Podmořský život u Velikonočního ostrova
Podmořský horský řetězec u Rapa Nui, známý také jako Velikonoční ostrov, hostí úžasnou řadu hlubokomořských druhů. Expedice na hřeben Salas y Gómez u Rapa Nui v Tichém oceánu ...
Až do nedávna se přenosové soustavy jednotlivých zemí obešly bez aktivních prvků pro řízení toků výkonů v sítích. Nebylo jich třeba, protože sítě byly navrženy ve stabilní konfiguraci a při stabilním vývoji výroby a spotřeby, kdy nedocházelo k výrazným změnám. Reálný vývoj byl předvídatelný. Spolu s relativně malými či dlouhodobě předvídatelnými mezistátními přenosy byla ve většině případů zajištěna bezpečnost provozu přenosových soustav s rozložením toků výkonu daným pouze výrobou, spotřebou a impedancí přenosových cest.
Během poslední doby ale postupně dochází ke změnám, které vyvolávají vznik tzv. úzkých profilů v přenosových sítích. Přes tato úzká místa se přenášejí enormní výkony, což snižuje spolehlivost provozu soustavy. Na vznik úzkých míst má vliv především:
Jedním z dostupných řešení pro eliminaci úzkých míst je použití síťových prvků, jež umožňují aktivní řízení toků výkonu po vedeních. Proto se začaly poměrně výrazně nasazovat transformátory s regulací fáze, označované též jako transformátory s příčnou regulací – PST (Phase Shifting Transformers).
Principy regulace toků výkonů v sítích transformátory PST
Transformátor PST je vždy složen ze sériové a regulační jednotky. Vinutí sériové jednotky je umístěno přímo na napětí sítě (tedy např. na napětí 400 kV). Na tomto vinutí dochází k výslednému fázovému posunu – k vstupnímu/výstupnímu napětí se přidává fázově posunuté regulační napětí. Regulační transformátor s přepínačem odboček je napájen z odbočky sériového vinutí a umožňuje regulaci.
Neplánované a kolísavé přenosy výkonu způsobené proměnnou dodávkou ze solárních a větrných zdrojů v Německu se na přeshraničních profilech přenosové soustavy projevují velkými změnami příkonu. V nejkritičtějších situacích se přes naši soustavu valí až 3 500 MW elektrického výkonu, což je více než trojnásobek obvyklé hodnoty. Značné objemy neplánovaných přenosů výrazně zatěžují přenosovou soustavu nejen na přeshraničních profilech, ale samozřejmě mohou přetěžovat i vnitřní vedení, zejména v neúplných stavech zapojení sítě.
Příkony od výroby z obnovitelných zdrojů na severu Německa již v dnešní době značně zatěžují některé části vnitřní přenosové soustavy v ČR, což může ovlivnit vyvedení výkonu z českých zdrojů a může vyvolat potřebu výstavby a posilování dalších přenosových vedení v ČR. V současné době je v Německu instalováno ve větrných zdrojích více než výkon 30 temelínských bloků (cca 31 000 MW), což již dávno výkonově přesáhlo možnosti transferu elektřiny do oblastí vysoké průmyslové spotřeby v samotném Německu a proud se tak dere do sítí ve středoevropském měřítku.
Hlavní směry příkonů v oblasti při velké výrobě z obnovitelných zdrojů energie na severu Německa dnes a při budoucím stavu ovlivněném PST umístěnými na profilu Polsko- Německo a PST umístěnými v rozvodně Hradec na profilu 50 Hz (ČEPS) jsou schematicky znázorněny na obr. 2 a obr. 3.
V závislosti na technických parametrech PST nasazených na přeshraničním profilu by bylo v praxi možné omezit přetok nad1 000 MVA. To by prakticky ve všech případech řešilo kritické situace, jejichž výskyt se v souvislosti s vysokými přetoky přes profily očekává.
Nasazení tohoto regulačního prostředku v naší soustavě zčásti přesune příkony mimo elektrizační soustavu ČR.
Podmořský horský řetězec u Rapa Nui, známý také jako Velikonoční ostrov, hostí úžasnou řadu hlubokomořských druhů. Expedice na hřeben Salas y Gómez u Rapa Nui v Tichém oceánu ...
Pomocí nové metody odhalili vědci klíčové vlastnosti radioaktivního promethia, prvku vzácných zemin. Stalo se tak až téměř osm desetiletí poté, co byl tento nepolapitelný prvek vzácných zemin objeven.
Před pěti lety NASA zahájila misi jako vystřiženou ze sci-fi trháku. Nasadily robotický systém Astrobees na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), který zde pomáhá astronautům s opravami a údržbou.
Základní školy na Praze 4, Filosofská a Školní, se mohou pochlubit unikátním projektem monitoringu mikroklimatu a škodlivých látek v ovzduší.
Ve studii, kterou vedli Jan Korbel z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) a Ashley Sandersová z Berlínského institutu pro biologii lékařských systémů Centra Maxe Delbrücka ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.