Je doba koronavirová ránou pro ekologii nebo příležitostí ke změně?

V internetových diskuzích se ve spojení s nouzovým stavem objevila polemika, zda má smysl třídit i nadále domácí odpad. Někomu to najednou přijde zbytečné. Všimli jste si ale, že právě nyní raději sáhnete po hygienicky zabalených potravinách a doma vám tak násobně přibylo plastů? I proto by neměly skončit ve směsném odpadu, a naopak by měly dostat šanci být recyklovány. Inspirujme se v přírodě, kde vše cirkuluje – i zdánlivý odpad.

Více než kdy jindy máme čas zamyslet se nad tím, jak přistupujeme ke své planetě a jak bychom mohli ještě vylepšit své ekologické návyky. Nerezignujme na naše dobré zvyky, které jsou vstřícné k planetě a budovali jsme si je roky. Nemusíme odložit vlastní sáčky na ovoce a zeleninu nebo začít znova házet veškerý odpad do směsného koše. Přesto tato bezprecedentní situace ukázala, že jednorázovým obalům se zcela vyhnout nemůžeme a jsou situace, kdy je vyloženě potřebujeme. Přemýšlíme-li ale nad tím, jak šetrně přistupovat k životnímu prostředí, měli bychom zvolit obaly, které jsou snadno recyklovatelné. Například PET lahve nebo hliníkové plechovky by mohly být recyklované stále dokola. K tomu by ale bylo potřeba vylepšit stávající systém jejich sběru a recyklace.

Inspirace v přírodních ekosystémech

Slyšeli jste již o tzv. cirkulární ekonomice? Jde o koncept, ve kterém téměř neexistuje odpad; k odpadu se přistupuje jako ke zdroji materiálu sloužícímu k opakované výrobě nových produktů, a tak stále dokola. „Mezi základní principy cirkulární ekonomiky se řadí čerpání energie z obnovitelných a udržitelných zdrojů, zajištění cirkulace materiálů ve funkčních a nekončících cyklech a navrhování takových produktů a služeb, které nemají negativní dopady na přírodu a lidi,“ vysvětluje ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky Soňa Jonášová. Jedním z prvních kroků, jak zavést cirkulární principy v ČR, by mohlo být vytvoření zálohového systému na PET lahve a plechovky, podobně jako to funguje u skleněných lahví na pivo. Jen s tím rozdílem, že lahve by se znovu neplnily, ale prošly by recyklačním procesem. Z každé lahve a plechovky by tak byla znovu vyrobena petka nebo plechovka. Takový systém funguje už v 10 zemích Evropy.

Až 100 milionů PET lahví a plechovek v české přírodě. Co s tím?

Češi jsou ve třídění šikovní (a doufejme, že nám to vydrží i během a po skončení nouzového režimu), přesto se k recyklaci dostanou jen dvě petky ze tří, u plechovek je to ještě horší - do recyklačního procesu doputuje jen asi třetina ze všech vyrobených. Velké množství petek a plechovek tak končí nejen na skládkách a ve spalovnách, ale často i v lesích, parcích nebo ulicích. Propočty iniciativy Zálohujme.cz ukazují až na číslo 100 milionů PET lahví, které se mohou nacházet v české přírodě. To potvrzuje také Jan Bareš – spoluzakladatel celosvětové dobrovolnické organizace TrashHero, která uklízí odpadky z přírody i u nás v České republice. „Při úklidech nacházíme velké množství petek i plechovek. Vratné láhve od piva, na které je záloha 3 Kč, nacházíme jen výjimečně. Lidé prostě 3 Kč do křoví nebo do lesa nezahodí. Pokud se s prázdnou pivní láhví nechtějí tahat, položí ji vedle lavičky pro někoho, komu se vrácená záloha bude hodit. To mi přijde v pořádku. U petek a plechovek to ale neplatí. Ty se válejí skoro v každém křoví,“ popisuje Bareš své zkušenosti z desítek úklidů. Zkušenosti ze zahraničí nám ale dávají naději. V zemích, kde dali na petky a plechovky zálohy, kleslo množství nově odhozených petek a plechovek až o úžasných 98 %.

V ČR se bude brzy projednávat novelizace zákonů o odpadech a obalech, v nichž stále chybí důležité body, které by centralizovaný systém vratných záloh pro ČR umožnily. Proto vznikla petice za zavedení systému vratných záloh na PET lahve a plechovky. Více k tématu se dozvíte na www.zalohujme.cz.

Jednoduše - je jen na nás, jak se k tomu postavíme a jaký pocit ze sebe budeme mít.

Zdroj: Zálohujme.cz