Bez zařazení

Článků v rubrice: 334

Uloupený ledovec jako řešení pitné vody?

Jihoafrické Kapské Město nutně potřebuje čerstvou vodu. Nabízí se jedno netradiční řešení: odloupnout kus antarktického ledovce a pomocí tankerů a remorkérů jej přitáhnout až ke břehům Jižní Afriky. Tající voda by pak napojila žíznivé město. Je takový plán proveditelný?

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ledovec o hmotnosti 125milionů tun by mohl pokrýt 20 % roční potřeby Kapského Města. Ovšem doprava takového kolosu asi bude drahá a nebezpečná a při cestě mohou nastat nepředvídané okolnosti - rozlomení či překocení ledovce, srážka s lodí apod. „Záleží, jak masivní by ledovec byl, a jak by v průběhu cesty roztával,“ řekl Ted Scambos, vědecký pracovník Earth Science and Observation Center University of Colorado Boulder.

Nápad na „uloupení“ ledovce není nový. Nyní s ním přichází Nicholas Sloan, jihoafrický námořník-záchranář, který má zkušenosti s bojem proti ozbrojeným pirátům, zachraňováním tisíců tučňáků namočených v ropě z vraku lodi a také s pomocí při havárii italské lodi Costa Concordia, která se převrátila u Toskánska. Sloanův projekt inspirovalo dlouhé sucho, které zasáhlo město se 4 miliony lidí. Domácnosti Kapského Města mají v současné době omezení spotřeby na 70 litrů vody denně (podle geologického průzkumu USA používá průměrný Američan denně mezi 80 až 100 litry vody). Aby se nedostatek vody zmírnil, navrhl Sloane únos obrovského ledovce o rozměrech 1 000 × 500 × 250 metrů z Antarktidy. Projekt v hodnotě 200 milionů dolarů nazvaný Southern Ice Project už připravuje tým glaciologů, oceánografů a inženýrů.

Jak na to

Pokud se vláda Kapského Města rozhodne projekt financovat - což se jeví jako nepravděpodobné, protože jiné možnosti, včetně odsolování mořské vody, jsou méně nákladné - vědci by použili satelitní data k nalezení nejvhodnějšího ledovce na ostrově Gough, který leží asi 2 570 kilometrů od Kapského Města. Sonary a radarové skeny by odhalily případné praskliny v ledu. Dva remorkéry by ho zachytily do sítě lan z Dyneemy, supermateriálu, který plave na vodě a je vhodný pro nízké teploty. Dva supertankery, každý tažený remorkérem, by pak ledovec přibližovaly k pobřeží Afriky. Problém je, že větry zde dosahují rychlosti 128 km/h a generují vysoké vlny. Bizarní procesí ledu, supertankerů a remorkérů by sledovalo mořské proudy, aby se ušetřilo na palivu: nejprve použitím východního antarktického proudu a poté skokem do proudu Benguela, který by je dopravil do Jižní Afriky.

Sloane míní, že celá cesta by pravděpodobně trvala 90 dní. Vzhledem ke známým rychlostem tání by byl ledovec v době, kdy by dosáhl svého cíle, nejméně o 8 % menší. Potom by ledovec zakotvil v chladném pobřežním proudu Benguela Current, kde by byl zabalen do geotextílie na ochranu proti živlům. Stroje by pak drtily ledovec na ledovou kaši, která by se dopravovala na břeh na kontejnerových lodích a předávala do městských nádrží.

Co by to obnášelo

Myslím, že by se jim to mohlo podařit,“ řekl Scambos. „To proto, že oceánské proudy fungují v jejich prospěch. Cesta z Antarktického ostrova do Kapského Města je pravděpodobně jednou z nejlepších,“ řekl. „Druhé místo, které by mělo podobnou šanci, je Perth v Austrálii. Posádka transportu by však musela učinit mnoho opatření. Měli by zřejmě vyříznout do ledovce nějaké rýhy a udělat odtoky, aby mohla s povrchu odtékat tající voda, protože ta by mohla způsobit problémy,“ řekl Scambos. Také není jasné, jak trek ledovce přes slané moře kontaminuje zmrzlou sladkou vodu v ledovci a zda na něm během cesty nezačnou růst organismy jako řasy. Pokud by byla cesta úspěšná, odměnou bude nedotčená polární voda. „Je fantasticky svěží a čistá,“ řekl Scambos. „Většina té vody se vytvořila před stovkami až tisíci lety.“

Antarktida každoročně vrhá miliardy a miliardy tun ledu do moře. Množství potřebné pro Kapské Město je jen malý zlomek veškerého ledu, který pluje oceánem. „Ledovce se od pobřeží běžně odlamují a rozpouštějí se v oceánu, tak proč je nepoužít pro zásobování pitnou vodou?“ míní Matthias Huss, glaciolog na univerzitě ve Fribourgu ve Švýcarsku. „Také doprava vody ve formě bloku ledu je pravděpodobně účinnější než přeprava kapalné vody.“

Ani takový grandiózní projekt nebude znamenat dlouhodobé řešení nedostatku vody v Kapském Městě. A bude drahý. Ekonomicky to asi není dobrý nápad - je ospravedlnitelný jen v případě naléhavé nouzové situace.

Podle https://www.livescience.com/65656-kidnapping-antarctic-icebergs.html?utm_source=ls-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20190609-ls

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Výroba vakuové nádoby ITER

Práce na staveništi tokamaku ITER pokročily a množí se zprávy o dokončených komponentách vlastního reaktoru tokamaku ITER, o jejich transportu z výrobních závodů na staveniště a jejich instalaci.

Proti znečistění ovzduší se dá bojovat i jednoduchým nástrojem za dolar

Jednoduché nové zařízení, které přijde na méně než 1 USD, by mohlo pomoci celosvětovému úsilí o snížení škodlivého znečištění ovzduší emisemi amoniaku. A zároveň zlepšit produkci potravin! Malý plastový nástroj navrhli brazilští vědci ve spolupráci s ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail