Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Proč mluvit a psát o vědě a technice? Nestačí jen si užívat jejich vymožeností? Vždyť nepotřebujeme vědět, jak to funguje. Nebo snad ano? Jak na to jdou v různých zemích?
Alice Bell, expertka na Science Communication, Imperial College, Londýn: „Historie komunikace vědy v Anglii sahá do Viktoriánské doby. Začínající vědecké disciplíny lidi fascinovaly a chtěli se o nich dozvědět co nejvíce. Dnes je to jinak – vědci se uzavřeli do svých laboratoří a s překvapením zjišťují, že lidé vědě nerozumějí. Katastrofické filmy líčí vědce jako šílence, kteří chtějí zničit svět. Média vděčně přejímají od různých „zájmových skupin“ poplašné mantry o GMO, CO2, H1N1… Vědci pomalu začínají chápat, že se o komunikaci vědy musejí především starat sami. Řada vědců dělá popularizaci dobrovolně. Na Imperial College existuje speciální předmět Science Communication, dokonce existuje i takový volitelný předmět na středních školách.“
Příklady britských projektů popularizace vědy:
Bad science – blog o tom, jak by se věda komunikovat neměla; je velmi populární, k zakladateli Benu Goldacre se přidávají už i jiní vědci: www.badscience.net
Galaxy ZOO – popularizace astronomie: www.galaxyzoo.org
Science media Center – něco jako tisková agentura pro vědu, specializuje se na předávání vědeckých informací srozumitelnou formou: www.sciencemediacentre.org
FameLab – soutěž mladých vědců o to, kdo ve 3 minutách nejlépe a nejzajímavěji popíše, co dělá (soutěž je velmi populární, něco jako StarDance; letos se díky přispění British Council konala i u nás): www.britishcouncil.org/cz/czechrepublic‑projects‑famelab‑2011.htm
SciCast – dětské filmy o vědě, jako YouTube, školy si je samy dělají a sdílejí pro výuku.
WeekPOP – soutěž písní s tematikou vědy, on‑line festival.
Květa Stejskalová, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského: „Čtvrtina ústavů Akademie věd ČR nepopularizuje vůbec, čtvrtina ano, ale maximálně tak v časopisu Vesmír. O existenci mediálního odboru na Akademii většinou neví. Samozřejmě existuje několik dobrých příkladů.“
Týden vědy –probíhá v celé republicevždy počátkem listopadu, web Týdne vědy je ale otevřen celý rok a je možné na něj přispívat popularizačními články na www.tydenvedy.cz
Projekt Otevřená věda – od roku 2007 má každý rok 150 studentů možnost stáže v ústavech AV: www.otevrena‑veda.cz
Science Café – už dva roky se v různých městech pořádají neformální besedy s vědci a zájem o ně se rychle zvyšuje (www.sciencecafe.cz); spolupracují s rozhlasem Leonardo.
Odbor komunikace AV připravuje kurzy pro vědce – jak psát články, jak mluvit do rozhlasu, před kamerou atd.
Projekt Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Tři nástroje pro středoškolské studenty – ústav nabízí stáže, vzdělávací materiály, přednášky, výstavy, prázdninové stáže, točí videoklipy o svých pracovištích (CD Věda není nuda – z workshopů se studenty): www.jh-inst.cas.cz/3nastroje
Karen Bultitude, profesionální komunikátorka vědy, University of West Anglia: „Ve Spojeném království jsou předměty Science (naše přírodověda, chemie a fyzika) a matematika ve škole do 16 let věku povinné, když jsme ale udělali průzkum, co si z nich děti pamatují, čekalo překvapení: nejvíce se děti dozvídají (a nejvíc si pamatují) o vědě z různých volnočasových aktivit – popularizační pořady BBC, návštěvy vědeckých center a technických muzeí, četba popularizačních knih, internet, přednáška nebo akce, kterou absolvovaly mimo vyučování. Největší překážkou v porozumění je odborný jazyk vědy. Velký úspěch máme se spojováním prezentace vědy s hudebními nebo kulturními festivaly pro mládež (např. Music festival v Glastonbury).“
Karen Bultitude doporučuje webstránky:
www.thenakedscientists.com – fórum vědců a veřejnosti
www.bristol.ac.uk/cetl/aims/mobileteachingunit – truck s mobilní laboratoří objíždí města a předvádí studentům pokusy, láká je na univerzitu a k práci vědce
www.scu.uwe.ac.uk/index.php?q=node/159 – akce „Einstein v Glastonbury“
wwwinteractive.bis.gov.uk/scienceandsociety/site/science-for-all – britská „Věda pro každého“
www.rigb.org – populární veřejné přednášky Královského institutu Velké Británie
www.ecsite.eu – evropská síť vědeckých a objevitelských center
www.euscea.org – asociace evropských vědeckých aktivit
www.futureofed.org – jaký bude budoucí svět vzdělávání? Ne školy a ne učitelé, ale průvodci na cestě od pouhé účasti ke tvořivosti
Dr. James Gillies, ředitel komunikace CERN: „Když vyšli Brownovi „Andělé a démoni“ a po nich i film, mnoho pobouřených vědců je označilo za nevědecké zkreslování skutečnosti. Výzkumné středisko CERN se však místo protestů rozhodlo pro pravý opak: pozvali jsme Hollywoodské herce do CERN, zpřístupnili prostory pro filmování. Odměnou bylo rapidní zvýšení zájmu veřejnosti o vědecké projekty – na web www.cern.ch přišlo desetkrát více návštěvníků, než dříve, dvojnásobně stoupl zájem médií, přijelo 340 novinářů, slova „LHC“ a „hadron“ se zařadila mezi nejpoužívanější fráze na twitteru. Osvědčily se historky o „černých dírách“ i další výroky o CERN: „nejstudenější místo ve vesmíru“, „nejteplejší místo v Galaxii“, „nejrychlejší závodní dráha na Zemi“, „nejrozsáhlejší počítačový systém ve světě“, „použití antihmoty v medicíně“ atd. Toto velmi pomáhá k přiblížení vědecké práce obyčejným lidem. Daří se nám díky tomu získávat studenty pro výzkum.“
Ing. Jitka Svatošová, koordinátorka projektu Podpora technických a přírodovědných oborů: „Individuální projekt financovaný Evropským sociálním fondem a provozovaný MŠMT je jedním ze 7 projektů reformy českého školství. K jeho spuštění vedl nedostatek kvalitních absolventů technických a přírodovědných oborů, který se dalším demografickým vývojem prohloubí. Klíčem ke zvýšení zájmu o tyto obory je mimo jiné i popularizace vědy a techniky. Vzniknou metodiky motivačních aktivit, odborný přístup k popularizaci a podklady a postupy na podporu výuky těchto oborů. Nově spuštěný internetový portál www.generacey.cz propojí studenty, školy, média, rodiče a učitele, shromáždí příklady dobré praxe. Už dnes v jednotlivých krajích ČR existuje síť regionálních koordinátorů, kteří pořádají popularizační akce.“
motls.blogspot.com – blog (the 2008 weblog award winner), nejdůležitější události vesmíru z pohledu konzervativního fyzika
www.osel.cz – od vesmíru po zdraví, všehochuť z vědy a techniky
www.vesmir.cz – tradiční český populárně vědecký časopis
www.national-geographic.cz – tradiční britský populárně vědecký časopis, také v češtině
www.21stoleti.cz – časopis tištěný i na webu
www.rozhlas.cz/leonardo/portal – internetové rádio
www.ceskatelevize.cz/porady/10121359557‑port – nejoblíbenější český vědecko‑populární pravidelný pořad
www.lidovky.cz/ln_veda.asp, wwwneviditelnypes.lidovky.cz/p_veda.asp a další přílohy velkých deníků.
www.veda.cz – portál shromažďuje informační zdroje pro pracovníky v oblasti vědy a výzkumu; není specializovaný na konkrétní vědní disciplínu, ale snaží se přinášet informace napříč všemi obory
www.howstuffworks.com – pravděpodobně nejobsáhlejší „skladiště“ zajímavostí, vysvětlení a návodů, přístupné i na iPhonu a iPodu
Poznámka redakce: Vřele doporučujeme čtenářům k prozkoumání všechny výše uvedené odkazy!
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.