Bez zařazení

Článků v rubrice: 378

Je doba koronavirová ránou pro ekologii nebo příležitostí ke změně?

V internetových diskuzích se ve spojení s nouzovým stavem objevila polemika, zda má smysl třídit i nadále domácí odpad. Někomu to najednou přijde zbytečné. Všimli jste si ale, že právě nyní raději sáhnete po hygienicky zabalených potravinách a doma vám tak násobně přibylo plastů? I proto by neměly skončit ve směsném odpadu, a naopak by měly dostat šanci být recyklovány. Inspirujme se v přírodě, kde vše cirkuluje – i zdánlivý odpad.

Fotogalerie (3)
Čistění lesa, sběr lahví (zdroj: zalohujme.cz)

Více než kdy jindy máme čas zamyslet se nad tím, jak přistupujeme ke své planetě a jak bychom mohli ještě vylepšit své ekologické návyky. Nerezignujme na naše dobré zvyky, které jsou vstřícné k planetě a budovali jsme si je roky. Nemusíme odložit vlastní sáčky na ovoce a zeleninu nebo začít znova házet veškerý odpad do směsného koše. Přesto tato bezprecedentní situace ukázala, že jednorázovým obalům se zcela vyhnout nemůžeme a jsou situace, kdy je vyloženě potřebujeme. Přemýšlíme-li ale nad tím, jak šetrně přistupovat k životnímu prostředí, měli bychom zvolit obaly, které jsou snadno recyklovatelné. Například PET lahve nebo hliníkové plechovky by mohly být recyklované stále dokola. K tomu by ale bylo potřeba vylepšit stávající systém jejich sběru a recyklace.

Inspirace v přírodních ekosystémech

Slyšeli jste již o tzv. cirkulární ekonomice? Jde o koncept, ve kterém téměř neexistuje odpad; k odpadu se přistupuje jako ke zdroji materiálu sloužícímu k opakované výrobě nových produktů, a tak stále dokola. „Mezi základní principy cirkulární ekonomiky se řadí čerpání energie z obnovitelných a udržitelných zdrojů, zajištění cirkulace materiálů ve funkčních a nekončících cyklech a navrhování takových produktů a služeb, které nemají negativní dopady na přírodu a lidi,“ vysvětluje ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky Soňa Jonášová. Jedním z prvních kroků, jak zavést cirkulární principy v ČR, by mohlo být vytvoření zálohového systému na PET lahve a plechovky, podobně jako to funguje u skleněných lahví na pivo. Jen s tím rozdílem, že lahve by se znovu neplnily, ale prošly by recyklačním procesem. Z každé lahve a plechovky by tak byla znovu vyrobena petka nebo plechovka. Takový systém funguje už v 10 zemích Evropy.

Až 100 milionů PET lahví a plechovek v české přírodě. Co s tím?

Češi jsou ve třídění šikovní (a doufejme, že nám to vydrží i během a po skončení nouzového režimu), přesto se k recyklaci dostanou jen dvě petky ze tří, u plechovek je to ještě horší - do recyklačního procesu doputuje jen asi třetina ze všech vyrobených. Velké množství petek a plechovek tak končí nejen na skládkách a ve spalovnách, ale často i v lesích, parcích nebo ulicích. Propočty iniciativy Zálohujme.cz ukazují až na číslo 100 milionů PET lahví, které se mohou nacházet v české přírodě. To potvrzuje také Jan Bareš – spoluzakladatel celosvětové dobrovolnické organizace TrashHero, která uklízí odpadky z přírody i u nás v České republice. „Při úklidech nacházíme velké množství petek i plechovek. Vratné láhve od piva, na které je záloha 3 Kč, nacházíme jen výjimečně. Lidé prostě 3 Kč do křoví nebo do lesa nezahodí. Pokud se s prázdnou pivní láhví nechtějí tahat, položí ji vedle lavičky pro někoho, komu se vrácená záloha bude hodit. To mi přijde v pořádku. U petek a plechovek to ale neplatí. Ty se válejí skoro v každém křoví,“ popisuje Bareš své zkušenosti z desítek úklidů. Zkušenosti ze zahraničí nám ale dávají naději. V zemích, kde dali na petky a plechovky zálohy, kleslo množství nově odhozených petek a plechovek až o úžasných 98 %.

V ČR se bude brzy projednávat novelizace zákonů o odpadech a obalech, v nichž stále chybí důležité body, které by centralizovaný systém vratných záloh pro ČR umožnily. Proto vznikla petice za zavedení systému vratných záloh na PET lahve a plechovky. Více k tématu se dozvíte na www.zalohujme.cz.

Jednoduše - je jen na nás, jak se k tomu postavíme a jaký pocit ze sebe budeme mít.

Zdroj: Zálohujme.cz

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

U výkonu krbu či kamen hraje hlavní roli tepelná ztráta domu

Vzrůstající ceny energií a obavy o dostupnost paliv pro zimní období nutí lidi přemýšlet o vytápění  již v létě.

Jak matematika pomůže šetřit energií

Až 4 000 megawatthodin bezemisní elektřiny bude možné příští rok ušetřit v Jaderné elektrárně Temelín. Dosáhne se toho optimalizací provozu čerpadel, která dopravují vodu do chladicích věží.

Jak se recyklují buňky našeho těla

Už jste to určitě slyšeli. Všechny buňky v lidském těle se vymění každých sedm let. Ale je to pravda? Ne tak docela. Některé buňky v některých orgánech a systémech v našem těle se zcela ...

Solné bazény na dně Rudého moře

Vzácné hlubinné solné bazény objevené v Rudém moři mohou obsahovat stopy vedoucí k rozuzlení historie regionu, či vrhnout světlo na původ života na Zemi, zjistila nová studie.

Jaké jsou největší impaktní krátery na Zemi?

Během své existence (asi 4,5 miliardy let) byla Země zasahována stovkami velkých asteroidů, které rozbíjely její povrch. Nejméně 190 z těchto kolizí (o kterých doposud víme) zanechalo ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail