Nekonečný tunel pro konečné plazma
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Syntetická paliva biologického původu mohou zcela nahradit americkou poptávku po ropě, píší ve své publikaci výzkumníci z princetonské univerzity. Stačí prý jen „málo“, a kombinace uhlí, zemního plynu a olejných produktů ze zemědělských plodin v podobě syntetického paliva může Spojené státy oprostit od závislosti na drahém a nestabilním dovozu pohonných hmot.
Uměle vytvořená paliva lze snadno přizpůsobit pro spalování v motorech vozidel v celém dopravním systému, a to takřka na míru. Tím se liší od klasických biopaliv na bázi etanolu, které vyžadují úpravy hnacího zařízení, nebo musejí být smíseny s plynem. Jak ale připouští Christodoulos Floudas, profesor chemie a biologického inženýringu, vedoucí autor celé studie z Princetonu, nebude to jen tak.
Cíl byl jasný – produkovat účinné palivo, a současně snížit emise oxidu uhličitého o 50 %. Nešlo ale jen o vlastní produkci paliva, ale také, jak uvádí Floudas „o modelové provedení celé aplikace ekonomicky zajímavým způsobem“.
Prakticky dvě třetiny ropy se v USA spotřebují na běžný chod dopravy, od lodí a letadel až po osobní automobily. Jakákoliv stabilní a na světovém dění nezávislá dostupná pohonná hmota je velkým lákadlem.
Pro americký kontinent se přímo nabízí aplikace prosa prutnatého (Panicum virgatum), běžně se vyskytující trávy, jež roste všude v oblastech Velkých plání. Fáze zplynění se odehrává za teplot v rozsahu 1100 až 1300 stupňů Celsia, a je jedinou energeticky náročnou částí výroby. Výsledným produktem jsou kromě paliv i vosky a maziva, která bychom normálně extrahovali i při zpracování ropy.
Na studii infrastruktury zavedení nového typu paliva do provozu pracuje chemička Josephina Eliaová. Pro uspokojení národní spotřeby v potřebné míře by po americkém středozápadu podle ní muselo vyrůst 130 zařízení produkujících syntetické palivo. V těchto rafinériích by se zpracovával zemní plyn, uhlí a zemědělské nepotravinové produkty, většinou vytrvalé druhy travin. Počítá přitom i s konkrétním umístěním a předpokládaným podílem na produkci, přičemž devět malých zařízení bude produkovat 1 % spotřeby, 74 středních se bude podílet 28 % a centrální rafinérie v Kansasu bude dodávat 71 % syntetického paliva. Lokality rafinérií se překrývají se stávajícím umístěním dobytkářských farem, kde není o stepní traviny nouze.
O výrobě syntetického kapalného paliva z uhlí Fischer-Tropschovou metodou jsme už psali v článku www.3pol.cz/cz/rubriky/klasicka-energetika-a-fyzika/716-jak-natankovat-uhli-do-nadrze-auta
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.