Biografie

Článků v rubrice: 177

Dobyvatelé vzduchu

30. května letošního roku uplynulo právě 100 let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších průkopníků letectví, amerického konstruktéra Wilbura Wrighta (16. dubna 1867 – 30. května 1912), který spolu se svým bratrem Orvillem (19. srpna 1871 – 30. ledna 1948) otevřel roku 1903 lidstvu éru létání na strojích těžších než vzduch. Oba bratři byli opravdu nerozluční, představit si jednoho bez druhého nelze.

Fotogalerie (3)
Wrightův aeroplán v září 1908 ve vzduchu, u řízení Orville Wright

 

Od bicyklu ke kluzáku

Mládí strávili bratři ve městě Dayton v americkém státě Ohio, kde také vystudovali střední školu. Byli nadšenými cyklisty. Věnovali se však nejen závodění, ale zřídili si v Daytonu také opravnu a výrobu jízdních kol pod názvem Wright Cycle Company. Daytonská továrnička jim umožňovala financovat jejich největší sen, kterému věnovali veškeré úsilí – létat. Velkým vzorem jim byl německý průkopník letectví Otto Lilienthal, a tak se začali věnovat kluzákům. Svého koníčka brali opravdu důkladně – už tenkrát si vytvořili aerodynamický tunel, ve kterém na modelech hledali nejvhodnější tvar křídla a zkoumali působení vztlaku vzduchu na křídlo. Při svých pokusech si však zvolili odlišnou cestu než jiní letečtí průkopníci. Nekladli důraz ani tak na samotný vzlet stroje a jeho pohon, zajímalo je především ovládání letadla. Výsledkem jejich četných pokusů prováděných zprvu na kluzácích byl systém ovládání letadla podle tří os, který se v podstatě užívá dodnes. „Zkroucením“ křídla dosáhli naklánění letadla doprava či doleva, výškové kormidlo usměrňovalo let nahoru nebo dolů a zadní směrovka sloužila k zatáčení podle svislé osy.

 

První motorové letadlo

V roce 1900 přestěhovali Wrightové své pokusy do odlehlého městečka Kitty Hawk v Severní Karolíně, kde pokračovali se stavbou stále dokonaleji ovladatelných kluzáků. Až v roce 1903 postavili své první motorové letadlo zvané Wright Flyer, později známější jako Kitty Hawk. Plně tu využili své zkušenosti s konstrukcí a výrobou jízdních kol. Použili vlastnoručně vyrobenou vrtuli, speciálně vyvinutý motor, vyrobený v jejich daytonské továrně, a k převodům bicyklové řetězy.

 

Dne 17. prosince 1903 pak vzlétli. Každý z bratrů ten den letěl dvakrát – prvním letem překonal Orville za 12 sekund 39 metrů, posledním uletěl Wilbur 279 metrů a byl ve vzduchu plných 59 vteřin. Byl to první skutečný řízený let. Jejich stroj vážil 340 kg, rozpětí křídel bylo 12 metrů, váha motoru o výkonu 9 kW byla 77 kg. Cesta do nebe se otevřela.

Pro bratry byl však jejich první úspěšný let na dlouho poslední. Báli se zneužití svého vynálezu, a tak čekali až na vyřízení patentu. S dalšími lety pokračovali až v roce 1908. Zatímco Orville se dočkal dnů, kdy letecká doprava se stala zcela běžnou záležitostí a letadla se mimo jiné stala nejúčinnější zbraní, Wilbur Wright zemřel již roku 1912, na samém úsvitu letectví, když podlehl tyfu.

Další letošní nebeští oslavenci

Mezi průkopníky letectví najdeme ovšem letos ještě další výročí. Třeba v roce 1882 zemřel francouzský vzduchoplavec Jules Henri Giffard, který v září roku 1852 (tedy před 160 lety) podnikl první let řiditelnou vzducholodí. Jeho vzducholoď byla plněna vodíkem a poháněla ji vrtule hnaná parním strojem. Na trase Paříž–Trappes uletěl 27 km rychlostí až 7 km/h a jen silný vítr mu znemožnil, aby se po stejné trase vrátil i zpět.

 

Prakticky současníkem bratří Wrightů byl francouzský vynálezce, konstruktér letadel a letec Louis Blériot, narozený roku 1872. Spolu se svým společníkem Gabrielem Voisinem postavil první motorová letadla už v letech 1903–1906. V dalších letech si pak Blériot založil úspěšnou firmu SPAD, která během 1. světové války vyrobila tisíce letadel používaných státy Trojdohody. Nesmrtelnou slávu ovšem získal prvním přeletem kanálu La Manche. Dne 25. července 1909 odstartoval z Les Barraques poblíž Calais na francouzském pobřeží a po 40 minutách letu přistál v Anglii u Doveru. Získal tak prémii 1000 liber vypsanou londýnským deníkem Daily Mail. Za stálého deště, často pouhých několik metrů nad vlnami, urazil na stroji Blériot XI celkem 35 km. Soudí se, že právě déšť mu pomohl k úspěchu, neboť pomáhal chladit namáhaný motor.

Představitelem další generace leteckých průkopníků byl americký pilot Charles Augustus Lindbergh, nazývaný Osamělý orel. Narodil se roku 1902 v Detroitu jako syn švédských přistěhovalců a od mládí všechno své konání zasvětil letectví. Jako pilot letecké poštovní společnosti byl známý tím, že dokázal poštu doručit za všech okolností. Obrovskou celosvětovou popularitu získal v roce 1927, kdy jako první člověk dokázal sám při letu non stop překonat Atlantský oceán. Na svém jednomotorovém stroji Spirit of St. Louis odstartoval 20. května z Rooseveltova letiště na Long Islandu (v New Yorku) a po 33,5 hodinách letu přistál v Paříži. Jeho let, za který získal nejvyšší francouzská a americká vyznamenání, znamenal obrovský impuls pro rozvoj dopravního letectví. Jako uznávaný expert působil v leteckém oboru až do své smrti v roce 1974.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Irský matematik a fyzik George Gabriel Stokes

Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail