Jak ve Vídni tunelují

Tunely známe různé… Aniž bychom zabíhali do podrobností, ten vídeňský se ode všech na světě podstatně liší. Pod názvem Rail Tec Arsenal se totiž skrývá technologicky vyspělé zařízení s plným oficiálním jménem klimatický aerodynamický kanál. Ve Vídni slouží k testování nejrůznějších technických zařízení – od kolejových vozidel až po rotory větrných elektráren nebo transformátory. Úspěšně jím „projel“ např. i nový elektrický jednopodlažní vlak RegioPanter, vyráběný v plzeňské Škodě Transportation, který právě plní své homologační „kolečko“. Abychom byli přesní – ve Vídni mají čtyři testovací tunely, ve dvou z nich může mrznout, až to praští.

Co umí

Vídeňský klimatický aerodynamický kanál od Rail Tec Arsenal je jediným certifikovaným zařízením na světě, které umí otestovat účinky povětrnostních podmínek – a to i těch nedrsnějších – na vozidla a různé součásti za věrně simulovaných provozních podmínek. Pouhým stisknutím tlačítka je zde možné vytvořit jakékoli počasí na světě – od extrémního slunečního záření až po sníh, déšť, led. V kombinaci se simulací „jízdního“ větru, zátěže a jízdního cyklu umožňuje zařízení realizovat takové testovací scénáře, které se blíží praxi.

Zařízení bylo projektováno speciálně pro klimatické testy u kolejových vozidel, lze ho však využít i pro otestování silničních vozidel jako jsou autobusy nebo nákladní auta.

Co testuje

V klimatickém aerodynamickém kanálu se v případě kolejových vozidel testuje tepelný komfort cestujících a probíhají zde související testy, jako je např. lokalizace tepelných můstků a netěsností nebo analýza proudění vzduchu. Na programu jsou i testy důležitých součástí, jako jsou např. stěrače, nebo testy provozního chování dieselových pohonů v jízdním režimu za extrémních klimatických podmínek. Zařízení dokáže měřit spotřebu energie v definovaných testovacích cyklech nebo vypočítat roční spotřebu energie apod.

U silničních vozidel lze na zařízení analyzovat tepelnou pohodu v interiéru vozidla, otestovat stěrače za sněhu a deště, chování motoru při „studených“ startech nebo provést zkoušky chladicích nástaveb pro přepravu zboží snadno podléhajícího zkáze.

Vídeňský tunel je užitečný i pro leteckou dopravu – prověří „studené“ starty leteckých motorů, klimatizaci kokpitu a kabiny, konstrukční části za extrémních teplot a provede testy zalednění a zkoušky z hlediska proudění u pohonných jednotek a nosných křídel. Kromě toho všeho se uplatňuje i v oblasti zkoušek stavební a dopravní techniky nebo energetických zařízení.

Projel i český vlak

Na samotném začátku náročného homologačního procesu absolvovala klimatické zkoušky i nová česká elektrická jednopodlažní jednotka z produkce firmy Škoda Transportation. Škoda 7Ev, známá pod marketingovým názvem RegioPanter. Při teplotách hluboko pod bodem mrazu, až při –30 °C, a naopak při velkém horku a slunečním žáru se testovala správná funkčnost všech systémů. Ověřoval se chod bezpečnostních prvků i komponent zaručujících komfort cestujících. Například se simulovala funkčnost brzd při extrémním sněžení, otevírání dveří a rozmrazování oken při mrazu, nebo funkčnost klimatizace při horkém letním dni.

Během testů byl RegioPanter osazen množstvím senzorů. Nejnáročnější částí zkoušek bylo ověřování „náběhu“ systémů po noci, kdy byl vlak odstaven při teplotě –30 °C. V jiné fázi byl vlak pokryt několikamilimetrovou krustou ledu nebo čelil sněhové smršti. Méně kritické, ale stejně důležité, bylo testování funkčnosti klimatizace i topení ve 28 různých režimech. A výsledek? RegioPanter uspěl.

Podrobnosti: www.rta.eu, www.skoda.cz, www.regiopanter.cz

Vybrané technické parametry vídeňských klimatických tunelů

Popis	Krátký tunel	Dlouhý tunel
Délka testovací trasy (m)	33,8	100
Rozměry bočního slunečního pole délka/výška (m)	30/4,3	47,5/4,3
Teplotní rozsah (°C)	‑45 až +60
Maximální rychlost větru (km/h)	120	300
Omezená rychlost u nízkých teplot, např. pro ‑20 °C (km/h)	120	200
Relativní vlhkost vzduchu (%)	10 až 98	10 až 98
Výkon záření bočního slunečního pole (pevný úheldopadu záření 30°, provozní teplota > ‑10°C (W/m2)	200 až 1000
Zařízení pro tvorbu deště, sněhu a ledu	Stacionární stropní zařízení; rozprašovací konstrukce pro celou plochu průřezu výstupu trysky; mobilní sněhová tryska
Zařízení pro simulaci brždění a zátěže	Dynamometr s poháněnou osou	Válečková zkušební stanice s poháněnou a volnoběžnou osou
Maximální výkon zařízení pro simulaci brždění a zátěže	250 kW hnací výkon 300 kW brzdný výkon	850 kW hnací a brzdný výkon; 1,5 MW přetížení na 90 s
Maximální rychlost (km/h)	160	280
Celková roční spotřeba elektřiny všech 4 tunelů kWh	10 000 000
Roční náklady na spotřebovanou elektřinu	cca 1 mil euro