Bez zařazení

Článků v rubrice: 331

Uloupený ledovec jako řešení pitné vody?

Jihoafrické Kapské Město nutně potřebuje čerstvou vodu. Nabízí se jedno netradiční řešení: odloupnout kus antarktického ledovce a pomocí tankerů a remorkérů jej přitáhnout až ke břehům Jižní Afriky. Tající voda by pak napojila žíznivé město. Je takový plán proveditelný?

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ledovec o hmotnosti 125milionů tun by mohl pokrýt 20 % roční potřeby Kapského Města. Ovšem doprava takového kolosu asi bude drahá a nebezpečná a při cestě mohou nastat nepředvídané okolnosti - rozlomení či překocení ledovce, srážka s lodí apod. „Záleží, jak masivní by ledovec byl, a jak by v průběhu cesty roztával,“ řekl Ted Scambos, vědecký pracovník Earth Science and Observation Center University of Colorado Boulder.

Nápad na „uloupení“ ledovce není nový. Nyní s ním přichází Nicholas Sloan, jihoafrický námořník-záchranář, který má zkušenosti s bojem proti ozbrojeným pirátům, zachraňováním tisíců tučňáků namočených v ropě z vraku lodi a také s pomocí při havárii italské lodi Costa Concordia, která se převrátila u Toskánska. Sloanův projekt inspirovalo dlouhé sucho, které zasáhlo město se 4 miliony lidí. Domácnosti Kapského Města mají v současné době omezení spotřeby na 70 litrů vody denně (podle geologického průzkumu USA používá průměrný Američan denně mezi 80 až 100 litry vody). Aby se nedostatek vody zmírnil, navrhl Sloane únos obrovského ledovce o rozměrech 1 000 × 500 × 250 metrů z Antarktidy. Projekt v hodnotě 200 milionů dolarů nazvaný Southern Ice Project už připravuje tým glaciologů, oceánografů a inženýrů.

Jak na to

Pokud se vláda Kapského Města rozhodne projekt financovat - což se jeví jako nepravděpodobné, protože jiné možnosti, včetně odsolování mořské vody, jsou méně nákladné - vědci by použili satelitní data k nalezení nejvhodnějšího ledovce na ostrově Gough, který leží asi 2 570 kilometrů od Kapského Města. Sonary a radarové skeny by odhalily případné praskliny v ledu. Dva remorkéry by ho zachytily do sítě lan z Dyneemy, supermateriálu, který plave na vodě a je vhodný pro nízké teploty. Dva supertankery, každý tažený remorkérem, by pak ledovec přibližovaly k pobřeží Afriky. Problém je, že větry zde dosahují rychlosti 128 km/h a generují vysoké vlny. Bizarní procesí ledu, supertankerů a remorkérů by sledovalo mořské proudy, aby se ušetřilo na palivu: nejprve použitím východního antarktického proudu a poté skokem do proudu Benguela, který by je dopravil do Jižní Afriky.

Sloane míní, že celá cesta by pravděpodobně trvala 90 dní. Vzhledem ke známým rychlostem tání by byl ledovec v době, kdy by dosáhl svého cíle, nejméně o 8 % menší. Potom by ledovec zakotvil v chladném pobřežním proudu Benguela Current, kde by byl zabalen do geotextílie na ochranu proti živlům. Stroje by pak drtily ledovec na ledovou kaši, která by se dopravovala na břeh na kontejnerových lodích a předávala do městských nádrží.

Co by to obnášelo

Myslím, že by se jim to mohlo podařit,“ řekl Scambos. „To proto, že oceánské proudy fungují v jejich prospěch. Cesta z Antarktického ostrova do Kapského Města je pravděpodobně jednou z nejlepších,“ řekl. „Druhé místo, které by mělo podobnou šanci, je Perth v Austrálii. Posádka transportu by však musela učinit mnoho opatření. Měli by zřejmě vyříznout do ledovce nějaké rýhy a udělat odtoky, aby mohla s povrchu odtékat tající voda, protože ta by mohla způsobit problémy,“ řekl Scambos. Také není jasné, jak trek ledovce přes slané moře kontaminuje zmrzlou sladkou vodu v ledovci a zda na něm během cesty nezačnou růst organismy jako řasy. Pokud by byla cesta úspěšná, odměnou bude nedotčená polární voda. „Je fantasticky svěží a čistá,“ řekl Scambos. „Většina té vody se vytvořila před stovkami až tisíci lety.“

Antarktida každoročně vrhá miliardy a miliardy tun ledu do moře. Množství potřebné pro Kapské Město je jen malý zlomek veškerého ledu, který pluje oceánem. „Ledovce se od pobřeží běžně odlamují a rozpouštějí se v oceánu, tak proč je nepoužít pro zásobování pitnou vodou?“ míní Matthias Huss, glaciolog na univerzitě ve Fribourgu ve Švýcarsku. „Také doprava vody ve formě bloku ledu je pravděpodobně účinnější než přeprava kapalné vody.“

Ani takový grandiózní projekt nebude znamenat dlouhodobé řešení nedostatku vody v Kapském Městě. A bude drahý. Ekonomicky to asi není dobrý nápad - je ospravedlnitelný jen v případě naléhavé nouzové situace.

Podle https://www.livescience.com/65656-kidnapping-antarctic-icebergs.html?utm_source=ls-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20190609-ls

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail