Bez zařazení

Článků v rubrice: 354

OSN považuje klimatickou změnu za největší hrozbu pro lidstvo

Globální světové emise CO2 z energetického sektoru neustále rostou, navzdory podpoře obnovitelným zdrojům, a v roce 2017 dosáhly 32,6 gigatun. Proti roku 2000 byly větší o 40 %. Jaderné elektrárny při svém provozu neprodukují žádné emise skleníkových plynů a spočítáme-li emise za celou jejich provozní životnost a palivový cyklus, produkují stejné množství CO2 jako větrné elektrárny na pevnině, jak ukazuje graf. č. 1.  Protože jaderná energie je na rozdíl od větrné spolehlivým energetickým zdrojem produkujícím elektřinu ve velkém měřítku, může přímo nahrazovat elektrárny spalující fosilní paliva. Například Francie vyrábí až 70 % celkové elektřiny v jaderných elektrárnách a má pouze asi šestinové emise CO2 ve srovnání s průměrem EU!

Fotogalerie (3)
Graf č. 1: Produkce oxidu uhličitého na kWh vyrobenou v různých zdrojích

Elektřina je nejušlechtilejší z primárních energií

Moderní společnost je stále více závislá na elektřině. Od roku 2000 se poptávka po elektřině zvyšovala rychleji než poptávka po primární energii. Podíl elektřiny na primární energii se zvýšil z 15 na 19 %  a tento trend bude  pokračovat. Elektřina je čistý zdroj v místě spotřeby, ale současný sektor  výroby elektřiny se podílí více než 40 % na celkových globálních emisích. Proto bude dekarbonizace energetického sektoru při zabezpečování dostupné a spolehlivé elektřiny pro neustále se zvyšující počet obyvatel nejdůležitějším úkolem v boji proti změně klimatu. Díky soustředěnému mezinárodnímu úsilí se za uplynulých 20 let sice podařilo zvýšit množství elektřiny vyrobené ve větrných, slunečních a jiných obnovitelných zdrojích, ale nepodařilo se vyřadit fosilní paliva z energetického mixu. V roce 2017 vyrobila fosilní paliva dokonce více elektřiny než kdykoliv dříve, a to jak v relativním, tak absolutním měřítku, jak ukazuje graf. č. 2.

Čas je kritický faktor

Cílem Pařížské dohody je udržet globální teplotu pod dvěma stupni Celsia a zaměřit úsilí na dosažení pouze 1,5 oC nad předindustriální hodnotu. Dosažení tohoto cíle by podstatně snížilo rizika spojená se změnou klimatu. Ve své zprávě z října 2018 varoval IPCC, že limitu 2 oC by mohlo být dosaženo již do začátku 30. let. Mezi různými cestami k udržení teploty pod 1,5 oC  IPCC zdůraznil mimořádný význam, který bude mít další rozvoj využívání jaderné energie. Tuto zvýšenou úlohu zdůrazňují mezinárodní energetické organizace, jako je International Energy Agency, Energetická iniciativa MIT, US Energy Information Agency, World Energy Council, atd. Jaderný průmysl uznává naléhavost této výzvy a důležitost, kterou budou hrát všechny nízkouhlíkové zdroje energie. Vize jaderného průmyslu je vyjádřena v projektu Harmony, v níž se předpokládá, že se jaderná energie bude v roce 2050 podílet na globální výrobě elektřiny 25 %, což rovněž  pomůže odvrátit nejhorší důsledky  klimatických změn. (O projektu Harmony jsme psali zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2273-program-harmonie-svetove-jaderne-asociace)

Na cestě k neudržitelnosti

Titulky novin a nejnovější Statistical Review of World Energy společnosti British Petroleum upozorňují na rychlý růst poptávky po energii a růst emisí uhlíku a také na objevující se trend, že se svět dostává na cestu „neudržitelnosti“. Statistické přehledy zdůrazňují rostoucí rozdíly mezi požadavky na zvýšení aktivity v oblasti změny klimatu a skutečným pokrokem při snižování emisí uhlíku. Globální poptávka po primární energii se v roce 2018 zvýšila o 2,9 %, což  byl  největší růst od roku 2010. A došlo k němu přesto, že se snížil ekonomický růst a zvýšily ceny energií. Souběžně s tím se o 2 % zvýšily i emise CO2 související s výrobou elektřiny, a to o 0,6 gigatuny. Je to přibližně ekvivalent emisí uhlíku, které by emitovala třetina osobních automobilů ve světě. Růst spotřeby energie byl zaznamenán zejména v Číně, USA a v Indii. Tyto země se podílely dvěma třetinami na celkové poptávce po primární energii. Nejnápadnější byl růst spotřeby energie v USA, kde došlo ke  zvýšení o 3,5 %, což byl největší růst za posledních 30 let. Je to v ostrém kontrastu s uplynulým desetiletím, kdy zde spotřeba klesala.

Výkyvy jsou horší než pouhé oteplování

Hlavní ekonom společnosti BP Spencer Dale k tomu poznamenal, že růst spotřeby v roce 2018 souvisel s klimatickými jevy. V mnoha částech světa s vysokou poptávkou po energii byl totiž zaznamenán neobvykle velký počet jak horkých dnů, tak dnů neobvykle chladných. Byly postiženy hlavně USA, Čína a Rusko, kteréžto země požadovaly zvýšenou dodávku energie jak k ochlazování, tak k zahřívání domovů. Statistický přehled poprvé odhalil, že takové teplotní rozdíly zvyšují světovou spotřebu fosilních paliv navzdory existujícímu úsilí v boji proti změně klimatu. Zaznamenané výrazné kolísání teplot, kdy jsou dny mnohem teplejší nebo chladnější než je normální stav, vedlo k velkému zvýšení spotřeby plynu oproti stavu za déle než posledních třicet let. Rovněž se v posledních dvou letech zvýšila i spotřeba uhlí, ačkoliv předtím se po tři roky jeho spotřeba snižovala. Mr. Dale prohlásil, že rostoucí počet extrémních klimatických událostí a rostoucí poptávka po energii by se mohly stát velmi krutým cyklem. Jestliže existuje souvislost mezi rostoucím množstvím uhlíku v atmosféře a obdobnými klimatickými událostmi, které byly zaznamenány v roce 2018, pak zde existuje možnost vzniku takového krutého zacyklování. Rostoucí úrovně uhlíku v atmosféře povedou k extrémním klimatickým projevům, které na druhé straně zvýší spotřebu energie (a tím i emise uhlíku), protože lidé a společnosti budou muset čelit nepříznivým účinkům klimatu. Zvýší se tak nesoulad mezi společenskou poptávkou po akcích zaměřených na omezování změny klimatu a na dosažení pokroku v této oblasti, a zvýšenou poptávkou po energii. Svět se postupně dostane na cestu neudržitelnosti.

Zdroje:

World Nuclear Association – www.world-nuclear-energy.org/ nuclear-basics/nuclear-energy-and-climate-change.aspx

NucNet, 12.6.2019 https://www.nucnet.org/news/headline-numbers-hide-trend-that-is-putting-world-on-unsustainable-path-6-3-2019

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nová metoda odsolování

Stovky milionů lidí již dnes žijí v oblastech s nedostatkem vody. OSN předpovídá, že do roku 2030 bude až polovina světové populace žít v oblastech s vysokým nedostatkem vody. Krize má nastat i ve vyspělých zemích. Např.

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře zve

Pro studenty, mladé vědce a ostatní zájemce o kosmonautiku zde máme aktuální přednášky a programy pořádané Českou kosmickou kanceláří a vzdělávacím spolkem Kosmos-News. Nabízejí mateřským, základním i středním školám, ale i organizátorům dalších vzdělávacích ...

Úloha jaderné energie při obnově ekonomiky po pandemii

Agentura pro jadernou energii při OECD (OECD-NEA) vypracovala zprávu, která zkoumá úlohu jaderné energie v souvislosti s obnovou ekonomiky po COVID-19. Obsahuje čtyři hlavní témata: budování odolnosti elektrických sítí, tvorba pracovních příležitostí, ...

Solární nabíječky pro elektromobily

Nabíjení elektromobilů přinese v budoucnosti zvýšené nároky na kapacitu energetických sítí. K řešení problémů s tím spojených by mohly přispět solární nabíječky. Jejich rozvoj zatím táhnou především technologické firmy v USA.

Větrné turbíny vyplouvají na moře

Výkon větrných elektráren umístěných v mořích celého světa přesáhl ke konci loňského roku 650 GW, což odpovídá přibližně dvěma třetinám instalovaného elektrárenského výkonu Evropské unie. Naprostá většina elektřiny z větru pochází z turbín ukotvených ve dně mělkých pobřežních vod.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail