Bez zařazení

Článků v rubrice: 330

Už zase našli Atlantidu!

Před 2 400 lety popsal filozof Plato mocný stát disponující nevídanou technologií, neslýchaným množstvím vozů, slonů a býků a nepředstavitelným bohatstvím. Nazval ji Atlantida a nechal ji v přírodní katastrofě zmizet v moři. Od té doby ji lidé hledají, aniž mají jistotu, zda skutečně existovala, či zda si ji Plato vymyslel. Poslední vítězný křik hledačů zazněl z pobřeží Španělska.

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Ken Feder, profesor archeologie na státní univerzitě v Connecticutu, se domnívá, že Atlantidu je zbytečné hledat. „Atlantida je symbol materiálně bohaté, technologicky vyspělé a vojensky silné země, která sama sebe zničila svým bohatstvím a mocí. Jako propaganda v Platonově povídce o morálce je legenda Atlantidy více o hrdinném soupeři Athénách než o potopené civilizaci. Je jasné, že Plato stvořil Atlantis jako spiklenecké prostředí pro své příběhy, protože nikde na světě o ní nejsou žádné jiné záznamy. Existuje mnoho řeckých textů; určitě by ji někdo jiný alespoň okrajově zmínil. Ani z žádného jiného zdroje neexistuje žádný důkaz, že legendy o Atlantidě existovaly dříve, než o nich Plato v roce 360 př. n. l. napsal“, míní.

Navzdory podezření, že jde o fikci, hledají lidé po staletí její místo a snášejí nejpodivnější důkazy o její existenci v Atlantském oceánu, Bolivii, Turecku, Německu, na Maltě, v Karibiku a dokonce v Antarktidě. Nejpravděpodobnější základ mýtu o Atlantidě tkví zřejmě ve starověké tragédii - explozi ostrova Santorini, kde prokazatelně žila vyspělá civilizace, zničená obrovským vulkanickým výbuchem. Plato však jasně situoval Atlantidu, „ostrov větší než Libye a Asie dohromady“, za „Heraklovy sloupy“, tedy za dnešní Gibraltarský průliv do Atlantiku.

Viděno z vesmíru

Před dvěma lety společnost Merlin Burrows sídlící v North Yorkshire v Anglii analyzovala historické záznamy a data ze satelitů a hledala archeologicky zajímavá místa. Tým Bruce Blackburna, ředitele společnosti, použil data z družic Landsat 5 a Landsat 8 (které také dodávají data pro Google Earth) a našel zajímavé místo ve Španělsku v Doñana National Park. Prostudovali Platónovy spisy Timaios a Kritias, kde se o Atlantidě píše, a údajně ještě další pramen, který však Blackburn zatím nechce zveřejnit. Na pobřeží Španělska (které je zřejmě větší než Libye a Malá Asie dohromady) poblíž Gibraltaru našli několik archeologických míst: velké kruhy, pravděpodobně základy věží, zříceniny čehosi, co pokládají za Poseidonův chrám, a zelenomodrou patinu pokrývající trosky - vše, o čem Platon hovoří. Tým rovněž našel dlouhou zeď v moři a evidenci zásahu cunami, která by mohla být příčinou kataklyzmatického zániku Atlantidy. „Atlantida, kterou Plato detailně popisuje, je tady a každý ji může vidět!“ raduje se Blackburne.

Analýza vzorků

Společnost Merlin Burrows se vydala na místo a odebrala vzorky. Byl zde např. beton prokazatelně vyrobený lidmi. Datová analýza v italské laboratoři potvrdila stáří vzorku mezi 10 000 a 12 000 lety, což souhlasí s Platonovým určením. (Blackburn ale nechtěl zveřejnit, jakou datovací metodu laboratoř použila.) Merlin Burrows a Ingenio Films spolu o nálezu natočili dvouhodinový dokument nazvaný „Atlantica“ a Blackburn očekává, že další dokumentaristé budou následovat a točit další filmy. „Chceme na tom hodně vydělat,“ říká Blackburn, „a peníze vrazit do dalšího archeologického výzkumu.“

Starověké zbytky

Merlin Burrows není první společností, která tvrdí, že Atlantida ležela v jižním Španělsku. Již v roce 2004 ji do národního parku Doñana lokalizovala studie v časopise Antiquity. Elena Maria Whishaw, ředitelka anglicko-španělské školy archeologie, publikovala v roce 1929 knihu „Atlantis in Andalucia„ (Rider & Company), v níž tvrdí, že místo bylo kolonií Atlantidy. Není divu, že lidé hledají Atlantidu ve Španělsku - lidé zde žili opravdu od dávnověku. Časopis Journal of Archaeological Science uvádí, že na základě analýzy pylu a sedimentů lze tvrdit, že v Doñana National Parku žili lidé už před 5 000 lety. Je také doloženo, že v neolitu a době bronzové bylo území výše nad hladinou vody. Park leží na holocénních usazeninách, které se formovaly před 7 000 lety. „Pod těmito usazeninami jsou předholocénní sedimenty a vrstvy fosilizovaného písku o tisíce let starší“, říká Juan José Villarías-Robles, zástupce ředitele Ústavu pro jazyk, literaturu a antropologii v Madridu. Pokud by bylo stáří nalezených vzorků betonu opravdu 10 000 až 12 000 let, jak tvrdí Merlin Burrows, pak by musely pocházet z předholocénních formací. Ale pro tuto lokalitu to nesouhlasí s „Atlantským“ typem společnosti. „Pokud předpokládáme, že materiál je lidského původu (a to je stále sporné), pak by se muselo jednat o dávnou civilizaci z paleolitu“, říká Villarías-Robles. „To je období lovců a sběračů a ne zemědělců, chovatelů a námořníků.“

Vyberte si

Mezitím se Feder (antropolog na Státní univerzitě v Connecticutu) ptal, proč Merlin Burrows nepředložil svá zjištění do recenzovaného časopisu, který by dal jiným vědcům šanci tento výzkum prověřit. „Okamžitě se zapne můj detektor podvodů, když někdo místo toho provede oznámení prostřednictvím tiskové zprávy, tiskové konference nebo webové stránky,“ řekl Feder. Ve své knize „Encyklopedie pochybné archeologie: od Atlantidy po Valam Olum“ (Greenwood, 2010) Feder našel v Platónových dialozích 53 specifických popisů Atlantidy, včetně toho, že město mělo mosty spojující prstence země, jakož i centrální ostrov obklopený kamennou zdí. Popisy také uváděly, že Poseidonův chrám v Atlantidě měl střechu ze slonoviny, stěny ze stříbra a věže ze zlata. „Tato oblast je jistě zajímavá, ale ne nová“, řekl Mark Adams, autor knihy „Potkáme se v Atlantidě: Moje pátrání po nalezení starého potopeného města“ (Dutton, 2015). „Archeologové vědí už léta, že jižní Španělsko bylo významným a rušným námořním obchodním místem starověku“, řekl Adams Live Science. Stejně jako Feder i Adams uvedl, že několik aspektů posledních nálezů splňuje některé popisy Atlantidy, včetně toho, že v regionu došlo ke katastrofálním zemětřesením a záplavám, ale že další aspekty chybí.

Mýtus?

Adams uvedl, že by názor na nalezení Atlantidy bral vážněji, kdyby měl klíčové podrobnosti z Platónových dialogů, včetně jedinečného rozložení soustředných kruhů města (jako býčí oko), moře a suché země. Tyto soustředné kruhy jsou odlišné od samostatných kruhů, které našel Merlin Burrows. Nebo snad kdyby archeologové našli nápis o Atlantidě v nějakém egyptském chrámu, kde podle Platónova tvrzení byl nalezen původní popis. „Mnozí lidé to dělají tak, že si vezmou části Platónova příběhu (je tam spousta informací, proto je tak zábavné si s tím hrát, je to něco jako mapa pokladů), vyberou části, které odpovídají jejich hypotéze a tiše vynechávají části, které jí neodpovídají.“ řekl Adams. „Ve skutečnosti je pravděpodobné, že Platón vzal prvky různých příběhů a mýtů, které slyšel, a vložil tento zdrojový materiál do fiktivního příběhu o pokročilé a zkorumpované společnosti Atlantidy, kterou bohové zničili. Použil to, aby předložil filozofický argument.“ řekl Adams. Jinými slovy: Lidé často tvrdí, že našli Atlantis. Ale kdyby si přečetli text, uvědomili by si, že to byla legenda, ne reálné místo. Ruiny ve Španělsku pravděpodobně patří k jiné starověké kultuře.

Zemská tektonika hovoří proti

Nejvážnější argument pro to, že Atlantida je mýtus, je to, že v Atlantiku nikdy nebyly nalezeny stopy ostrova, navzdory desetiletí trvajícímu mapování mořského dna a pokrokům v oceánografii. Přestože na dně moře je ještě mnoho záhad, je těžké věřit, že světoví oceánografové, ponorky a hlubokomořské sondy nenašli nic, co by mohlo napovídat ostrovu většímu než Asie a Libye dohromady. „Tektonika zemských desek nás učí, že v tomto místě se mořské dno rozšiřuje, kontinenty driftují. Geologie hovoří jasně. Zde by nemohlo být místo pro potopený ostrov“, říká Ken Feder. Po 130 letech usilovného hledání jsme nenašli žádnou stopu. Přesto je legenda o Atlantidě stále živá. A Atlantida nebyla nikdy ztracená - stále je tam, kde byla vždy: v platónových knihách.

https://bgr.com/2018/11/28/atlantis-found-2018-discovery-merlin-burrows/

https://www.livescience.com/64176-lost-city-atlantis-spain.html?utm_source=ls-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20181128-ls

https://www.livescience.com/23217-lost-city-of-atlantis.html

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

ITER - pohled shora

Kdo si myslíte, že má největší přehled o tom co se děje na staveništi tisíciletí – na staveništi tokamaku ITER? Generální ředitel? Nebo šéf Rady ITER Arun Srivastava? Velký omyl! Je to muž, který z výšky 85 metrů sleduje z kabiny jeřábu dění pod sebou!

Průlom na tokamaku DIII-D. Zbystřete!

Režimy typu „Super H Mode“ demonstrují zlepšenou výkonnost fúze a umožňují zásadní krok směrem k ekonomické fúzní energii. Pokud Američané něco označí za „super výsledek“, bývá to zpravidla návnada pro sponzory. Ovšem pod zprávu z 24.

Počítač modeluje nestability ve fúzních plazmatech

Nestability plazmatu byly a jsou a budou velkou překážkou při udržení termojaderného plazmatu dobu dostatečně dlouhou pro fungování využitelné termojaderné fúze. Existuje řada počítačových programů – kódů, které dokáží simulovat chování plazmatu včetně rozvoje, průběhu nejrůznějších jeho nestabilit.

Proč si koupit elektrokolo?

Elektrokola zažívají poslední dobou obrovský boom. Oblibu získává tento dopravní prostředek doplněný o elektrický pohon zaslouženě. Na e-kolech snadněji a pohodlněji zdoláte náročnější terény a z jízdy se tak můžete radovat, ať je vaším cílem obchodní ...

Učit se, učit se, učit se – před 100 lety a po americku

V článku První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2283-prvni-svetova-valka-elektrotechnika-a-americti-vynalezci) jsme si prohlíželi stránky starého (již dávno zaniklého) amerického měsíčníku The Electrical Experimenter z roku 1918.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail