Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Slunce právě vychází a budova kampusu univerzity v Seattlu začne v každém okamžiku tát. Nejde o chybu v projektu. Uvnitř panelů stěn je totiž gel, který tuhne v noci a s nástupem dne se taví. Jedná se o materiál s fázovou přeměnou – PCM (Phase Exchange Material). Jde o gel, který pomůže snížit množství energie nutné k ochlazování kancelářských místností v sídle oddělení molekulárního inženýrství.
K chlazení se již tisíce let používá led, materiál tající při teplotě 0 stupňů Celsia. Pokrok vědy o materiálech i rostoucí náklady na energii nyní podporují zájem o výzkum materiálů PCM; ty fungují při různých teplotách a umožňují udržet optimálně teplo i chlad a popř. i skladovat energii.
Materiály s fázovou přeměnou jsou atraktivní „šetřílci“ energie díky své schopnosti absorbovat nebo uvolňovat velké množství energie, přičemž setrvávají blízko konstantní teploty. Jan Kosny z Fraunhofer Centre for Sustainable Energy Systems in Cambridge, Mass., uvádí, že roztavit led lze stejným množstvím energie, jaké je nutné k ohřátí stejného množství vody o 82 stupňů Celsia.
Kosny začal zkoumat potenciál PMC materiálů již před třiceti lety. Zaměřil se přitom na včelí vosk jako na prostředek skladování slunečního tepla. Důvod, proč jsou materiály s fázovou přeměnou tak užitečné, spočívá v tom, že k narušení molekulárních vazeb mezi atomy je nutná energie, při které materiál taje. Když se vazby opět formují – když materiál tuhne – se energie naopak uvolňuje.
Jak to bude fungovat
Biologický materiál PCM v univerzitní budově na bázi rostlinných olejů se bude nabíjet každou noc, kdy při automaticky otevřených oknech do budovy vnikne chladný venkovní vzduch. Tuhý gel potom bude druhý den při tání absorbovat teplo. Biofázová vrstva materiálu je pouze 1,25 cm tlustá, nahradí však betonovou stěnu tlustou 25 cm. Podle zprávy technologické výzkumné firmy Lux Research dosáhne prodej PCM materiálů do roku 2020 hodnoty až 130 milionů dolarů za rok.
Ve světě se již objevují i jiné aplikace materiálů s fázovou přeměnou. Britská firma Star Refrigeration například používá oxid uhličitý, který mění kapalnou fázi v plynnou při velmi nízké teplotě, k ochlazování datových center. Ve srovnání s nyní používaným systémem chlazení vodou získala společnost z počítačů čerpáním CO2 přes tepelné výměníky téměř dvakrát tolik tepla.
V západní Číně pomáhají materiály PCM získané z jačího másla a rostlinných olejů chovatelům jaků udržet se v teple. Materiál je jako součástí umělé hmoty následně vetkán do tradičního oděvu. Měkne, když pastevci ženou stáda do horských pastvin. Když se zastaví a hlídají svá stáda, zadržované teplo se pomalu uvolňuje a pastevce zahřívá. V rámci pilotního projektu tyto materiály nyní používá ve více než sto rodinách, kde nahradily současný způsob ohřívání přikrývek pomocí kamínek na přípravu jídla.
Používání nových PCM materiálů přispělo k podstatné úspoře paliva. Kromě toho poslouží i rozvoji využití sluneční energie. Dnešní systémy koncentrující sluneční energii vyžadují ke skladování energie tekutou sůl. Ta sice umožňuje produkovat elektřinu i v době, kdy slunce nesvítí, ale vyžadují velké množství kapaliny a velká dobře izolovaná skladovací zařízení. Německý výrobce SGL Carbon tvrdí, že díky používání chemikálií se změnou fáze by bylo možné snížit množství materiálů potřebných ke skladování energie až o dvě třetiny.
(Podle: Phil McKenna: Melt buildings to save fuel. New Scientist, 2012, č. 2846, s. 17-18)
Překlad:
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.