Bez zařazení

Článků v rubrice: 440

Trh s bateriemi je závislý na několika zemích

Drtivá většina surovin na výrobu lithiových baterií pochází jen z několika zemí světa. Trh s akumulátory je tak závislý na dodávkách z Konga, Číny, Austrálie, Chile a Argentiny. Ceny vzácných kovů může ohrozit politická situace v těchto státech. Nejproblematičtější jsou dodávky vzácného kobaltu, neboť 59 % veškeré produkce pochází z nestabilního Konga.

Fotogalerie (1)
Akumulátor elektromobilu (foto MD)

Podle statistik amerického Úřadu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (EERE USA) pochází přibližně 91 % veškerého lithia pro výrobu lithiových baterií pouze ze tří zemí světa, a to z Austrálie (44 %), Chile (34 %) a Argentiny (13 %). Další klíčové suroviny, které se na produkci akumulátorů využívají, se dovážejí z velké části z jediné země. Například 59 % kobaltu dodává Konžská demokratická republika, dokonce 67 % přírodního grafitu dodává Čína.

„Produkce ostatních materiálů na výrobu lithiových baterií, jako například manganu a zejména niklu, je lépe rozložena do vícero zemí světa,“ uvádí Radim Tlapák, ředitel internetového obchodu BatteryShop.cz, který nabízí akumulátory do mobilních zařízení. „Spolu s rozvojem elektromobility je důraz na dostupnost surovin na výrobu baterií ještě větší. Proto je důležité produkci klíčových materiálů diverzifikovat do více světových center, aby nedocházelo k výpadkům dodávek a výroba akumulátorů nebyla ohrožena“.

Dostupnost i cenu ovlivňuje politická situace

Na dostupnost surovin pro výrobu baterií a jejich cenu může mít vliv i politická situace v zemích, které patří mezi klíčové producenty těchto vzácných kovů. „Právě politická situace může mít silný vliv na cenu surovin, jelikož může být ovlivněna jejich nabídka. Zejména v případě kobaltu je riziko cenových pohybů vlivem politických změn větší, jelikož většina světové nabídky pochází z nestabilního Konga,“ vysvětluje Jonáš Mlýnek, manažer společnosti LYNX. „V reakci na riziko omezení nabídky kobaltu se začínají rozšiřovat snahy o zavedení těžby kobaltu i do dalších zemí, jako například do Kanady,“ doplňuje Mlýnek.

Cena kobaltu v uplynulých čtyřech letech značně kolísala, a to nejen v důsledku situace v Kongu, ale také kvůli masivnímu rozvoji výroby akumulátorů do elektromobilů. „Cena kobaltu od roku 2016 do konce prvního kvartálu 2018 vzrostla o 350 %. Avšak během posledního roku a půl se cena opět propadla o 70 %,“ uvádí Jonáš Mlýnek a dodává: „Za tímto silným pohybem lze hledat přecenění limitovanosti nabídky kobaltu a také nadmíru silné spekulační očekávání rozvoje elektromobilů. Po divokých letech se dnes trh s kobaltem nachází v mezifázi, ve které se producenti nehrnou do uzavírání dlouhodobých kontraktů, ale zaměřují se na zvýšení efektivity produkce.“ V důsledku tohoto vývoje dochází ke změně strategie výrobců baterií, kteří na situaci reagují tím, že snižují podíl kobaltu v akumulátorech a nahrazují jej levnějším a dostupnějším niklem.

Řešením problémů s dostupností surovin je recyklace

Odborníci upozorňují, že těžba surovin na výrobu akumulátorů je omezená a navíc výrazně zasahuje do životního prostředí. Nejšetrnějším způsobem, jak vzácné kovy získávat, je proto recyklace. „Z použitých baterií lze jednoduše separovat například železo a mangan. Další suroviny se opětovně získávají převážně chemickými procesy, jde tak o zinek, nikl či kadmium. Důležitá je zejména recyklace materiálů, které mají omezenou dostupnost, jde právě o kobalt, lithium a přírodní grafit,“ říká David Vandrovec, ředitel společnosti Rema Systém, která se specializuje na recyklaci vysloužilých elektrozařízení.

Podle údajů organizace Bloomberg New Energy Finance by bylo možné  recyklací získat do roku 2030 až 100 tisíc tun kobaltu ročně. To platí ovšem jen za předpokladu, že budou recyklovány veškeré akumulátory do automobilů či elektroniky. „Přestože je recyklace klíčová pro udržitelný vývoj trhu se surovinami na výrobu baterií, rostoucí poptávku po produkci akumulátorů nemůže zcela uspokojit. Těžba tak stále zůstává nejvýznamnějším zdrojem vzácných kovů,“ uzavírá Radim Tlapák z Batteryshop.cz.

Roční produkce surovin na výrobu lithiových baterií

Materiál

Produkce v tunách

Země

Podíl na produkci

Lithium

43

Austrálie

44 %

 

Chile

34 %

 

Argentina

13 %

 

Zbytek světa

9 %

Kobalt

110

Kongo

59 %

 

Rusko

5 %

 

Austrálie

5 %

 

Zbytek světa

31 %

Nikl

2,1 milionů

Filipíny

11 %

 

Kanada

10 %

 

Rusko

9 %

 

Austrálie

9 %

 

Zbytek světa

61 %

Mangan

16 milionů

Jižní Afrika

33 %

 

Čína

16 %

 

Austrálie

14 %

 

Zbytek světa

37 %

Přírodní grafit

1,2 millionu

Čína

67 %

 

Indie

13 %

 

Brazílie

8 %

 

Zbytek světa

12 %

Zdroj: EERE USA

 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Kvantové počítače budou splněným snem hackerů

Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail