Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Ne na mém dvorečku! (Not In My Backyard!) Ať si to udělají jinde! Volají lidé, když jde o postavení vepřína, spalovny komunálního odpadu, nového obchoďáku, televizního vysílače, atd. Lidé jsou ochotni se všemi takovými užitečnými věcmi souhlasit, ale za předpokladu, že budou daleko od jejich domova, nejlépe na druhém konci republiky, možná by stačilo i u souseda. Velmi hlasitě je to například slyšet teď při diskusích o armádním radaru. Co se sneslo argumentů na škodlivost elektromagnetického záření! (Co to povídáte – že mobil taky dělá to záření? Ale to je můj mobil u mého ucha! A že mikrovlnka dělá nějaké elektromagnetické mikrovlny? Co je vám do mojí mikrovlnky v mé kuchyni?) Silným motivátorem NIMBY syndromu jsou jaderné elektrárny. O to víc překvapila zpráva firmy Bisconti Research z USA, která položila 1100 lidem z okolí do 10 mil kolem amerických jaderek otázku: „Kdyby byla potřeba nová elektrárna pro zajištění dostatku elektřiny, souhlasili byste s postavením dalšího reaktoru v areálu vaší nejbližší jaderné elektrárny?“ 71 % občanů odpovědělo, že by to akceptovali. 87 % občanů v lokalitě jaderka nevadí. Průzkum zahrnul 64 jaderných elektráren v USA. Byli z něj striktně vynecháni zaměstnanci elektráren. Že by NIMBY syndrom přestal v Americe fungovat?
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.