Pietro Barabashi a „jeho“ tokamak
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Nedonošených dětí stále přibývá – stále více rodí i starší ročníky žen a více párů využívá asistovanou reprodukci. Děti někdy přicházejí na svět i o řadu týdnů dříve a jsou odkázané na pomoc lékařů. V Česku se v roce 2009 narodilo předčasně, tj. dříve než ve 38. týdnu těhotenství, a s nízkou porodní váhou pod 2 500 gramů přes devět tisíc dětí.
Jednoho letního dne roku 1878 si pařížský lékař Stephene Tarnier (1828‑1897), který pracoval v městské porodnici pro chudé ženy, vzal den volna a navštívil nedalekou botanickou a zoologickou zahradu Jardin des Plantes. Nebyly to pařížské dívky ve vábivém oblečení, co upoutalo jeho pozornost. Při prohlídce ho zaujal „inkubátor” s právě vylíhlými kuřaty. Pohled na drobné tvorečky potácející se v teple dřevěného boxu jej přivedl na myšlenku sestrojit podobné zařízení pro novorozené děti. Úkol zadal ošetřovateli Odile Martinovi, který se v zoo staral o chov drůbeže.
Kojenecká úmrtnost byla v té době hrozivě vysoká, dokonce i v tak vyspělém městě jako Paříž. Jedno z pěti dětí zemřelo dříve, než se naučilo lézt po čtyřech, a šance předčasně narozených dětí s nízkou porodní váhou byly ještě podstatně nižší. Tarnier na základě svých zkušeností vytušil, že klíčovým úkolem je udržet děti v teple. Věděl také, že francouzské lékařské instituce byly v té době posedlé nově se v praxi uplatňujícími statistickými metodami a postupy rozvíjení lidských znalostí použitím empirických dat. A tak jakmile Maternité de Paris zakoupila první dřevěné boxy, v nichž ohrožené novorozence hřály vespod umístěné láhve s horkou vodou, zahájil Tarnier bleskovou studii pěti set dětí. Výsledky vyvolaly v pařížských lékařských kruzích doslova poprask – zatímco dosud umíralo do několika týdnů od narození asi 66 % kojenců s nízkou porodní váhou, v Tarnierově inkubátoru umíralo pouze 38 % dětí. Ukázalo se, že úmrtnost předčasně narozených dětí lze snížit téměř na polovinu stejnou metodou, která pomáhala na svět i kuřatům v zoo. Během několika let bylo nařízením městské rady zavedeno nové opatření povinně ve všech pařížských porodnicích.
Novorozenecké inkubátory doznaly v následujících desetiletích výrazného rozvoje a jejich široké uplatnění umožnilo ve druhé polovině minulého století neuvěřitelný 75% pokles kojenecké úmrtnosti. Novorozenecké inkubátory nejvyšší třídy se dnes standardně dodávají s hygienickým servozvlhčovacím systémem, automatickým řízením koncentrace kyslíku, pulzním oxymetrem, výškově nastavitelným podvozkem a různými senzory, zajišťujícími nadstandardní životní podmínky. Jelikož jsou inkubátory úzce zaměřeny na počátek lidského života, jejich přínos veřejnému zdraví – měřeno počtem celkových let života navíc – se může směle srovnávat s těmi nejvýznamnějšími lékařskými pokroky dvacátého století. Radiační terapie zhoubných nádorů nebo dvojitý bypass mohou člověku přidat deset či více let dalšího života, inkubátor mu však dá celý život.
Tarnierův a Martinův vynález nebyl prvním zařízením, které zahřívalo novorozence. Historicky první inkubátor, tzv. Ruehlovu kolébku, používal v Petrohradě od roku 1835 v carském nalezinci osobní lékař manželky cara Pavla I. Marie Fjodorovny. Jednalo se o upravenou běžnou vaničku s dvojitými stěnami ze železného plechu natřeného olejovou barvou. Novorozence zahřívala teplá voda nalitá mezi stěny.
Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.
Skupina ČEZ otevřela v Málkově u Chomutova moderní dispečerské centrum pro řízení obnovitelných zdrojů energie. Počítá se s tím, že do portfolia výroben ovládaných ...
„Bez energetické bezpečnosti není žádná bezpečnost,“ takto shrnuje Dr. William Gillett, ředitel energetického programu EASAC, zprávu Zabezpečení udržitelných energetických zásob.
Návštěvníkům horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně se v druhé polovině května a první půli června naskytla neobvyklá příležitost ...
Na 170 videí s pokusy poslali do fyzikální soutěže „Vím proč“ studenti z celé České republiky. V náročné konkurenci letos u odborné poroty uspěli hlavně ti, kdo vsadili ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.