Rubriky

Článků v rubrice: 15

Řasy na pomoc životnímu prostředí

Výzkum britských fykologů, zaměřený původně na extrémní biotopy a adaptace řas například vůči překyselenému prostředí vrchovinných rašelinišť nebo vůči zasířené vodě minerálních pramenů, může v průmyslové praxi zásadním způsobem změnit současný pohled na dlouhodobou ekologickou zátěž, remediační (z latinského remederi – uzdravit) procesy i recyklaci těžkých kovů.

Vyřeší bio-architektura situaci afrických slumů?

Autonomní architektura, která buduje sebe samu na základě biologických principů? Biosyntetické struktury, které se na principu sebeřazení zahušťují v předem určených bodech, a vyrůstají do velikosti poschoďových domů? Možná to zní jako vědecká fikce, přesto je bio-architektura cestou, která může nejen pozměnit základní archetypy „lidských“ staveb, ale i vyřešit nejeden palčivý demografický a sociální problém. Ing. arch. Jindřich Ráftl z podolského studia R/FRM nedávno v rámci mezinárodní soutěže eVolo představil svou vizi Biosyntetické zásobárny pitné vody pro slumy v Lagosu. Inovativní pojetí jeho projektu dává tušit šíři dimenzí, které se s bio-architekturou otevírají.

Gulbergen – skládka, která se změnila v zelenou perlu

Velké skládky odpadů fungují často desítky let. Co ale s nimi, když doslouží? Dnes již zrušená skládka odpadů v Gulbergenu byla jednou z největších v Holandsku. Po ukončení provozu se její provozovatelé kromě povinné technické rekultivace postarali také o její ekonomické zhodnocení. Skládkové plyny na bázi metanu, unikající z podloží, se v zařízení připojené bioplynové stanice jímají a „upgradují“ na zemní plyn využitelný k pohonu LPG automobilů.

Křivé zrcadlo statistiky aneb pozor na správný výklad čísel (2)

Čísla si hrají s naším podvědomím, ovlivňují náš úsudek a podílejí se na vytváření našeho názoru. „Pozor na jejich správnou interpretaci,“ říká RNDr. Simona Poláková. A dodává: „Naprosto nejlépe manipulovatelné číslo, které si dokážete představit, je průměr. Je to snad nejpoužívanější číslo, o kterém vůbec nepřemýšlíme. Obrazně řečeno, často zapomínáme, že i když je průměrná hloubka rybníka jen 60 centimetrů, pořád se můžeme utopit v dvoumetrové jámě.“

Křivé zrcadlo statistiky aneb pozor na správný výklad čísel (1)

Čísla si hrají s naším podvědomím, ovlivňují náš úsudek a podílejí se na vytváření našeho názoru, a to v mnohem větší míře, než jsme ochotni si často připustit. Fenomén přílišné důvěry, kterou chováme k výsledkům nejrůznějších statistik, grafů a průzkumů veřejného mínění, už delší dobu samotné odborníky – statistiky – dráždí. Často proto kritizují manipulativní kroky žurnalistů, politiků, manažerů a obchodníků. Ne každý statistik však disponuje takovou schopností věci zajímavě vysvětlit, tak jako RNDr. Simona Poláková letos v únoru ve svém vystoupení v rámci cyklu přírodovědných přednášek ScienceZoom v Českých Budějovicích. Simona Poláková je zooložka a biostatistička pracující na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v neziskové organizaci Beleco věnující se praktické ochraně přírody. Zkrácený text její přednášky nabízíme ve dvou pokračováních.

Internet - zhouba nebo požehnání?

Internet je médiem oslavovaným, proklínaným i kouzelným. Ne nadarmo se věku, ve kterém žijeme, říká doba internetu. Pomáhá nám ale ve skutečnosti toto komunikační a informační médium, nebo i škodí? Badatelé mohou být rádi – vliv internetu na uživatele je zcela jistě zajímavé téma pro desítky studií. Podívejme se na několik z nich, které se věnují jak přínosům internetu, tak i jeho záporným vlivům na naši civilizaci.

1 2 3 ...

Nejnovější články

Co kdyby vymřel všechen hmyz?

„Fuj, hmyzák!“ je obvyklá reakce lidí, když cítí, že po nich šplhá šest hmyzích nohou. Tento odpor je pohoršující, protože nejen že velká většina hmyzu je zcela neškodná, ale my lidé a většina ostatních složitých živočichů na planetě bychom bez něj nepřežili!

Jak se hodovalo na Stonehenge

Dávní stavitelé Stonehenge možná pořádali opulentní párty s pečeným masem, naznačuje nový výzkum. Archeologové zkoumající neolitické osídlení v Durrington Walls v dnešní jižní Anglii, kde pravděpodobně bydleli stavitelé Stonehenge, našli důkazy, že vesnice ...

Proč není plutonium magnetické?

Plutonium je kov, ale nepřitahuje ho magnet. Proč? Zdá se, že vědci rozluštili „chybějící magnetismus“. Skupina vedená Markem Janoschekem z Los Alamos National Laboratory odhaluje zjištění o elektronech v atomech plutonia, které by mohlo vést k přesnějšímu ...

Palivové články pokryté diamanty

Asi před půl rokem jsme psali o nových typech jaderného paliva odolného proti haváriím (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/2231-jaderne-palivo-odolne-proti-nehodam). Jeden z typů, které vybrala k testování americká firma Westinghouse, pochází z výzkumu českých vědců.

Proč vymřela mořská monstra?

Desítky milionů let brázdily zemské oceány dvoutunové mořské želvy, mořské krávy o velikosti velryb, žraloci velcí jako lokomotivy. Pak, poměrně náhle, před 2,6 miliony lety, všichni tito tvorové vymřeli... Toto masové vymírání je známé jako „Vymření pliocénní mořské megafauny“.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail