. Od listopadu 2018 je tato část města až na několik výjimek uzavřena pro všechna auta. I v jiných městech budou obdobně přísné zásahy proti automobilům. Oslo zakazuje parkování na ulicích a přeměňuje je na pěší zóny a cyklostezky. Paříž a Brusel připravují dny bez automobilů. Jiná města, například Mexiko City, Atény a Řím, plánují zákaz vjezdu pro naftové automobily.

Fotogalerie (1)
Typický obrázek z dnešních měst (zdroj Pixabay)

Existují velmi dobré důvody pro zákaz vjezdu aut do hustě obydlených měst. Automobily a jejich infrastruktura zaujímají dnes až 60 % plochy města(!), což představuje velké prostorové, ale i fyzické a duševní zatížení obyvatel. Zapomíná se na to, že města jsou pro lidi a ne pro auta.

Nevýhody automobilizmu

Nejnovější údaje ukazují, že dopravní znečištění přispívá ročně ve světě k předčasným úmrtím 184 000 lidí na následky srdečních a plicních onemocnění, které způsobují oxidy dusíku, saze a oxid uhelnatý. Benzínové a naftové automobily emitují rovněž skleníkové plyny, zejména oxid uhličitý. Automobilové havárie mají navíc každoročně na celém světě na svědomí 78 milionů zraněných a jeden milion mrtvých. Dlouhé jízdy automobilem přispívají k fyzické nečinnosti lidí, což je jeden z největších zdravotních problémů 21. století. Dopravní ruch je rovněž spojován s depresemi dospělých a s problémy pozornosti u dětí. Hromadí se důkazy o tom, že zákazy vjezdu aut mohou tyto problémy zmírnit.

Zdravý vzduch a zdravý pohyb

Když Paříž zorganizovala svůj 4. den bez aut dne 16. září 2018, kleslo znečištění oxidy dusíku o 41 % a hluk o 5 %. V Bruselu v Dni bez automobilů klesly hodnoty sazí o 80 %. Když Kodaň v 60. letech přeměnila četné ulice a silnice na pěší zóny a cyklostezky, více než 60 % lidí začalo jezdit do práce na kole. V Londýně jezdí na kole do práce méně než 2 % lidí. Ve španělském Ponteverde chodí nyní pěšky do školy 80 % dětí.

Existuje několik způsobů, jak řešit problém aut ve městech:

-        zakázat vjezd benzínových a naftových automobilů, ale umožnit provoz bezemisních elektromobilů,

-        zakázat vjezd všech aut,

-        zatraktivnit chůzi, jízdu na kole a veřejnou dopravu.

Audrey Nazare z Imperial College London se domnívá, že nejlepším řešením by bylo zakázat veškerá auta, snad s výjimkou aut pro méně pohyblivé lidi a pro základní služby. Domnívá se, že úplný zákaz aut by ze zdravotního hlediska byl 30 × lepší, než přechod na elektromobily, protože by se snížil počet havárií a lidé by se více pohybovali. Získané prostory by bylo možno přeměnit na jiné účely, jako jsou dětská hřiště, tržiště a prostory pro komunální aktivity. Kdyby někteří lidé byli proti takovémuto radikálnímu řešení, nabízí se šetrnější způsob, například zvýhodnění jiných způsobů dopravy. Například Oslo přeměnilo v roce 2015 četné ulice na pěší zóny a cyklostezky a odstranilo parkování aut na ulicích. Proto rozšířilo železniční dopravu, zvýšilo počet tramvajových linek, zlevnilo městskou dopravu a začalo nabízet dotace na elektrokola. Ve městě bylo ponecháno jen několik soukromých automobilů, dodávková auta a automobily veřejných služeb. Určitý problém představují velmi rozlehlá města, jako je například Sydney, kde velké vzdálenosti znemožňují dostat se někam pěšky nebo na kole. Zde je třeba rozvíjet veřejnou dopravu, která by snížila dopravní zácpy. (V jejich důsledku tráví lidé uvnitř aut celkově až tři týdny v roce.)

Ne všichni schvalují bezautomobilové vize

Například madridská Asociace automobilových prodejců se obává toho, že budou diskriminováni lidé, kteří si nebudou moci dovolit koupit elektromobily a lidé, kteří bydlí v odlehlých lokalitách. Budou též odrazováni návštěvníci měst. Na facebooku v Oslo se rovněž objevují námitky, že „válka proti autům“ porušuje osobní svobodu, komplikuje pohyb ve městě, snižuje počet návštěvníků a poškozuje místní obchodníky. Město se tak údajně stává městem duchů.

Změna musí nastat

Na rozdíl od odmítavých názorů převládá idea, že je jen otázkou času, kdy i další města budou následovat Madrid a Oslo. Změna údajně musí nastat, když už nebude možno žít tam, kde nelze posílat děti hrát si, aniž jim hrozí úraz nebo poškození zdraví. Až se naši potomci budou dívat na obrázky našich měst ucpaných automobily, budou si určitě myslet, že jsme se zbláznili.

Podle: Alice Klein: The road reimagined. New Scientist, 2018, č. 3201, s. 22 – 23

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail