Biografie

Článků v rubrice: 182

Geniální samotář z Downu

Před dvěma stoletími, 12. února 1809, se v malém anglickém městečku Shrewsbury narodil Charles Darwin, učenec, který zásadně, doslova revolučně ovlivnil nejen řadu vědních oborů, ale otřásl mnoha v té době nezpochybnitelnými dogmaty a změnil myšlení lidstva. Nemůžeme si v té souvislosti odpustit připomínku, že v tentýž den a takřka ve stejnou hodinu se na druhé straně oceánu, ve Spojených státech amerických, narodil jiný muž, jenž rovněž dokázal ve jménu svobody a spravedlnosti změnit zdánlivě nezměnitelné – pozdější americký prezident Abraham Lincoln.

Fotogalerie (3)
Charles Darwin, autor evoluční teorie

Vraťme se však k Darwinovi. Pocházel ze zámožné a vzdělané rodiny. Jeho dědeček byl známým botanikem, otec lékařem, matku ztratil už v útlém věku osmi let. Věren rodinné tradici zajímal se od mládí o přírodní vědy a posléze nastoupil na univerzitu v Edinburghu studovat medicínu. Odpor k pitvám jej však odradil, a tak odešel do Cambridge věnovat se bohosloví a připravoval se na dráhu duchovního. Zdejší profesor botaniky John Henslow (a snad i nadšení z knihy Alexandra von Humboldta o jeho cestách po Jižní Americe) jej však přivedl ke studiu přírodních věd, zejména geologie. Darwin v ní neobyčejně vynikl a i když to dnes mimo geologické kruhy není příliš známo, byl Darwin jako geolog váženým a uznávaným odborníkem. Je dobře si uvědomit, že v geologii, zejména pak v interpretaci paleontologických nálezů, se v jeho době začínala výrazně projevovat a prosazovat idea evoluce. Po ukončení studií ovlivnil Henslow Darwinův život podruhé – doporučil jej jako přírodovědce na vědeckou výpravu lodi královského námořnictva Beagle.

Darwin vyplouvá za poznáním, že „vše je jinak“
Plachetnice Beagle vyplula 27. prosince 1831 pod velením kapitána Roberta Fitzroye, zkušeného důstojníka, hydrografa a kartografa. Darwin, jako „nehonorovaný přírodopisec“, obýval na lodi prostou malou kabinku, kde měl vedle lůžka i laboratoř. Navíc velmi trpěl mořskou nemocí. Z takřka pětileté cesty podél pobřeží Jižní Ameriky a po ostrovech Tichomoří si mladý vědec přivezl neobyčejně bohatý sbírkový materiál, tisíce poznámek a především naléhavé myšlenky, že „všechno je jinak“. Snad nejvíce na něj zapůsobil pobyt na Galapágách, kde sice strávil pouhých pět týdnů, jako by se mu však právě tam otevřely oči. Zaujaly ho také tichomořské atoly – korálové ostrovy, které vědecky popsal a podal vysvětlení jejich vzniku.

V říjnu 1836 se Beagle vrátila do Anglie a Darwin, jehož nepříliš pevné zdraví náročnou cestou velmi utrpělo, se usadil jako soukromý učenec a venkovský gentleman v Downu. Slušný rodinný majetek mu umožnil vést poklidný život, už nikdy necestoval a jen výjimečně opouštěl svůj dům a sbírky. V roce 1839 se oženil a s manželkou přivedli na svět deset dětí. O svých cestách napsal dnes už klasickou knihu Přírodopiscova cesta kolem světa.

Přirozený výběr – klíč z Galapág
Jeho zdánlivě pokojný život v Downu byl však určitě plný vnitřních konfliktů. Už během cesty nabyl Darwin přesvědčení, že živočišné druhy nejsou stále stejné, ale že se časem mění. To podporovaly i nalézané zkameněliny vyhynulých zvířat, stejně tak i zkušenosti chovatelů a pěstitelů, které Darwin se zájmem sledoval. Dalším a dalším studiem poznámek se utvrdil v tom, že klíč k pochopení evoluce našel tam na Galapágách. A zároveň si uvědomil, že „motorem“ přicházejících změn je přirozený výběr. To ovšem znamenalo zásadní rozpor s tehdy všeobecně uznávaným dogmatem o stvoření světa. Rozpor se vším zásadním, v čem byl Darwin vychován. Ocitl se na stejné křižovatce, jako kdysi Mikuláš Koperník a jeho následovníci přinášející světu heliocentrickou soustavu.

Není tedy divu, že Darwin s publikováním své teorie váhal. Jak dokazují jeho deníky, dospěl ke své evoluční teorii někdy v letech 1837–39. Ale teprve když mu jeho přítel Alfred Russel Wallace poslal roku 1858 svůj článek založený na podobných myšlenkách, odhodlal se k publikování svého stěžejního díla O vzniku druhů přírodním výběrem. Kniha vyšla roku 1859 (také ona má tedy své výročí) a mezi přírodovědci vzbudila celkem příznivý ohlas. Kritika se ozývala většinou jen z církevních kruhů. Mnohem bouřlivější odpor – a to i v nejširší veřejnosti – přineslo až dílo Původ člověka a pohlavní výběr, které vyšlo roku 1871 a v němž Darwin svou evoluční teorii aplikoval i na vznik a vývoj člověka. Lidé se nechtěli smířit s myšlenkou, že „pocházejí z opice“. To mimochodem Darwin nikdy netvrdil, šlo o zlomyslné zkomolení z řad jeho odpůrců.

Přes všechno nactiutrhání a zlostné kampaně si však evoluční teorie, podložená důkladným pozorováním a jasnými závěry, razila vítězně cestu světem označovaná po svém tvůrci jako darwinismus. Neměla to ovšem vždycky snadné – ještě ve 20. letech minulého století probíhaly v USA tzv. opičí procesy, ve kterých byli odsuzováni učitelé seznamující žáky ve škole s tou „neznabožskou“ teorií. To ovšem jejího tvůrce už netrápilo. Zemřel v kruhu své početné rodiny ve svém domě v Downu 19. dubna 1882.

Pavel Augusta
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nová metoda odsolování

Stovky milionů lidí již dnes žijí v oblastech s nedostatkem vody. OSN předpovídá, že do roku 2030 bude až polovina světové populace žít v oblastech s vysokým nedostatkem vody. Krize má nastat i ve vyspělých zemích. Např.

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře zve

Pro studenty, mladé vědce a ostatní zájemce o kosmonautiku zde máme aktuální přednášky a programy pořádané Českou kosmickou kanceláří a vzdělávacím spolkem Kosmos-News. Nabízejí mateřským, základním i středním školám, ale i organizátorům dalších vzdělávacích ...

Úloha jaderné energie při obnově ekonomiky po pandemii

Agentura pro jadernou energii při OECD (OECD-NEA) vypracovala zprávu, která zkoumá úlohu jaderné energie v souvislosti s obnovou ekonomiky po COVID-19. Obsahuje čtyři hlavní témata: budování odolnosti elektrických sítí, tvorba pracovních příležitostí, ...

Solární nabíječky pro elektromobily

Nabíjení elektromobilů přinese v budoucnosti zvýšené nároky na kapacitu energetických sítí. K řešení problémů s tím spojených by mohly přispět solární nabíječky. Jejich rozvoj zatím táhnou především technologické firmy v USA.

Větrné turbíny vyplouvají na moře

Výkon větrných elektráren umístěných v mořích celého světa přesáhl ke konci loňského roku 650 GW, což odpovídá přibližně dvěma třetinám instalovaného elektrárenského výkonu Evropské unie. Naprostá většina elektřiny z větru pochází z turbín ukotvených ve dně mělkých pobřežních vod.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail