Letní tábor semináře Výfuk
Korespondenční seminář Výfuk je fyzikální soutěž pro žáky druhého stupně základních škol, kterou organizuje Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.
Kdo je to ASIMO? Hvězda mezi roboty – a ačkoli se zatím jeví spíš jako kouzelná hračka, za pár let bude určitě vykonávat profese jako pečovatelka, zdravotník, chůva... prostě takový roztomilýmiláček – pomocník člověka.
Samozřejmě, že všechno, co vyrobí lidská ruka, se dá zneužít, ale snad se tak v případě humanoidních robotů nestane. Nejdříve mechaničtí a později elektroničtí androidé přece vždycky sloužili hlavně k pobavení a jejich obliba se táhne stoletími.
V roce 1920 Josef Čapek tyto napodobeniny lidí nazval ROBOT a věnoval toto slovo svému bratru. Jedním z prvních robotů (plně odpovídajících definici) byl Televox – výtvor amerického inženýra R. J. Wensleyho v roce 1927. Otevíral dveře a okna, ovládal vysavač, bral vyzvánějící telefony – jeho útroby byly plné drátů a relé. Dokonalejší a dokonalejší automaty stále budily a budí úžas, ale také obavy většiny lidí. I v dnešní době překvapeně koukáme na malého umělého psíka AIBO vrtícího ocáskem, či na pohodáře ASIMA tančícího a „lidsky“ chodícího.
Odborník na origami
Tito roboti jsou jen dva z tisíců, kteří již byli zkonstruováni nebo jsou ve vývoji... ovšem slovem robot jsou dnes označováni nejen humanoidé nebo psíci, ale i běžné průmyslové roboty. Takový „obyčejný“ stroj, samozřejmě vhodně upravený, například dokáže složit origami. Tohoto šikulku zkonstruovali Matthew T. Mason z Computer Science and Robotics Carnegie Mellon University a jeho bývalý student Devin Balkcom, nyní z Robotics Institute a asistent na CMU.
Problém, který musel být vyřešen, aby stroj skládal origami, byl v tom, že ve výrobě průmyslový robot k materiálu, se kterým pracuje, přistupuje jako k pevnému, ale papír se při skládání jeví rovněž jako pružný a ohebný. Nakonec se to podařilo, i když byla použita „pohyblivá ruka“ z řadového průmyslového robota od firmy Adept Technology.
Strážce rodinného krbu
Další užitečný robotek vás ohlídá, neboť korejská firma Mostitech dodává za pouhých 850 dolarů osobního strážce. Co na tom, že má pouhých 50 centimetrů a dvanáct kilo. Hlavní je, jakou odvádí práci. A makat on umí. Jezdí po domě a očičky (kamerami) zaznamenává, co se kde děje. Když třeba hoří, hned volá na mobil svého pána. Můžete ho použít i jako chůvu k dětem, umí je zabavit, čte jim z knížek. V červnu 2004 byl tento klenot do domácnosti již v prodeji, jenže zatím neumí česky, a kdyby se k vám vloupali zloději, tak byste byli ještě o 850 dolarů lehčí, neboť je to strážce mírumilovný.
Svalovec
To dvoumetrový, namodralý Tron X úsměvy nevzbuzuje. Je to opravdový humanoid a jeho výrobce, německá průmyslová firma Festo (působí i v ČR), zabývající se průmyslovou automatizací, výrobou průmyslových robotů a pneumatických prvků ho poprvé představila na jaře 2004 na přehlídce v Hannoveru. Tron X má ocelový korpus, pneumatický pohon a řízen je PC Pentium 200. Díky pneumatickým „svalům“ a jejich 200 kontrolkám a servomotorkům hýbe končetinami skoro stejně plavně jako člověk. Schopnost mávat, ale i tančit a třeba i vstávat a sedat si či koketovat s dámami dali Tronovi výzkumníci z Showtronix Pty. Ltd., kteří sestrojili systém řízení reprodukující sílu, pružnost a rychlost charakteristické pro lidský pohyb.
Tronovo křepčení ještě není dokonalý lidský pohyb, ale roboti-humanoidi jsou přece jen „jako lidi“, a tak by to asi mělo i zůstat, měli by být hračkami obveselujícími smutné a osamělé lidi, stroji nahrazujícími lidskou práci například v nebezpečných a zdraví škodlivých provozech. Nic víc, nic míň...
Korespondenční seminář Výfuk je fyzikální soutěž pro žáky druhého stupně základních škol, kterou organizuje Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.
O osudu perfluoralkylových a polyflouralkylových látek (PFAS) v našem životním prostředí je známo jen málo, ale podle nového výzkumu mohou bakterie v odpadních vodách ...
Vyšší průtoky v českých a moravských řekách, více slunečných dnů s lepším osvitem a také větrnější počasí.
Nová výzkumná práce Evropské laboratoře molekulární biologie publikovaná v Nature Communications klade základy pro vývoj nových léků specifických pro genetické ...
Výzkumníci v Austrálii budují „živou semennou banku“, která má chránit poslední zbývající fragmenty australského deštného pralesa před klimatickými změnami.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.