Bez zařazení

Článků v rubrice: 347

Je doba koronavirová ránou pro ekologii nebo příležitostí ke změně?

V internetových diskuzích se ve spojení s nouzovým stavem objevila polemika, zda má smysl třídit i nadále domácí odpad. Někomu to najednou přijde zbytečné. Všimli jste si ale, že právě nyní raději sáhnete po hygienicky zabalených potravinách a doma vám tak násobně přibylo plastů? I proto by neměly skončit ve směsném odpadu, a naopak by měly dostat šanci být recyklovány. Inspirujme se v přírodě, kde vše cirkuluje – i zdánlivý odpad.

Fotogalerie (3)
Čistění lesa, sběr lahví (zdroj: zalohujme.cz)

Více než kdy jindy máme čas zamyslet se nad tím, jak přistupujeme ke své planetě a jak bychom mohli ještě vylepšit své ekologické návyky. Nerezignujme na naše dobré zvyky, které jsou vstřícné k planetě a budovali jsme si je roky. Nemusíme odložit vlastní sáčky na ovoce a zeleninu nebo začít znova házet veškerý odpad do směsného koše. Přesto tato bezprecedentní situace ukázala, že jednorázovým obalům se zcela vyhnout nemůžeme a jsou situace, kdy je vyloženě potřebujeme. Přemýšlíme-li ale nad tím, jak šetrně přistupovat k životnímu prostředí, měli bychom zvolit obaly, které jsou snadno recyklovatelné. Například PET lahve nebo hliníkové plechovky by mohly být recyklované stále dokola. K tomu by ale bylo potřeba vylepšit stávající systém jejich sběru a recyklace.

Inspirace v přírodních ekosystémech

Slyšeli jste již o tzv. cirkulární ekonomice? Jde o koncept, ve kterém téměř neexistuje odpad; k odpadu se přistupuje jako ke zdroji materiálu sloužícímu k opakované výrobě nových produktů, a tak stále dokola. „Mezi základní principy cirkulární ekonomiky se řadí čerpání energie z obnovitelných a udržitelných zdrojů, zajištění cirkulace materiálů ve funkčních a nekončících cyklech a navrhování takových produktů a služeb, které nemají negativní dopady na přírodu a lidi,“ vysvětluje ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky Soňa Jonášová. Jedním z prvních kroků, jak zavést cirkulární principy v ČR, by mohlo být vytvoření zálohového systému na PET lahve a plechovky, podobně jako to funguje u skleněných lahví na pivo. Jen s tím rozdílem, že lahve by se znovu neplnily, ale prošly by recyklačním procesem. Z každé lahve a plechovky by tak byla znovu vyrobena petka nebo plechovka. Takový systém funguje už v 10 zemích Evropy.

Až 100 milionů PET lahví a plechovek v české přírodě. Co s tím?

Češi jsou ve třídění šikovní (a doufejme, že nám to vydrží i během a po skončení nouzového režimu), přesto se k recyklaci dostanou jen dvě petky ze tří, u plechovek je to ještě horší - do recyklačního procesu doputuje jen asi třetina ze všech vyrobených. Velké množství petek a plechovek tak končí nejen na skládkách a ve spalovnách, ale často i v lesích, parcích nebo ulicích. Propočty iniciativy Zálohujme.cz ukazují až na číslo 100 milionů PET lahví, které se mohou nacházet v české přírodě. To potvrzuje také Jan Bareš – spoluzakladatel celosvětové dobrovolnické organizace TrashHero, která uklízí odpadky z přírody i u nás v České republice. „Při úklidech nacházíme velké množství petek i plechovek. Vratné láhve od piva, na které je záloha 3 Kč, nacházíme jen výjimečně. Lidé prostě 3 Kč do křoví nebo do lesa nezahodí. Pokud se s prázdnou pivní láhví nechtějí tahat, položí ji vedle lavičky pro někoho, komu se vrácená záloha bude hodit. To mi přijde v pořádku. U petek a plechovek to ale neplatí. Ty se válejí skoro v každém křoví,“ popisuje Bareš své zkušenosti z desítek úklidů. Zkušenosti ze zahraničí nám ale dávají naději. V zemích, kde dali na petky a plechovky zálohy, kleslo množství nově odhozených petek a plechovek až o úžasných 98 %.

V ČR se bude brzy projednávat novelizace zákonů o odpadech a obalech, v nichž stále chybí důležité body, které by centralizovaný systém vratných záloh pro ČR umožnily. Proto vznikla petice za zavedení systému vratných záloh na PET lahve a plechovky. Více k tématu se dozvíte na www.zalohujme.cz.

Jednoduše - je jen na nás, jak se k tomu postavíme a jaký pocit ze sebe budeme mít.

Zdroj: Zálohujme.cz

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Deštný prales pod Antarktidou

Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.

Dvě cívky na cestě a sedmnáct jich čeká

V letech 2004-2005, kdy se rozhodovalo, zda se bude tokamak ITER stavět v Japonsku nebo v Evropě, byla jedním z velmi diskutovaných argumentů přeprava výrobků. Ty rozměrné  se měly dopravovat od výrobce na staveniště ITER po moři.

Je doba koronavirová ránou pro ekologii nebo příležitostí ke změně?

V internetových diskuzích se ve spojení s nouzovým stavem objevila polemika, zda má smysl třídit i nadále domácí odpad. Někomu to najednou přijde zbytečné. Všimli jste si ale, že právě nyní raději sáhnete po hygienicky zabalených potravinách a doma vám tak násobně přibylo plastů?

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail